Čtvrtek, 28. března 2024

Clintonová v Praze připomněla strategický rozměr tendru na Temelín

Ministryně zahraničí USA předvedla vrcholný diplomatický lobbing. Vsadila na energetickou bezpečnost

Clintonová v Praze připomněla strategický rozměr tendru na Temelín

V létě 2009, v době, kdy se začalo výběrové řízení na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín rozbíhat na plné obrátky, měli zasvěcení čeští politici a diplomaté pocit, že americká strana bere účast společnosti Westinghouse v soutěži poněkud lehkovážně.

"Mám z toho dojem, jako by si mysleli, že to vyhrají jen proto, že jsou Američané," komentoval tehdejší český velvyslanec ve Washingtonu Petr Kolář chabou aktivitu jak samotného Westinghousu, tak americké administrativy. Američané tehdy v Praze ani neměli velvyslance a firma Westinghouse si zde teprve zřizovala zastoupení, zatímco její konkurenti - francouzská Areva a českoruské konsorcium MIR.1200 - už do médií rozesílali své PR materiály.

Včerejší návštěva americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové v Praze je ovšem důkazem, jak radikálně se situace od té doby změnila. Clintonová podpořila Westinghouse tím nejsilnějším jazykem, jaký představitelka americké administrativy může v lobbingu za zájmy soukromé firmy ještě vůbec použít.

Clintonová nejenže zaštítila bezpečnostní a technologickou kvalitu nabídky Westinghousu, když po jednání s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem kromě jiného uvedla, že "český národ si zaslouží tu nejlepší a nejspolehlivější technologii". Ale také se vyjádřila k politickému rozměru soutěže, když uvedla, že USA "povzbuzují Českou republiku v diverzifikaci jejích energetických zdrojů a dodavatelů".

(Ne)závislost na Rusku

Toto upozornění je třeba vnímat v kontextu říjnového vyřazení Arevy z tendru pro nedodržení podmínek výběrového řízení. Francouzská společnost se odvolala k českému antimonopolnímu úřadu, ale je pravděpodobné, že tendr na rozšíření Temelína o dva bloky v celkové hodnotě 200 až 300 miliard korun se rozhodne mezi americkojaponským Westinghousem a konsorciem MIR.1200, v němž má prostřednictvím jednoho ze svých členů, společnosti Rosatom, dominantní podíl ruský stát.

Rusko v současnosti do Česka dodává přes 70 procent spotřeby plynu a okolo 60 procent ropy. V případě vítězství konsorcia MIR.1200 by bylo zodpovědné i za dodávky jaderného paliva. Nedávno odsouhlasená energetická koncepce České republiky přitom počítá s tím, že v roce 2040 by mělo až 60 procent veškeré elektřiny pocházet z jádra.

Pravidla veřejné zakázky, kterými se řídí temelínský tendr, oficiálně neumožňují zohlednění politického aspektu celé zakázky a čeští politici tak i během včerejší návštěvy Clintonové opakovaně zdůrazňovali, že rozhodující budou bezpečnostní, technické a obchodní parametry.

"Máme transparentní postup pro výběr a nejlepší nabídka vyhraje," uvedl po setkání s americkou ministryní premiér Petr Nečas. Ministr obchodu a průmyslu Martin Kuba pak v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že otázku možné závislosti na Rusku "nevidí až tak dramaticky". Už minulý týden po návštěvě ruské Kazaně přitom ministr Kuba řekl, že "jedním z klíčových parametrů bude podíl českých firem na dodávkách".

Ani toto kritérium sice nemůže být součástí formálních zadávacích podmínek, ale od počátku soutěže to je parametr, který všichni účastníci nejvíce zdůrazňovali. Podle některých analytiků je výhoda na straně konsorcia MIR.1200. "Zdá se mi ale, že se co do zapojení českých firem více angažuje českoruské konsorcium," prohlásil včera místopředseda Svazu průmyslu a dopravy ČR Stanislav Kázecký. Všichni tři uchazeči o temelínskou zakázku shodně tvrdili, že by na české firmy přešlo okolo 70 procent zakázek. Náměstek společnosti Rosatom Kirill Komarov se před víkendem vyjádřil ještě konkrétněji. Podle něho by to bylo 75 procent a šlo by prý o 150 až 175 miliard korun. Komarov tím možná bezděčně prozradil, že jejich cenová nabídka se tedy pohybuje v rozsahu 200 až 233 miliard korun.

Vrcholný lobbing

Podle už dříve publikovaných informací si byly cenové nabídky všech uchazečů blízké, což platí i pro bezpečnostní a technologická kritéria. "Z hlediska bezpečnostních standardů jsou nabídky srovnatelné," potvrdila včera předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v rozhovoru pro ČT24.

Je otázkou, zda představitelé českého státu nemluví o vyrovnanosti soutěže jen z povinnosti, aby nezavdali příčinu ke spekulacím. Pokud je ovšem tendr tak vyrovnaný, tak to jen zesiluje váhu politického argumentu, který zde v Praze za USA přednesla Hillary Clintonová. Na to, zda měl tento vrcholný lobbing úspěch, nebo se spíše prosadí ruská znalost českého prostředí, je ovšem třeba počkat do prosince 2013, kdy má ČEZ vyhlásit výsledek soutěže.


