Evropa se může obejít bez jaderné energie, ale až za desítky let

Evropa se může obejít bez jaderné energetiky, ale až za desítky let. S odvoláním na francouzské odborníky to uvedl deník Le Monde v rámci diskuse, kterou o bezpečnosti a perspektivách jaderné energetiky vyvolala katastrofa v Japonsku.

Nedávné zemětřesení a následná vlna cunami v Japonsku způsobily havárie jaderných reaktorů, při nichž unikla radioaktivita ohrožující lidské zdraví. Odborníci se domnívají, že podobný katastrofický scénář jaderným elektrárnám v Evropě nehrozí, ale připouštějí, že je třeba se zamyslet nad dalším zvýšením jejich bezpečnosti a nad budoucností jaderné energetiky.

Možností budoucího ukončení jaderné energetiky se ve Francii zabývá především společnost Negawatt, která nepatří k protijaderným hnutím, jen hledá optimální energetická řešení pro příští dekády. Podle předsedy společnosti Thierryho Salomona by upuštění od výroby elektřiny pomocí atomu mělo být možné nejdříve kolem roku 2040.

K zastavení jaderné energetiky, aniž by se zhoršilo zamořování ovzduší a omezily základní energetické potřeby společnosti, je podle Negawatt nutné naplňovat tři podmínky, a to energetickou střídmost, energetickou efektivitu a rozvíjet obnovitelné energie .

Tou první podmínkou je maximální vůle po rušení zbytečné energetické spotřeby, například u videoreklam v metru a jinde. Spotřeba elektřiny se tak podle odborníků může snížit asi o 15 procent.

Naplňováním druhé podmínky lze podle Negawattu omezit spotřebu o více než 30 procent. Je k tomu třeba se zaměřit nejen na energetickou náročnost elektrospotřebičů při jejich provozu, ale i na energetickou náročnost při jejich výrobě.

Především je ale nutné zajistit dostatečnou produkci elektřiny pomocí obnovitelných zdrojů se zaměřením na větrnou a solární energii a biomasu. Na cestě k upuštění od jaderné energetiky bude podle francouzských odborníků hrát významnou roli také zemní plyn.

Podíl jaderné energie na výrobě elektřiny je v jednotlivých evropských zemích velmi rozdílný. Tento podíl je nulový či zanedbatelný například v Norsku, Polsku, Irsku, Portugalsku či Itálii. Naopak ve Francii představuje 76,2 procenta, v Litvě 72,9 procenta a na Slovensku 56,4 procenta. U Česka se uvádí 32,5 procenta, což je srovnatelné například s Německem (28,3), Maďarskem (37,2) či Bulharskem 32,9). Například v Británii se jaderná energie podílí na výrobě elektřiny 20 procenty, ve Španělsku 18 a v Nizozemsku jen necelými čtyřmi procenty.