RWE žaluje stát kvůli omezení jádra

Vláda chce na tři měsíce uzavřít 7 starších jaderných elektráren. Postižené elektrárenské firmy se k moratoriu staví různě.

5. dubna 2011

Atomová energie

Německá elektrárenská společnost RWE se obrátila minulý týden na soud s tím, že úřady nezákonně zastavily její jadernou elektrárnu Biblis v Hesensku. Podle RWE k tomu není právní důvod, protože jde o naprosto bezpečné zařízení.

Jde o 150 milionů eur

Německá vláda po havárii v japonské Fukušimě vyhlásila takzvané jaderné moratorium a nařídila uzavřít na tři měsíce sedm starších německých jaderných reaktorů včetně Biblisu. V odstavených elektrárnách mají proběhnout bezpečnostní testy.

Ve svém prohlášení společnost RWE uvedla, že nezpochybňuje rozhodnutí vlády prověřit bezpečnost jaderných elektráren. Úřady ale prý nemají podle platného zákona možnost uzavřít elektrárnu, která splňuje bezpečnostní předpisy. S tím souhlasí i nezávislí experti. Pouze jasné hrozící nebezpečí může ospravedlnit uzavření zařízení, prohlásil Manfred Rebentisch, právník specializující se na oblast jaderné energie v mezinárodní advokátní kanceláři Clifford Chance.

RWE nepřipojí v průběhu procesu elektrárnu znovu do sítě, i když by to mohla podle některých právních výkladů udělat. Přitom podle vyjádření soudu v Kasselu, kde byla žaloba podána, nepadne rozsudek v následujících týdnech a podle odborníků se proces zřejmě potáhne celé měsíce.

RWE jde spíše o náhradu případné škody. "Tento krok (tedy žaloba) má ochránit zájmy našich akcionářů," tvrdí společnost. Pokud soud označí uzavření elektrárny za nezákonné, může firma poté požadovat od státu ušlý zisk nebo náhradu za své investice. Uzavřením reaktoru Biblis A (reaktor na bloku B nepracuje vzhledem k pravidelné údržbě) na tři měsíce firma při současných cenách přijde na tržbách zhruba o 150 milionů eur, tedy asi 3,6 bilionu korun. RWE navíc nedávno zdůraznila, že kvůli zvýšení bezpečnosti investovala do Biblisu 1,4 miliardy eur.

Tříměsíční uzavření se dotkne i jaderných elektráren dalších společností: E.ON, Vattenfall a EnBW. EnBW zvažuje, zda se obrátí na soud. Přitom 45 % firmy EnBW vlastní spolková země Bádensko-Württembersko, kde v nedávných volbách vyhrála strana Zelených, která je proti jaderné energetice.

Rozhodne politika, ne soud

Bránit se naopak nechce švédský Vattenfall. V rámci současného jaderného moratoria má totiž odstavit jen svou elektrárnu Brunsbüttel, která je beztak mimo provoz od roku 2007. Jednička na německém trhu, firma E.ON, sice oznámila, že nařízení o uzavření elektráren je právně pochybné, ale nechce proti němu protestovat. Zřejmě si nechce znepřátelit vládní politiky před jednáním o budoucnosti jaderné energetiky v Německu. Ostatně, jak prohlásil Norbert Röttgen, německý ministr životního prostředí, o jaderné energetice se nerozhodne u soudu, ale nakonec v parlamentu.

Kdy ale padne politické rozhodnutí, není jasné. V pátek ráno oznámily tiskové agentury s odvoláním na německý list Leipziger Volkszeitung, že se německá vládní koalice dohodla na tom, že trvale uzavře osm ze sedmnácti jaderných reaktorů, a cena elektřiny na německém trhu začala růst.

"Nebylo politicky určeno, co se stane na konci současného moratoria," popřel to však po poledni Steffen Seibert, mluvčí kancléřky Angely Merkelové. Cena elektřiny opět klesla. Seibert nicméně zdůraznil, že není možné momentálně předpovědět, co se stane na konci tříměsíčního moratoria.

Zástupci energetických společností tvrdí - podle německých médií - že vláda pravděpodobně nakonec uzavře všechny prověřované elektrárny. "Opatření zřejmě půjdou ještě dále, než je uzavření sedmi starších reaktorů," varoval například ve své zprávě investory Lueder Schumaerch, londýnský analytik banky UniCredit.