Čtvrtek, 28. března 2024

Úloha a podíl jádra v energetickém mixu

Názory poradní komise i MPO se shodují v otázce potřeby využití jádra jako jednoho ze základních pilířů české energetiky nejbližších let. Skutečně se v nejbližších letech bez jádra neobejdeme? Jaký by měl být jeho optimální podíl?

Úloha a podíl jádra v energetickém mixu

Úloha jádra patří celosvětově k nejdiskutovanějším zdrojům elektrické energie. Česká společnost se však k jádru nestaví, na rozdíl od Německa nebo Rakouska, zásadně odmítavě, přesto i ona má četné odpůrce.

Nastavení podílu jádra v energetickém mixu by se podle aktuálního doporučení mělo pohybovat mezi 45 a 60 % výroby elektrické energie, ale ozývají se hlasy, zda tento podíl není zbytečně vysoký.

Především je potřeba zdůraznit, že nejde o podíl na celkovém energetickém mixu, jak bylo v posledních dnech často mylně interpretováno, ale pouze na výrobě elektrické energie!

Dále je třeba připomenout, že předešlý návrh koncepce, vzniklý na přelomu roku ještě za působení předchozího ministra průmyslu a obchodu, byl k jádru mnohem velkorysejší. Počítal se stavbou 18 nových jaderných bloků, které by zvýšily podíl elektřiny z jádra až na 80 % z celkového objemu. Z tohoto pohledu je tedy nově se rodící návrh spíše omezováním atomových ambicí.

Sama Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, která je mnohými vnímána v čele poradní skupiny pro novou státní energetickou koncepci (SEK) jako zastánce jádra, o své roli v komisi říká: "Chápala jsem ji hlavně jako úlohu oponenta superambiciózních plánů a scénářů na použití jaderné energie tak, jak byly obsaženy v jednom z předešlých návrhů aktualizace SEK."

V podstatě by nemělo jít ani o primární zájem podporovat jadernou energetiku jako takovou. Stávající návrh vychází spíše z vyhodnocení aktuálních podmínek a předpokladů vývoje spotřeby energie v příštích letech.

Stát se na jednotlivé scénáře, i na ty, které často vypadají velmi příznivě, musí podívat z pohledu, zda jsou ekonomicky realizovatelné a jaké další náklady kromě těch finančních s sebou ponesou. Jde tedy také o jejich společenské a ekologické vlivy a dopady na zdraví a ekonomickou situaci občanů.

Komise tedy jednoznačně odmítá názory, že problémy naší energetiky může vyřešit jeden konkrétní zdroj a stejně tak prohlašuje, že není možné žádný ze zdrojů diskriminovat bez racionálních důvodů.

Jak komise ke stanovenému podílu dospěla?

Podíl jádra v připravovaném mixu byl stanoven čistě konzervativními principy. Komise k němu dospěla po úvaze, že nelze spoléhat na scénáře předpokládající mohutné snižování spotřeby v nejbližších letech, a přispět tak k riziku deficitu elektrické energie a riziku nestability celého systému.

Řada zastaralých, neefektivních elektráren se silně neekologickým provozem dosluhuje a je třeba je vyřadit z provozu. A je třeba hledat adekvátní a stabilní náhradu.

V oblasti jádra je v takto stanoveném časovém horizontu jediným realizovatelným plánem dostavba dvou temelínských bloků. Zvážíme-li nabídky všech tří firem, které o dostavbu ucházejí, pak jeden blok může poskytnout zhruba 1200 MW v případě volby amerického reaktoru AP1000 nebo ruského MIR 1200, případně 1600-1750 MW při využití francouzského řešení EPR. Násobeno dvěma bloky se dostáváme orientačně ke 2400 MW, případně až ke 3500 MW.

Stávající výroba zahrnuje čerstvě rekonstruované Dukovany, které před několika dny navýšily výkon ze 1760 MW na 2000 MW, a 2000 MW aktuálně produkovaných v Temelínu. V současnosti tedy disponujeme 4000 MW energie z jádra, která tvoří přibližně 33 % výroby elektřiny. S připočítáním výkonu plánovaných dvou bloků se tak dostáváme právě zhruba k 50% podílu na plánovaném mixu.

