Čeští vědci vylepšili výrobu steliva z kejdy technologií řízeného kompostování

Speciální kompostovací technologii pracující s biologickým teplem využili ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky, aby se zbavili patogenních mikroorganismů v separované kejdě, z níž se vyrábí plastické stelivo pro skot. Stelivo je stejně pohodlné jako sláma, díky nové technologii jsou však zvířata čistější a nehrozí jim onemocnění ani kontaminace mléka. V Zemědělském družstvu Krásná Hora nad Vltavou tak po třech letech zkušebního provozu ušetřili 4,7 milionů korun. Vědci z VUZT dostali za vynález cenu Ministra zemědělství na letošním ročníku výstavy Země živitelka.

Podestýlku z pevné části kejdy mají zvířata v oblibě stejně tak jako slámu nebo gumové matrace, které jsou dalšími rozšířenými variantami ustájení skotu. Jejímu širšímu využití ale doteď bránila nedostatečná hygienizace - ve stelivu přežívaly a množily se mikroorganismy z exkrementů, které mohly způsobit onemocnění skotu a u dojnic také kontaminaci mléka. Pokud se tedy kejda používala, tak pouze za cenu rizika ohrožení zdraví zvířat a bezpečnosti potravin.

Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. (VUZT) nyní přišel s technologií, která je novinkou nejen u nás, ale také v Evropské unii nebo v USA, kde je využití kejdových podestýlek rozšířenější, ale často s sebou nese právě výše popsané hygienické problémy. Český vynález je vhodný pro všechny farmy na celém světě, kde převládá manipulace s kejdou, nikoliv s hlubokou podestýlkou.

Vědci z VUZT představili technologii řízeného kompostovacího procesu, kdy separovaná pevná část kejdy prochází teplotami v rozmezí 55°C až 70°C. "Teplotu v kompostárně sledujeme pomocí teploměrů a hromady překopáváme nebo do nich přidáváme další suroviny tak, aby každá částečka separátu přeměňovaného na stelivo prošla dostatečně dlouhou termickou úpravou," vysvětlil Ing. Jiří Zelenka ze ZD Krásná Hora nad Vltavou. Linku pro výrobu plastického steliva tvoří separační zařízení - tekutá část kejdy se nadále využívá pro hnojení - dále překopávač kompostu, třídicí zařízení a zařízení pro monitoring teploty. Celý proces trvá 8 - 12 týdnů.

V Krásné Hoře linku tři roky testovali. Čistota povrchu těla zvířat se oproti běžným podestýlkám zvýšila až dvojnásobně, a to zejména v oblasti vemena, a rovněž mléko vždy odpovídalo první jakostní třídě. Družstvo chovající 700 dojnic zvýšilo díky novému typu steliva svůj výnos o 4,7 milionů korun. "Ušetřili jsme hlavně díky lepšímu zdravotnímu stavu zvířat, vysoké kvalitě mléka a snížené pracnosti při manipulaci s plastickým stelivem," řekl Ing. Jiří Zelenka. Pro chovatele navíc nová technologie znamená možnost ekologického využití kejdy, jejíž množství je často větší než to použitelné pro hnojení.

Pro běžné spotřebitele hovězího masa a kravského mléka znamená nová technologie větší jistotu, že zvířata jsou chována v čistém a pohodlném prostředí a že mléko i maso jsou nezávadné. Český trh je v oblasti kravského mléka soběstačný, produkce je asi o pětinu vyšší než spotřeba. Mléko se často prodává i do příhraničních mlékáren. Podle ČSÚ se u nás chová 1 353 685 kusů skotu, z toho 373 136 dojných krav. Asi 20% chovatelů skotu již používá novou technologii výroby podestýlky z kejdy, zbylí se k nim mohou brzy připojit.

Z hlediska VUZT se jedná o další výsledek výzkumu chráněný průmyslovým právem (celkem již několik desítek), který přispívá ke zlepšení kvality a bezpečnosti potravin a zvýšení konkurenceschopnosti českého zemědělství. Od ministra zemědělství získal ústav za výsledek výzkumu ocenění již v roce 2010, letos na Zemi živitelce přebral cenu za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu.

Bližší informace:
Ing. Marek Světlík, PhD., ředitel Výzkumného ústavu zemědělské techniky, marek.svetlik@vuzt.cz
Doc. Ing. Antonín Jelínek, CSc., výzkumný pracovník VUZT, antonin.jelinek@vuzt.cz
Ing. Jiří Zelenka, předseda, Zemědělské družstvo Krásná Hora nad Vltavou, zdkh@zdkh.cz