Pátek, 29. března 2024

Američany fukušima neděsí, jádro pojede dál

Američany fukušima neděsí, jádro pojede dál

Tendr na dostavbu Temelína sice fukušimská havárie ovlivní, ale zároveň výrazně posílí vědu a výzkum v oboru jaderné energie v České republice. Všechny tři firmy, jež se o zakázku ucházejí, tedy ruský Atomstrojexport, francouzská Areva i americký Westinghouse, se totiž nyní snaží vylepšit svou nabídku přísliby širší vědecké spolupráce. Čerstvým příkladem je dohoda mezi Sdružením českých vysokých škol s výukou jaderného inženýrství (CENEN) a Texas A&M University, která má nejrozsáhlejší studijní jaderný program v USA. Podpisu dohody se během své cesty po USA v pondělí v Houstonu zúčastnil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Na obsahu dohody a výběru možných projektů se přímo na Texas A&M University v College Station, kde působí od roku 2010, podílel český vědec, jaderný inženýr Radek Škoda.

HN: Jaký je stav jaderného inženýrství v USA? Vždyť se celý ten obor po havárii na Three Mile Island v roce 1979 hodně zpomalil, například se od té doby až dodnes nepostavil v USA jediný nový reaktor.

Je pravda, že se po této havárii nové reaktory nestavěly a některé rozestavěné nebyly ani dokončeny. Ale stále se bavíme o jaderném programu země, která má 104 funkční reaktory na výrobu civilní energie. Za druhé, Američané mají reaktory také na ponorkách a letadlových lodích. A konečně za třetí, mají hodně výzkumných reaktorů, dohromady sedmadvacet. A mimochodem, když se zde podívám na své americké kolegy, tak minimálně třetina původně pochází z vojenské sféry. Takže lze sotva hovořit o tom, že by se celý obor zpomalil.

Co se týče samotných jaderných elektráren, tak určitě není tajemstvím, že od Three Mile Island přibližně až do roku 2000 Amerika jistě nebyla ve vývoji nových reaktorů v popředí. Firmy krachovaly, byly prodávány, například Westinghouse několikrát změnil majitele. Špička vývoje se přesunula do jiných zemí, jako jsou Francie, Rusko, Jižní Korea. Ale kolem roku 2000 se to začalo měnit a teď Amerika do vývoje reaktorů opět dává prostředky a dostává se znovu tam, kde byla v 70. letech, to znamená na špici.

HN: Fukušima vrátila na scénu téma bezpečnosti jaderné energie. Jak v tomto ohledu dopadá srovnání reaktorů, které jdou do tendru o Temelín?

Po Fukušimě všichni výrobci přicházejí s tím, že jejich reaktor by takovou katastrofu přežil, že jejich technologii by se nic takového nestalo. Ale to není pravda, všechny reaktory, které teď jsou v té soutěži, by dopadly stejně. Nevydržely by. Prostě proto, že žádný z nich není dimenzován na zemětřesení o síle devíti stupňů. Nejsou navrženy ani na "standardní" japonská zemětřesení, takže by ve Fukušimě nikdy nebyly postaveny. Ale i kdyby byly v Japonsku postaveny a nepopadaly by při zemětřesení, což by se podle mě stalo, tak na tsunami, která způsobila výpadek elektřiny v řádu 10 dnů, by připraveny nebyly. V současnosti jsou dimenzovány na výpadek maximálně 72 hodin. Ale k tomu musíme ihned dodat, že zkušenost z Fukušimy konstruktéři reaktorů samozřejmě zapracují do nových plánů. Všechny tři firmy, které jsou v českém tendru, udělají podle mě změny, které budou souviset s tím, co se stalo ve Fukušimě.

HN: Ovšem Americký jaderný regulační úřad (NRC) nyní pozdržel udělení konečné certifikace reaktoru AP 1000, který Temelínu nabízí Westinghouse. Co to znamená? Je to reakce na Fukušimu, nebo jde o nějaký vážnější problém?