Množství elektrické energie generované z jádra je tedy víceméně dané výkonem stávajících a chystaných bloků. Skutečnost, že v navrženém mixu nemá tento zdroj energie přesnější určení podílu, ale stejně jako ostatní zdroje je jeho podíl vytýčen koridorem hodnot, tedy není způsobena úvahami o stavbě dalších bloků, ale je přímým spíše odrazem toho, že komise bere v úvahu realistické scénáře růstu i poklesu celkové spotřeby.

Další nové reaktory?

Přes výše uvedené však poradní komise doporučuje zvážit také výstavbu dalšího reaktoru v Dukovanech. Tento krok by však neměl až tak zásadním způsobem ovlivnit podíl atomu. Hlavní důvodem, proč by se SEK měla zabývat také možností další výstavby, je skutečnost, že procesy navržení, schvalování a výstavby jaderné elektrárny jsou velmi zdlouhavé a je třeba myslet na to, že životnost nejstarších reaktorů v Dukovanech nelze prodlužovat do nekonečna.

Dalším důležitým aspektem je také potenciál rozvoje elektromobility, který by se v případě rychlejšího rozvoje, než lze v současné době předpokládat, mohl postarat o další růst spotřeby.

Z dlouhodobějšího hlediska má dále smysl najít a připravit lokalitu pro případnou další elektrárnu. Šlo by však pouze o záložní řešení připravené právě s ohledem na náročnost procesu hledání vhodné lokality, posuzování její seizmické stability a dalších hledisek bezpečnosti a vlivu na okolní prostředí. O případné výstavbě by se však rozhodovalo až na základě budoucího vývoje elektroenergetiky u nás a ve světě.

Pro budoucí rozvoj jaderné energetiky ve vzdálenějším horizontu je však významný náš podíl na mezinárodním výzkumu v této oblasti, hlavně prostřednictvím zapojení do vývoje reaktorů IV. generace.

Investice do Temelína. Máme na to?

Abychom mohli zastavit stávající neefektivní a neekologické způsoby získávání a využívání energií, potřebujeme v elektrárenském sektoru nahradit zdroje zhruba v rozsahu 2000-3000 MW. Není nezbytně nutné, aby se tak dělo ve prospěch jaderné energie, ale musí jít o stabilní zdroj, který dodá požadované množství energie při 50% až 80% výkonu, dodá ho za přijatelně nízkou cenu a bez zbytečného navyšování rizik závislosti.

V současné době se jaderná energie jeví jako nejlepší možné řešení této situace. Pojďme se tedy zamyslet, zda si můžeme investici do dostavby Temelína dovolit.

Z pohledu dotací obnovitelných zdrojů energie (OZE), ke kterým jsme se zavázali na dobu 20 let a které představují každoročně zhruba 37 miliard, představuje Temelín investici na 5-6 let. Na rozdíl od OZE, do kterých tyto prostředky plynou a které poskytují 2,5 % energie z celkové výroby, by však nové bloky Temelína za stejnou cenu dodávaly zhruba 20 % elektrické energie.

Je však potřeba pochopitelně pohlídat, aby Temelín nebyl předražený. Aby jeho cena nenarostla do astronomických výšin vlivem obávaných tunelů. A samozřejmě také, aby se tlak na cenu obešel bez ústupků na straně bezpečnosti.

Návratnost investic do jaderných bloků by mohlo zvýšit úspěšné vyřešení využití odpadního tepla, které se v jaderných blocích při výrobě elektřiny produkuje.

Stanovisko MPO: Role jaderné energetiky v českém mixu

Příprava a výstavba jaderného bloku je dlouhodobou záležitostí, nikoliv otázkou několika let. Návrh aktualizace státní energetické koncepce předpokládá postupný nárůst podílu jaderné energie v energetickém mixu na úroveň cca 50 %, protože využívání jaderné energie je jedním z významných faktorů k zajištění energetické soběstačnosti České republiky. Budoucnost energetiky je dle našeho názoru bez jaderné energetiky těžko představitelná především proto, že: -- je potřeba omezit závislost na dodávkách z nestabilních oblastí, -- cyklicky se mění ceny ropy a zemního plynu a v dlouhodobých trendech jejich cena poroste, -- je potřeba čelit globálnímu oteplování, -- je nezbytné využít průmyslový potenciál jaderné energie.Zásadní jsou i ekologické aspekty - výroba energie z jádra není doprovázena emisemi CO2, takže provoz jaderných elektráren významně přispívá k celkovému snižování emisí oxidu uhličitého, nejvýznamnějšího skleníkového plynu, a tím naplňování závazků České republiky v této oblasti.

AUTOR: Michael Málek

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů