Mají bioprodukty okénka?

Nedávno proběhla médii zpráva citující části studie britských vědců, která se zabývala biopotravinami. Podle některých interpretací tato studie zpochybňuje zdravotní a nutriční kvalitu bioproduktů a v některých extrémnějších případech neváhá vydávat bioprodukci téměř za podvod.
Sledujeme-li výhradně obsah živin, dojdeme skutečně k závěru, že mezi konvenční produkcí a bioprodukcí nemusejí být významné rozdíly. Je to však totéž jako hodnotit kvalitu auta podle skutečnosti, zda má, nebo nemá otevíratelná okénka. Na základě takového sledování pak můžeme prohlásit, že mezi trabantem a mercedesem není žádný rozdíl, a proklamovaná vyšší kvalita mercedesu je tudíž podvod.

Oblíbená špalda

Výsledky hodnocení nutriční a hygienicko-toxikologické jakosti rostlinných produktů nepřinášejí vždy zcela jasný výsledek a jednoznačný závěr, zda jsou "zdravější" produkty ekologické, anebo konvenční. Nicméně podle vyhlášky o biopotravinách musejí bioprodukty splňovat mimo jiné předepsané jakostní parametry, které jsou stejné jak pro ekologické, tak i pro konvenční potraviny.
Podstatné je komplexně zohlednit celý pěstitelský a zpracovatelský proces. V ekologickém zemědělství je například populární pšenice špalda. Tato plodina je přizpůsobena pěstování při snížené hladině výživy dusíkem, bez pesticidů. Má vyšší obsah minerálních látek, některých vitaminů nebo aminokyselin. Zrno je zpracováváno na celozrnnou mouku, která není z technologického hlediska vhodná pro velkovýrobní pekárny. Tím pak dochází k podpoře drobných a středních regionálních výrobců a celkové pestrosti nabídky.

Proti houbám

Argumentem odpůrců ekologického zemědělství bývá absence postřiku fungicidy, tedy prostředky proti houbovým chorobám. V ekologických produktech by proto údajně měl být vyšší obsah nebezpečných mykotoxinů. Doposud publikované studie ale ukazují opak. V ekologickém zemědělství jsou rostlinná pletiva více vyzrálá, což je důsledek nižší úrovně dusíku. Rostlina je proto odolnější vůči napadení houbami.
Můžeme předpokládat, že v obou pěstitelských systémech je možné vyprodukovat potraviny více či méně kvalitní. Ale my sami si musíme vybrat, zda zvolíme produkt, který byl vyroben ze surovin se známým původem a za použití pouze povolených přídatných látek, anebo si vybereme levnou potravinu, která je složena z německé mouky, čínské marmelády, amerických barviv a australského zvýrazňovače chuti. Nezodpovězenou otázkou je vzájemné působení těchto látek na lidské zdraví.
Pro úplné a objektivní posouzení bylo by potřeba rozebrat celý řetězec aktivit (a s nimi související ekologickou zátěž), které konvenční zemědělství potřebuje pro produkci chemických hnojiv či pesticidů, a posoudit odlišnosti v uplatňované agrotechnice. Jde o dlouhé procesy zahrnující přepravu, výrobu, uskladňování.
To vše ještě před tím, než se dostáváme k vlastní zemědělské činnosti na poli.

Co není vidět

Ekologické zemědělství řadu těchto procesů buď vůbec nevyužívá, nebo je využívá ve velmi omezené míře. Také jeho přínosy pro vyšší biodiverzitu, lepší kvalitu vody a půdy či pro blahobyt zvířat jsou prokázány. To vše si pořizujeme jako "neviditelnou" součást bioproduktů. Ať už jsou oním mercedesem, nebo ne. Autoři působí na Jihočeské univerzitě

Jan Moudrý, Petr Konvalina

Zdroj: E15