NRC už jaderný reaktor AP 1000 licencoval v roce 2006, teď si úřad řekl o nějaké doplňující údaje, které by měl Westinghouse dodat během června. Když se stane podobná nehoda, provozovatelé i úřady se vždy soustředí samozřejmě i na to, jak to zohlednit v budoucích opatřeních. Od Fukušimy uplynulo málo času, ty havarované reaktory ještě ani nejsou přístupné. Pokud tam vůbec mohli lidé, tak kvůli radiaci jen na velmi krátkou dobu. Některé příčiny už známe, ale rozhodně nejsme schopni napsat hodnoticí zprávu, kde by se od A do Z vyjmenovaly všechny detaily a popsal průběh havárie. Pokud ale regulátor dostane několik týdnů po takové havárii k posouzení reaktor, tak by asi bylo spíše podivné, kdyby Fukušimu nezahrnul do svého pohledu a nevyžádal si nová upřesnění.

HN: A jak to v USA po Fukušimě vypadá s celkovým pohledem na jadernou energii? Třeba Německo tento týden rozhodlo, že s jadernou energetikou končí a poslední atomové elektrárny zavře v roce 2022.

Nějaký mimořádný důraz či zpochybnění jaderné energie po Fukušimě zde v USA nevidím. Rozhodně nejde o žádný radikální zlom či obrat o 180 stupňů. Mne Američané spíše překvapili, jak se hned po Fukušimě vyjádřili, i osobně prezident Obama, že budou v jaderné energii pokračovat. Ten postoj tady je velmi pragmatický, neviděl bych tam žádné politické lavírování.

HN: V Kongresu už ale zpochybňující hlasy zazněly...

Všechny debaty - obecně o zdrojích energie - jsou v první řadě debaty o penězích. Když někdo mluví o čisté energii, ale jiný politik zase více zpochybňuje bezpečnost jádra, tak to může znít líbivě, ale vždy je za tím některá zájmová skupina, která chce podporovat a prodat svůj druh energie. Nemyslete si, když Rakušané protestují proti Temelínu, tak to není proto, že by byli o tolik ekologičtější, ale proto, že tam mají elektrárenské společnosti, jimž je levná elektřina z Čech trnem v oku.

HN: Čímž jste už předeslal další otázku. Nemůže Fukušima posunout ekonomické propočty? Když kvůli vyšším bezpečnostním nárokům jádro zdraží, tak to přece bude problém?

Z aktuálního srovnání tady v USA vycházejí nejlevněji plynové elektrárny, kde v souvislosti se zásobami břidličných plynů cena za poslední roky dramaticky klesla - bezmála na čtvrtinu původní ceny. To ale platí teď, a těžko říci, jak to bude za dva roky, anebo třeba za deset let. To nedokážeme předpovědět, nicméně právě cena plynu je dominantní složkou nákladů plynové elektrárny. A kdyby se tedy vrátila třeba tam, kde byla před třemi roky, tak už bude elektřina z jádra zase levnější.

K tomu ve Spojených státech musíme ještě přidat pohled akcionáře, protože v Americe jsou všechny elektrárny soukromé, nejsou to státní společnosti typu ČEZ nebo francouzské EdF. A akcionář chce samozřejmě na konci roku vidět dividendy. Při rozhodování, zda teď rychle investovat do plynu, nebo dát více peněz dlouhodoběji do jádra, často preferuje krátkodobý zisk.

HN: A přesně o to jde. Nezpomalí tedy Fukušima v USA rozvoj jaderné energie?

Opět se vrátím k ceně zemního plynu, což je zcela klíčový faktor. Pokud je tak nízká jako teď v USA, tak pro firmu, která váhá, zda investovat do jádra, může Fukušima nyní rozhodnutí skutečně ovlivnit. Například tady v Texasu stojí jaderná elektrárna South Texas Project (STP), která je vlastněna společně Američany a Japonci. A americká strana asi před třemi týdny řekla, že všechny investice do dvou nových reaktorů, jde asi o půl miliardy dolarů, stahuje a že pro ni projekt končí.

V tiskovém prohlášení se sice odvolávají na Fukušimu, ale ta s tím prakticky nemá co dělat. Důvodem jsou nová velká ložiska zemního plynu v Texasu.

HN: Po Fukušimě se znovu objevily také dohady o bezpečném ukládání použitého paliva. Jak tato věc může rozvoj jaderné energie ovlivnit? Dlouho zvažované úložiště v Yucca Mountains v Nevadě bylo před nedávnem uzavřeno.