Jaderná energetika ve světě

MEZITITULEK: 437 JADERNÝCH REAKTORŮ je aktuálně ve světě v provozu.

371 762 MEGAWATTŮ - Celkový čistý instalovaný výkon.

3 JADERNÉ REAKTORY jsou dlouhodobě odstaveny.

64 JADERNÝCH REAKTORŮ je ve výstavbě.


Historie Temelína

1980 - Padlo rozhodnutí o výstavbě dvou bloků nové jaderné elektrárny v jižních Čechách. V Temelíně měly stát původně čtyři bloky, hotové měly být v roce 1997.

1987 - Začala výstavba prvních dvou bloků elektrárny.

1990 - Federální vláda Mariána Čalfy pozastavila výstavbu 3. a 4. bloku.

1993 - Americká společnost Westinghouse získává kontrakt na dodávku řídicího kontrolního systému. Ten, mimo jiné na doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii, nahradil původně plánovaný ruský systém.

21. prosince 2000 - První blok elektrárny začal dodávat elektřinu do sítě.

29. prosince 2002 - Do sítě byl připojen 2. blok.

Červenec 2008 - Vláda na základě doporučení takzvané Pačesovy komise navrhla zahájení procesu posuzování vlivu 3. a 4. reaktoru na životní prostředí (EIA).

31. října 2011 - ČEZ předal zájemcům o dostavbu Temelína zadávací dokumentaci.

2. července 2012 - ČEZ obdržel nabídky uchazečů o dostavbu Temelína. Dohromady čítaly přes 100 tisíc stran textu. Nabídky podala francouzská Areva, americkojaponský Westinghouse a ruskočeské konsorcium MIR.1200 (Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress).

5. října 2012 - ČEZ kvůli porušení podmínek výběrového řízení vyřadil z tendru francouzskou Arevu.

Červenec 2013 - V polovině roku 2013 má být vybrán vítěz výběrového řízení. Smlouva pak má být podepsána do konce roku.

2016 - Odhadovaný začátek výstavby 3. a 4. bloku elektrárny Temelín. Již nyní se ale spekuluje o tom, že se tento termín nestihne.

POLITICKÝ LOBBING

Od rozhodnutí o dostavbě dalších dvou bloků Temelína se tato otázka stala předmětem diplomatických tlaků. Již v říjnu 2009 podle diplomatických depeší zveřejněných na serveru WikiLeaks bojoval proti Rusům americký viceprezident Joe Biden. "Je nám jedno, zda si koupíte jadernou energii z Francie nebo z USA, ale pokud si ji pořídíte z Ruska, musel bych pochybovat o vašem úsudku," řekl podle WikiLeaks na jednáních v Praze.

V únoru 2011 o tématu diskutoval premiér Petr Nečas s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym v Paříži. Oficiálně Francie Arevu příliš aktivně nepodporovala, jak ale neoficiálně přiznávají lidé z vedení společnosti, dostavba Temelína byla velmi častým tématem na jednání ministrů a premiérů v Bruselu.

Lobbing na nejvyšší úrovni zahájili Američané a Rusové loni na podzim. Ještě před příjezdem tehdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva do Prahy, kam s sebou přivezl šéfa Rosatomu Sergeje Kirilenka, navštívil Petr Nečas USA. V Oválné pracovně Bílého domu probíral s americkým prezidentem Barackem Obamou opět převážně dostavbu Temelína a účast Westinghousu.


Po vyřazení Arevy přituhlo


Když ČEZ letos v říjnu vyřadil ze soutěže francouzskou Arevu, byl to pro všechny šok. Podle ČEZ Areva nesplnila základní parametry zakázky a očekávala, že bude moci o některých bodech (například o fixní ceně či rozhodování sporů) jednat. To ale český zákon o veřejných zakázkách neumožňuje. Areva však tyto důvody odmítá a proti vyřazení se odvolala k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

V tendru tak zůstal již jen Westinghouse a českoruské konsorcium MIR.1200, které oficiálně vede Škoda JS a dvě dceřiné firmy Rosatomu. Vlastníkem Škody JS je ale ruský OMZ, který většinově patří státnímu Gazpromu.

Po vyřazení Arevy v rozhovoru pro HN tvrdě vystoupil šéf amerického Westinghousu Daniel Roderick. "Nyní je na lidech v České republice, aby energetická bezpečnost byla rozhodována v Praze, ne lidmi v Moskvě či kdekoliv jinde," zaútočil na svého ruského protivníka s tím, že pokud vyhraje konsorcium MIR.1200, bude Praha energeticky závislá na Moskvě. Od Ruska již Česko nakupuje většinu plynu a ropy i veškeré jaderné palivo.

Ruská strana si nenechala útok líbit. "Zdá se nám, že pokud Westinghouse začíná používat takovéto argumenty, ty skutečné mu docházejí," řekl v rozhovoru pro HN viceprezident Rosatomu Kirill Borisovič Komarov. Podle něj Česku žádná energetická závislost nehrozí.

AUTOR: Daniel Anýž
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů