Tuňáci ulovení u Kalifornie jsou zamořeni z japonské Fukušimy

Těla tuňáků ulovených u kalifornského pobřeží jsou zamořena radioaktivitou pocházející z loni havarované japonské jaderné elektrárny Fukušima. Podle amerických vědců citovaných stanicí BBC se ryby kontaminovaly, když proplouvaly vodami v okolí Japonska. Jejich maso prý je stále vhodné ke konzumaci.

Přesto ale tento případ podle nich ukazuje, jak mohou migrující druhy roznášet zamořující látky i na velké vzdálenosti. "Je to pro nás poučení z toho, jak jsou ekologické oblasti vzájemně propojené, i když je dělí tisíce mil," sdělil profesor věd o moři z Newyorské státní univerzity Nicholas Fisher.

Jeho tým prozkoumal maso 15 tuňáků pacifických vylovených loni v srpnu, tedy necelého půl roku po katastrofě, u San Diega. Byli to jedinci, kteří se narodili v japonských vodách a než se vydali do východního Tichomoří, strávili u Japonska první rok života. Radioaktivní cesium bylo k překvapení Fisherova týmu nalezeno v tělech všech 15 ryb. Šlo o izotopy 137 a 134. Poločas rozpadu cesia-137 je 33 let a tento kov je přítomen v mořské vodě v důsledku jaderných testů. Přítomnost izotopu 134 s kratším poločasem rozpadu však podle vědců ukazuje na spojitost s Fukušimou, protože jiný důvod přítomnosti v těle tuňáků není. Naměřené hodnoty radioaktivity byly desetinásobné ve srovnání s tuňáky tohoto druhu před fukušimskou havárií.

Přesto vědci tvrdí, že je maso tuňáků z kalifornských vod pro člověka nezávadné. Naměřená radioaktivita je stále nižší než povolené hodnoty a také nižší než radioaktivita pocházející z radioizotopů vyskytujících se v prostředí běžně. "Jestliže počítáte, o kolik jsou pacifičtí tuňáci ulovení u Kalifornie radioaktivnější, dospějete k hodnotě tří procent," sdělil Fisher.

Jeho skupina se také zabývala tím, nakolik radioaktivní byli tuňáci předtím, než se vydali napříč Tichým oceánem, a dospěli k tomu, že množství radioaktivity bylo o 50 procent vyšší než normálně. I tak prý by ale jejich maso bylo ještě doporučitelné ke konzumaci.

Vědci budou pokračovat v měření hodnot v mase tuňáků ulovených v nadcházejících měsících, protože to budou jedinci, kteří v japonských vodách strávili delší čas. Podobný výzkum by podle nich měl být zaměřen i na jiné migrující druhy, které se pohybují v japonských vodách. Výskyt izotopů cesia je prý využitelný k poznání tras a doby pohybu živočichů. Podobné migrační cesty jako pacifický tuňák mají karety, také buřňáci nakonec od japonského pobřeží doputují na západ USA.