Zelený týden ve stínu dioxinu

Na první pohled je i letošní největší potravinářská akce světa, berlínský veletrh Grüne Woche, ve znamení superlativů. Agrosalon "Zelený týden" čeká do 30. ledna 400 tisíc pochutin a nápojů chtivých návštěvníků, o něž se postará přes 1600 vystavovatelů z 57 zemí.

I česká účast je tentokrát výjimečná - díky větší podpoře státu do Berlína pronikly nové firmy. A především získali dříve nevídaný prostor k posezení milovníci piva, hlavního artiklu české expozice.

V kuloárech se ale tentokrát skloňuje i slovo, z něhož má celý agropotravinářský byznys obavy: dioxiny. Aféra s výskytem této rakovinotvorné látky v krmivu, jež pak mohlo kontaminovat i vepřové maso vyvezené do Česka, bude mít dopad i na ceny potravin.

Selhání jednotlivce

"Omlouváme se našim partnerům z okolních zemí. Viníky aféry potrestáme, jde o kriminální čin. Neselhal přitom systém kontroly potravin, ale jednotlivec," ubezpečovala i na zahajovacím projevu agrosalonu všechny přítomné, včetně zástupců padesátky ministerstev zemědělství ze všech koutů světa, německá šéfka resortu Ilse Aignerová.

Prakticky všichni s ní souhlasili, včetně českého ministra zemědělství Ivana Fuksy. Evropská unie zjevně nechce dát záminku kritikům, že její monitorovací systém má trhliny. A už vůbec ne v Německu, zemi příslovečně precizní.

Dioxinový skandál ale už má vliv na potravinářský trh, přinejmenším ten s vepřovým masem.

Dioxin se prodraží

Především zdraží produkci v Německu, odkud ale putuje pořádná porce masa i na český trh (zhruba čtvrtina spotřeby). Aignerová totiž nutí německé farmáře k zvyšování nákladů. Farmy by se měly proti podobným případům povinně pojistit a zavést aspoň dočasnou laboratorní kontrolu všech potenciálně nebezpečných produktů. "Jedno vyšetření na dioxin přitom stojí v přepočtu kolem 25 tisíc korun," upozorňuje ministr Fuksa, který zatím německá opatření přejímat nechce.

"Mezi ministry zemědělství unie převládá názor, že dioxiny jsou problémem Německa, to ať si je řeší," zdůraznil Fuksa po bruselském jednání agroministrů sedmadvacítky.

Pro české producenty vepřového ovšem dioxinová aféra není dobrou zprávou. Jejich hlavním konkurentům v Německu sice náklady stoupnou - ale kvůli obavám konzumentů z dioxinů celý trh s vepřovým padá a ceny se hroutí i v tuzemsku.

In bio veritas

Pojďme ale zpět na veletrh, k radostnějším zážitkům. Bioxinový průšvih pomohl jinému segmentu, totiž biopotravinám. Jejich producenti tvrdí, že v ekologických chovech je bezpečnost krmiv zaručena.

Německo je známou baštou biopotravin, v Berlíně je pro jejich milovníky dokonce už specializovaný obchodní dům. Bioprodukty hýří také stánky na Grüne Woche. Nikoho už nepřekvapí vedle pečiva nebo sýrů ani biovíno nebo biopivo či biowursty. "In bio veritas" - hlásá nápis ve zvláštní hale, která je na veletrhu ekologickým výrobkům vyčleněna.

Němci jsou bioatmosférou pohlceni už tak, že se na agrosalonu chlubili také jubilejním desátým výročím zavedení řetězce biohotelů. A třeba za 1,50 eura můžete na výstavě ochutnat i šálek kávy zaručeně z deštného pralesa, s příslušným certifikátem. Tady už se spojuje bio s jiným, novějším trendem, totiž "fair trade" produkty čili s podporou výrobců v chudých zemích.

I biopotraviny mimochodem výrazně přispívají do diskuse, zda se blíží potravinářská krize a proč ceny rostou vzhůru. Biopotraviny jsou o deset, někdy ale o 50 i více procent dražší než jejich konvenční konkurence.