Nejprve si upřesněme, že jaderné palivo musíte po vyjmutí z reaktoru nejdříve roky dochlazovat v mokrém a pak suchém meziskladu. Jde asi o 40 let, než je lze nastálo uložit do trvalého úložiště. Tím chci říct, že takové úložiště nepotřebujete teď hned, jak se může zdát z argumentace těch, kteří poukazují na problémy s použitým materiálem.

A Yucca Mountains, to je dlouholetá záležitost. Samotné místo už bylo v podstatě připraveno na ukládání vyhořelého paliva, ale stal se z toho politický problém. Jednomu nevadskému senátorovi, který je proti úložišti, se před volbami hodilo Yucca Mountains zpochybnit. A administrativa řekla, že úložiště pozastavuje.

Ve Spojených státech byla jmenována zvláštní komise (Blue Ribbon Commission), která by měla vydat zprávu, jak obecně se v USA bude nakládat s použitým palivem. Jednou možností je trvalé úložiště, jinou je přepracování, kdy už jsme dnes schopni zhruba 95 procent paliva recyklovat. Problémem ovšem je, že je to hodně drahé - když jeden reaktor stojí řádově pět miliard dolarů, jeden zpracovatelský závod přijde na 10 miliard.

HN: A když se vrátíme k dohodě, již nyní české sdružení CENEN podepsalo s Texas A&M University: Konkrétně kterých vědeckých projektů by se to mělo týkat?

Jsou rozděleny do tří skupin. První se týká současných reaktorů, tam jsou například projekty na zlepšení využití jaderného paliva nebo projekty na ukládání energie. Druhá skupina je zaměřena na nové typy reaktorů a nové nukleární technologie. A třetí oblast projektů by se měla věnovat rozšiřování společenského povědomí o jaderné energetice, ale také zahrnuje projekty na výchovu jaderných odborníků, výměnu vysokoškolských pedagogů, výměnu studentů. Velmi důležitou částí zde je i koncepce programu pro školení technických nejaderných kádrů, protože v elektrárně potřebujete nejen vědce, ale hlavně praktiky. Takové vzdělání nyní v Čechách zcela chybí, zatímco v Americe je hodně rozšířeno - jde o dvouletý studijní program propagovaný právě Texas A&M University.

Temelín sleduje i Obama

Snahu společnosti Westinghouse získat zakázku na dostavbu temelínské jaderné elektrárny sleduje i americký prezident Barack Obama. V Houstonu to uvedl americký velvyslanec v Česku Norman Eisen, jenž úspěch firmy sídlící ve Spojených státech označuje za jednu z priorit svého působení v Česku.

"Na té nabídce mu záleží, protože chce, aby naši spojenci hospodářsky prosperovali a aby i USA hospodářsky prosperovaly," řekl o americkém prezidentu Eisen. "Přijetí nabídky Westinghousu by znamenalo silný nárůst počtu pracovních míst v obou zemích," dodal.

Výběrové řízení na dostavbu elektrárny, o niž se ucházejí ještě konsorcium Škoda JS-Atomstrojexport a francouzská společnost Areva, je podle velvyslance pro Obamu důležité i kvůli energetické bezpečnosti. O ní se mluví především v souvislosti s obavou z přílišné energetické závislosti na Rusku.

Rozhodnutí o výběru dodavatele pro dostavbu Temelína má padnout na jaře roku 2013. Dostavba by v tom případě byla dokončena v roce 2025. Náklady se odhadují na několik set miliard korun.

400 studentů

Taxas A&M University je s více než 400 studenty největším programem jaderného inženýrství v USA.

1979 Three mile island

V roce 1979 došlo na stejnojmenném ostrově v USA k vážné jaderné havárii, považované po Černobylu za druhou největší na světě. Nehoda vedla k výraznému zpřísnění provozu americké jaderné energetiky.

17 jaderných elektráren

Německo uzavře všech 17 jaderných elektráren nejpozději do roku 2022. Dohodla se na tom německá vládní koalice v reakci na těžkou havárii jaderné elektrárny v japonské Fukušimě.

Příspěvky Radka Škody najdete na blogu www.iHNed.cz

AUTOR: Daniel Anýž
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Radek Škoda

Od roku 2002 se zaměřuje na fyziku jaderných reaktorů a ekonomiku jaderných elektráren. Působí na Texas A&M University. Vystudoval experimentální částicovou fyziku v norském Bergenu. V Česku získal vzdělání ve financích a jaderném inženýrství.

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů