Litevci se bojí jádra, volají po referendu

Odpůrci jádra mají obavy z havárie a firmy z vyšších cen elektřiny. Vláda dokončuje dohodu s japonským dodavatelem.

Až se bude blížit rozhodnutí o dostavbě české Jaderné elektrárny Temelín, tak by její odpůrce měla zajímat práce litevského politika Linase Balsyse.

Bývalý novinář a mluvčí prezidentky od včerejška spolu s hrstkou svých stoupenců začal sbírat podpisy, aby mohl prosadit referendum o stavbě nové jaderné elektrárny Visaginas, která má nahradit starou elektrárnu Ignalina, odstavenou před třemi lety na nátlak Evropské unie.

Balsys, který je proti stavbě, musí během tří měsíců sebrat 300 tisíc podpisů, což je téměř desetina obyvatel. "Nebude to jednoduché, ale obecně jsou lidé vůči nové elektrárně skeptičtí, tak uvidíme," řekl. Po loňské fukušimské katastrofě se Litevci z dřívějších projaderných nadšenců mění ve skeptiky. Roli v tom hraje i to, že novou litevskou elektrárnu má stavět japonská firma. Podle průzkumů je veřejné mínění nyní rozděleno zhruba na půl.

Tento týden měla litevská vláda podepsat dohodu o koncesi s japonsko-americkým konsorciem Hitachi-GE, které by novou elektrárnu mělo stavět. Ministr energetiky Arvydas Sekmokas agentuře BNS řekl, že celková cena elektrárny by neměla přesáhnout pět miliard eur. "Konečné investiční rozhodnutí padne v roce 2015," řekl.

Dlouholeté pochybnosti kolem nové elektrárny, která by měla začít fungovat mezi lety 2020 a 2022, tak podporují Balsysův názor, že Litva uprostřed hospodářské krize takovou investici nepotřebuje. Její elektrická síť se postupně propojuje s pobaltskými sousedy a kabely s Finskem a Švédskem. Podle Zelených má Litva možnost svoji spotřebu elektřiny a tepla pokrýt v budoucnu z obnovitelných zdrojů, především biomasy.

Navíc v blízkém okolí, v ruském Kaliningradu a za hranicemi v Bělorusku, se staví další dvě jaderné elektrárny. Polsko, které z účasti na stavbě litevské elektrárny vystoupilo, plánuje také vlastní elektrárnu, takže Litevcům zbývají původní partneři Lotyšsko a Estonsko, kteří kvůli dopadům krize také zvažují každé euro.

Díky Ignalině byla dříve Litva vývozcem elektřiny, nyní je závislá na dovozech a stoprocentně závisí na ruském plynu. Kvůli požadavkům EU na snížení emisí musí elektrárny předělávat na plyn, ale podle litevských Zelených by předělání na biomasu bylo levnější. "Vytvořil by se celý nový zelený byznys a deset tisíc pracovních míst," cituje Balsys z analýzy třinácti asociací zeleného byznysu.

Litevský byznys je v otázce nové elektrárny rozdělen. "Krátkodobý pohled uplatňují hlavně stavební, dopravní a logistické firmy, které ve stavbě vidí zisk," říká Osvaldas Čiukšys, soukromý konzultant, který se po roce 2009 podílel v čele vládní agentury na likvidaci Ignaliny. "Dlouhodobější pohled preferují hlavně velcí odběratelé elektřiny, kteří se obávají vyšších cen energie, z nichž se stavba zaplatí."

V podtextu je samozřejmě hlavně závislost na Rusku, protože celá litevská elektrická síť je ještě z dob Sovětského svazu plně integrovaná do ruského systému. A jak v Kaliningradu, tak v Bělorusku se nemusejí zabývat protesty lidí, jako je Linas Balsys. Ten často odráží obvinění, že jeho kampaň i strana Zelených jsou placeny z Ruska. "Nedostáváme ani rubl," řekl.

V kampani za referendum ho podporuje i část parlamentních stran. Pro ty se elektrárna může stát jedním z témat kampaně před podzimními parlamentními volbami, do nichž poprvé půjdou právě i Zelení.

"Energetická nezávislost je pro strany důležité téma, ale pochybuji, že se podaří sebrat dost podpisů pro vyhlášení referenda," říká Liuda Mažylis, politolog z Univerzity Vytautase Magnuse. "V roce 2008, kdy naopak chtěli vyhlásit referendum za udržení Ignaliny, se tolik podpisů sebrat nepodařilo."

Referendum tehdy ale podpořil parlament. Litevci tak měli možnost hlasovat současně s volbami, jak by to chtěli zastánci referenda udělat i letos. Hlasování ale nebylo platné kvůli účasti méně než poloviny voličů.

Cena za elektrárnu

5 mld. EUR

má stát nová litevská jaderná elektrárna Visaginas se dvěma reaktory firmy Hitachi. Pro srovnání, dva nové bloky českého Temelína mají stát 150 až 220 miliard Kč (6-8,8 mld. eur) při podobném očekávaném výkonu do 3400 MW.

AUTOR: Martin Ehl
AUTOR-WEB: www.ihned.cz