Merkelová souhlasila s požadavky zemských šéfů k odklonu od jádra

Německá kancléřka Angela Merkelová přistoupila na požadavky spolkových zemí týkající se plánovaného odklonu země od jaderné energetiky. S jejich premiéry se dnes dohodla, že atomové elektrárny, které mají ještě zůstat v provozu, se budou odpojovat postupně, a ne všechny najednou. Poslední skončí nejpozději do konce roku 2022, ujistila zemské premiéry Merkelová.

Kromě odstupňovaného odpojování jaderných elektráren a neměnného termínu konce jaderné energetiky v Německu požadovali zemští šéfové, aby utlumený reaktor, určený jako pohotovostní rezerva pro případ nedostatku elektřiny, nebyl nukleární, ale jako zdroj využíval plyn nebo uhlí. Merkelová jim slíbila, že tato "studená rezerva" bude využívat konvenční zdroje, "pokud to bude technicky možné".

Kancléřka potvrdila, že počítá se schválením balíku energetických zákonů, včetně novely zákona o jaderné energetice s termínem konečného odklonu od tohoto zdroje, na pondělním zasedání své vlády. Dolní parlamentní komora, Spolkový sněm, by podle ní měla jejich projednávání uzavřít 30. června. Horní komora, Spolková rada, by ji měla následovat 8. července.

Ve Spolkové radě zasedají právě zástupci zemských vlád a kancléřčina koalice tam nemá většinu. Potřebovala proto dosáhnout s regionálními premiéry shody na podobě nové energetické koncepce Německa.

Ta předpokládá, že sedm nejstarších jaderných elektráren postavených před rokem 1980, které vláda nechala dočasně odpojit po havárii v japonské elektrárně Fukušima, už nebude neuvedeno zpět do chodu. Totéž se týká také poruchového reaktoru v Krümmelu, který stojí už od roku 2007. Jedna z těchto elektráren měla podle původního záměru sloužit do roku 2013 jako rezerva pro případ nedostatku elektřiny, který by ohrozil stabilitu německých přenosových sítí.

Dalších šest atomových elektráren má ukončit provoz do roku 2021. Podle dnešní dohody Merkelové se zemskými premiéry by měly být vypínány v letech 2015, 2017, 2019 a 2021. Tři nejmodernější jaderná zařízení by mohla do sítě dodávat proud ještě v roce 2022. Původní koaliční záměr ale počítá s přezkoumáním v roce 2018, zda nebude možný definitivní odklon od jádra už v roce 2021.

Místo něj chce Německo v budoucnu více využívat energii z obnovitelných zdrojů. Podle českého premiéra Petra Nečase zvýší odstavení jaderných elektráren v Německu podle předběžných odhadů české vlády po roce 2022 cenu elektřiny v Česku o 30 procent, pokud ČR nezvýší své energetické kapacity.

Pokud se plán německé koalice realizuje, přijdou jen dva největší provozovatelé jaderných elektráren v Německu E.ON a RWE až o 22 miliard eur (536 miliard Kč). Tvrdí to studie německé banky Landesbank Baden-Württemberg (LBBW), o níž dnes informoval deník Handelsblatt. Část těchto ztrát se jim podle LBBW ale pravděpodobně podaří vyrovnat zisky z jejich uhelných a plynových elektráren.

E.ON už oznámil, že podá na německou vládu žalobu kvůli dani z jaderného paliva, kterou chce kabinet Merkelové vybírat i navzdory odpojování atomových elektráren. RWE to zatím zvažuje. Odškodnění za nucené ukončení provozu svých nukleárních zařízení v Německu chce žádat také švédský koncern Vattenfall, čtvrtý největší producent elektřiny na německém trhu.

"Pro nás by mohl německý odklon od jádra v hospodářském roce 2011 znamenat ztráty stovek milionů eur," řekl dnes šéf společnosti Oystein Loseth. Rozhodující prý bude, zda německá vláda nabídne za odstavení elektráren nějaké kompenzace, například v podobě převodu objemů vyprodukované elektřiny z již vypnutých zařízení na ta, která to čeká až v budoucnu.

Vattenfall v Německu provozuje jaderné elektrárny Krümmel a Brunsbüttel, které již byly odpojeny ze sítě. Kromě nich má dvacetiprocentní podíl v atomové elektrárně Brokdorf, která by měla skončit do roku 2021.