Vitaminátor s ušima

Na biokartu vsadil i nováček v české expozici, společnost Vitaminátor. Vyrábí biodžusy, často i netradiční směsi ovocných a zeleninových (například celer s jablkem).

"Otipujeme si trh, je to pro nás nesmírně cenná marketingová zkušenost. A pořídíme ji jen za několik desítek tisíc korun," pochvaluje si účast na veletrhu majitel opavské společnosti Tomáš Soška.

Nevídaně levnou akci pořídil Vitaminátor jednak díky tomu, že se k úhradě provozních nákladů spojil s dalším nováčkem na agrosalonu, výrobcem oplatek Štramberské uši. Především ale obě firmy ušetřily na tom, že jim coby čerstvým držitelům označení Regionální potravina hradí plný nájem výstavní plochy české ministerstvo zemědělství. Ministerstvo pro letošek pozměnilo svoji strategii, dalo na akci víc peněz (kolem 2,6 milionu korun) a na expozici je to znát.

Pivo bojuje s konkurencí

Řadu let volali návštěvníci po tom, aby v českém stánku byly také lavice a stoly, kde konzumenti mohou v klidu posedět u piva. Plzeňský Prazdroj nebo Pivovary Staropramen jsou tradičními lídry expozice, ale nejvýznamnější český vývozní artikl si dříve jeho vyznavači mohli dávat jen "na stojáka". Přitom konkurence je v Berlíně obrovská. Hned u českého stánku jsou Maďaři, s vínem pálenkou a především gulášem v (takřka) nefalšované replice typické maďarské hospody - csardy.

Ostatně uspět na náročném německém trhu s pivem, byť vyhlášené české značky, je pořád obtížné. V jiném pavilonu se Němci chlubí výstavkou lahví s vinětami všech značek svých piv - a je jich na pět tisíc.

Pozoruhodnou konkurencí Prazdroji ale může být například i Keňa. Na jejím stánku upoutá lahvové pivo s etiketou Pilsner Lager. Výrobce: EABL Group, Nairobi. Při podrobném studiu viněty pak čteme "doznání", jež by možná mohlo zajímat známkoprávní experty: "Inspirováni pivem z východní Evropy vyvinuli naši východoafričtí výrobci během let produkt, který má autentickou chuť originálu."

Dérer Bier patent

České pivo je však přece jen nezmar. Svědčí o tom i pozoruhodná strategie další firmy, která je v expozici letošním nováčkem. Čechům pravděpodobně nic neřekne pivo značky Dérer či pivovar Kout na Šumavě. Podnikatel Anton Dérer, Slovák, jenž se už řadu let pohybuje v Německu, má ovšem zajímavý podnikatelský plán.

"Sázím na kvalitní, lokální české pivo. Přitom značka Dérer je moje vlastní a nechávám si ji vyrábět jen pro import," vysvětluje . Značku Dérer, na niž vlastní patent, si teď nechává dělat právě v Koutu na Šumavě. "Je to znovuoživený malý pivovar, loni uvařil jen 4,5 tisíce hektolitrů piva mojí značky. Prodáváme ve Švýcarsku, Itálii, Švédsku nebo Srbsku," říká podnikatel.

Všude prý drží vyšší ceny, protože prodává kvalitní ležák, a stejnou cenovou politiku razí i v Německu. "Podbízet se levným zbožím nemá na tomhle silně konkurenčním trhu smysl. Uspějete jen s kvalitou," tvrdí.

Podobný přístup razí i další firmy, jež chtějí díky účasti na Grüne Woche zmapovat trh a pak na něm prorazit.

"Víme, že trh s bioprodukty je tady hodně tvrdý. Ale nechceme jít s cenou dolů, máme co nabídnout," věří si se svými jedenácti druhy biodžusů také šéf Vitaminátoru Soška.

I letošní už 76. veletrh Grüne Woche ovšem ukazuje, jak to budou mít čeští potravináři ve světě těžké. Takzvanou partnerskou zemí tohoto ročníku je Polsko. Ani v jeho expozici, výrazně větší než ta česká, nechyběly například zrovna biodžusy.

AUTOR: Martin Mařík