Vážně na férovku?

Jít >>na férovku<< kdysi znamenalo výzvu k pěstnímu souboji - dnes však tenhle slogan představuje bohulibou činnost. Především kaváren, jež nabízejí >>férové<< produkty označené >>Fair trade<<, vyrostlo i v Česku jako hříbků po dešti. Například řetězce Starbuck's už zákazníkům nedávají jiné espreso než to označené certifikátem >>Fair trade<<.

Přesto mají fair trade produkty - tedy zboží původem z chudých zemí vyráběné bez porušování lidských práv, zneužívání dětské práce a za přísných ekologických pravidel - tvrdé odpůrce. Ti obdobně jako kritici biopotravin vyjadřují pochyby, zda jsou fair trade produkty skutečně lepší než ty konvenční.

Jakou šanci má zákazník v Praze zkontrolovat, že dražší fair trade čaj pochází opravdu z brazilského pralesa od jistého indiánského kmene, který zase naopak dostane za své zboží od obchodníků z druhého konce světa poctivě zaplaceno? Kolik procent z finální ceny přitom uvízne za nehty všech prostředníků?

>>Takové potraviny v běžné maloobchodní síti jsou označeny známkou "Fair trade". Ta spotřebiteli zaručuje, že pěstování, sklizeň, dovoz i zpracování finálního produktu bylo certifikováno nezávislou společností Flo-cert,<< vysvětluje Veronika Bačová z Asociace pro fair trade.

Připouští, že je systém založen i na důvěře, protože lidé si mohou v jeho fungování ověřovat především zprostředkovaně - například na profilech producentů na internetu.

Samotnou myšlenku férového obchodu, totiž snahu zabránit vykořisťování lidí v chudších zemích, někdy naopak zneužívají k ochraně svých trhů lobby zemí bohatých.

Například česká Agrární komora před časem poukazovala na to, že se do Evropy dováží příliš levná drůbež z Brazílie, na jejíž produkci údajně dřely i malé děti. Jenže jasné důkazy chyběly. Obvykle však fair trade tuzemským producentům nijak nekonkuruje. Jde totiž většinou o plodiny, které se u nás nepěstují - kávu, kakao, třtinový cukr.

>>Fair trade jako sociální hnutí, jako spravedlivý přístup k producentům zemí třetího světa má na globalizovaném trhu velký význam,<< potvrzuje například i prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Ale současně dodává, že >>férové<< výrobky mají na světovém trhu s potravinami podíl sotva jedné desetiny procenta.

Nicméně i v Česku tento segment trhu roste - za posledních pět let se maloobchodní obrat s tímto zbožím zvýšil osminásobně na 80 milionů korun.

Zejména v posledních dvou letech je totiž zařadily do svého portfolia i řetězce jako Globus, Kaufland, Interspar nebo Tesco.