Plzeňský kraj odmítá mít v plánech úložiště, prý to nařídil stát

Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a průmyslu (MPO) chtějí, aby Plzeňský kraj zakreslil do dokončeného velkého územního plánu zvažované hlubinné úložiště jaderného odpadu. Ze sedmi zvažovaných lokalit v ČR by tak šlo o první region, který by ho měl v zásadách územního rozvoje, jimiž se řídí obce ve svých územních plánech. Vedení kraje to odmítá, protože obce úložiště nechtějí. Kraj s nařizováním nesouhlasí; stále jedná s ministerstvy, řekl dnes ČTK náměstek hejtmana Ivo Grüner (ČSSD). Ministerstva tvrdí, že kraji nic nenařizují.

"Zásady už jsme měli mít schválené na zářijovém zastupitelstvu. Ale právě požadavky ministerstev zapracovat možné úložiště jaderného odpadu způsobily velké zdržení a nepříjemnosti. Jde o zbytečnou blokaci rozvoje regionu," uvedl. Podle velkého územního plánu se řídí obce a některé se nyní nemohou podle Grünera rozvíjet.

"Stát by měl více komunikovat, a ne to podřízeným krajům nařídit. Jsme na straně obcí," dodal. Podle něj se ministerstva neumí dohodnout s obcemi a přehazují odpovědnost na kraje. "Kraj nebude tlačit na obce, aby schválily v územním plánu jaderné úložiště," dodal. Potvrdil, že ministerstva mohou blokovat schválení velkého územního plánu kraje.

"MPO nic nenařizuje, ale v rámci aktualizace politiky územního rozvoje doporučuje všechny uvažované energetické koridory," uvedl mluvčí MPO Tomáš Paták. Jeho kolega z MMR Marek Ženkl ČTK řekl, že ministerstvo neschvaluje zásady územního rozvoje. "Tato pravomoc je vyhrazena zastupitelstvu kraje, které zásady územního rozvoje vydává v samostatné působnosti. MMR dbá o soulad zásad s politikou územního rozvoje a s právními předpisy," uvedl. MMR podle Ženkla neví, zda MPO stanovilo podmínky územní ochrany některé z potenciálních lokalit vhodných pro úložiště a zda MPO jedná s Plzeňským krajem. MMR nerozhoduje o výběru lokalit pro úložiště, tato problematika spadá do kompetence MPO, dodal.

V Plzeňském kraji jsou navrhovány dvě lokality - Pačejov na Klatovsku a Tis u Blatna na pomezí Plzeňského a Ústeckého kraje. V ČR se zvažuje sedm míst pro úložiště a do roku 2018 musí být vybrány dvě. Kraj uznává, že ministerstva požadují "jen" určitou blokaci území a že by nešlo o souhlas s průzkumem nebo dokonce se stavbou úložiště. Nechce ale obcím nařizovat, co ve svých lokalitách mají, nebo nemají mít.

Podle vedoucího krajského územního plánování Václava Tremla uplatnila ministerstva svůj požadavek pozdě. "Neposkytla nám podklady a nemohli jsme na to reagovat. Měli by to řešit až při další aktualizaci," řekl. MPO ale prý odpovědělo, že na tom trvá. Podle Tremla by mělo jít o formu slabší stavební uzávěry. "Že se tam nebudou dělat opatření, která by znemožnila průzkum," vysvětlil. Pokud kraj úložiště do zásad nezahrne, mohly by být schválené do konce roku. Pokud tam bude, tak až ve druhé polovině roku 2013, dodal. Podle Tremla jde o "nadkrajský" problém, který by měl být řešený v politice územního rozvoje, schvalované vládou.

"Zásady územního rozvoje jsou hotové a dali jsme je v červnu projednat centrálním orgánům. Vytkli nám, že tam není úložiště. Byli bychom prvním krajem, kde by se jim to podařilo prosadit," řekl šéf krajského odboru regionálního rozvoje Miloslav Michalec.

"Samozřejmě jsme proti, protože je kolem toho spousta nejasností. Je zvláštní, že se o něčem takovém opět jedná bez nás," řekl Petr Klásek, starosta Chanovic na Klatovsku, které by byly úložištěm nejvíce zasaženy. Obce dosud nezaznamenaly požadavek žádného ministerstva. Podle Kláska je tlak daný tím, že se blíží rok 2015, kdy se ČR v mezinárodních dohodách zavázala, že tento problém "bude mít v nějakém kroku vyřešen". "Pokud by v takovém závazném materiálu (zásady územního rozvoje) bylo nějaké území, byť rezerva pro úložiště, tak tam budou omezení, a to dost rozsáhlá," řekl. Podle Kláska by to omezilo rozvoj, bydlení, rekreaci i služby a řada investorů by pozastavila nebo zrušila plány.

Václav Prokš