Bioplynové stanice (BPS) jako alternativní zdroj energie a jejich provoz z pohledu ČIŽP

Technologie výroby bioplynu je známá již celá desetiletí a spočívá v procesu anaerobní fermentace, kdy dochází, za nepřístupu vzduchu a přítomnosti mikroorganismů, k rozkladu organické hmoty a k uvolnění bioplynu, který je možno dále využívat ke spalováním v kogeneračních jednotkách za současné produkce elektrické energie a tepla. Bioplyn je  bezbarvý plyn tvořený převážně methanem (CH₄) a oxidem uhličitým (CO₂). Vedlejším produktem anaerobní fermentace je fermentační zbytek (digestát), který lze využít jako kvalitní hnojivo  na zemědělské pozemky, nebo jako surovinu pro výrobu kompostu.Vyrobená elektrická energie je používána ve vlastní technologii případně v jiných provozech vlastníka  BPS nebo je dodávána do elektrické sítě.

Za účelem výroby bioplynu lze uplatnit kaly z ČOV, produkty zemědělské výroby (rostlinné/živočišné výroby) a jiné biologicky rozložitelné odpady, včetně takových, které jsou jinak obtížně zpracovatelné. Bioplynová stanice nesmí být žádným zdrojem zápachu pro své okolí. Toto platí nejen pro objekty BPS, ale i pro digestáty použité pro hnojení mimo objekty BPS. Tomuto základnímu požadavku musí být plně podřízeny výkonové parametry stanic i její technologické uspořádání. Bioplynové stanice v ČR jsou různého výkonu ve škále od 100 kW do 3200 kW, průměr činí 690 kW. První BPS se začaly uvádět do provozu v 70. letech min. století zejména u čistíren odpadních vod.

V současné době je ze strany povolovatelů BPS kladen důraz na dobře zpracovanou projektovou dokumentaci, a v neposlední řadě musí projekt vyhovět všem legislativním požadavkům ochrany životního prostředí. BPS jsou často budovány s dotační podporou. Toto je v souladu s evropským trendem rozšiřování alternativních zdrojů energií. K datu 22.5.2008 bylo na území ČR posuzováno 107 nových záměrů BPS (zdroj www.env.cz). Sedm BPS bylo posuzováno v rámci procesu integrované prevence (IPPC), přičemž tři BPS byly součástí čističek odpadních vod u pivovarnických provozů. 

Při provozu BPS je velmi důležité dodržovat technologickou kázeň, provozovat tak, aby díky přesně definovaným podmínkám fermentace, době zdržení vstupních surovin v reaktoru, teplotě v reaktoru, homogenizaci vstupních surovin, dávkování vstupních surovin, uskladnění digestátu, podmínkám manipulace s digestátem, apod. nedocházelo k negativním vlivům na životní prostředí.

Bioplynová stanice Velký Karlov (provozovatel ZEVO, spol..s.r.o.)

Tento případ je OI Brno intenzivně sledován. Subjekt provozuje velký zdroj znečišťování ovzduší – bioplynovou stanici jak bez složkového povolení tak bez integrovaného povolení. Tento stav přetrvává od 1.10. 2006, kdy vypršel  zkušební provoz. Provozovatel zpracovává na bioplynové stanici mimo kejdy a ostatních rostlinných produktů i vedlejší živočišné produkty (např. jateční odpad). Situace je vyhrocena navíc v tom, že stavba je předmětem podnětů a telefonátů na zápach v okolí, a to převážně od občanské iniciativy, která požaduje okamžité zastavení provozu této biostanice a dále uvádí, že souhlasné stanovisko veterinární správy a stavebního úřadu bylo vydáno neoprávněně. Stavu přitěžuje i to, že dokumentace vlivu stavby na životní prostředí (EIA) řešila provoz stanice bez vedlejších živočišných produktů a to v kapacitě 25 000 tun za rok.

Dne 4.6. 2007 podal provozovatel na KÚ OŽP Jihomoravského kraje (KÚ OŽP Jmk) žádost o vydání integrovaného povolení, a to pro zpracování 60 tun vedlejších živočišných produktů denně a celkovou kapacitu 90 000 tun za rok. KÚ OŽP Jmk dne 17.12. 2007  zamítl žádost o vydání integrovaného povolení, neboť provozovatel ve stanovené lhůtě do 31.10.2007 nedokončil všechna navržená opatření, nutná pro vydání integrovaného povolení. Provozovatel se proti rozhodnutí KÚ OŽP Jmk odvolal, Ministerstvo životního prostředí ČR rozhodnutím  ze dne 3.3.2008, toto odvolání  zamítlo a rozhodnutí KÚ OŽP Jmk o zamítnutí žádosti o vydání integrovaného povolení potvrdilo.

Opětovná žádost provozovatele, která byla podána dne 10.4.2008 ve věci složkového povolení, byla orgánem kraje zamítnuta, neboť neobsahovala náležitosti pro vydání složkového povolení.

Provozovatel v rámci integrovaného povolení na základě jednání s ČIŽP OI Brno a po dohodě s orgánem kraje provedl tato opatření:

• Zaměstnanci budou vstupovat do objektu haly hygienizace vedlejších živočišných produktů přes hygienickou smyčku, dle požadavků veterinární správy.
• Hala bude zavřená po celou dobu výroby, vrata budou otevřena pouze při návozu suroviny, celá hala bude odsávána.
• Prostor příjmové jímky venku musí být opatřen poklopem (sklápěcím krytem), který bude kromě navážení surovin uzavírat příjmovou jímku. Prostor příjmové jímky pod poklopem bude odsáván.
• Odsávaný vzduch bude řešen jako spalovací vzduch do  kogenerační jednotky.
• Homogenizační jímka bude utěsněna víkem
• Bude zajištěn 2 stupeň fermentace se zajištěným spalováním bioplynu z 2. stupně fermentace v kogenerační jednotce.

ČIŽP, OI Brno, OOV  šetřila v průběhu roku 2006 a 2007 stále se opakující podněty na nedovolené nakládání se závadnými látkami způsobené provozem BPS Velký Karlov (dceřinou společností Agrodružstva Jevišovice) a provozem jednotlivých farem AGRODRUŽSTVA JEVIŠOVICE.  AGRODURŽSTVO JEVIŠOVICE se zabývá živočišnou a rostlinnou výrobou, hlavní dodavatel vstupních surovin, vlastní většinu zemědělských pozemků, na které je aplikován digestát z provozu BPS Velký Karlov.. Celkem bylo provedeno cca 30 kontrol, z toho 11 v průběhu letošního roku. Na základě podnětů a provedených šetření ve dnech  10.7.2007 a 16.7.2007 bylo prokázáno ohrožování podzemních vod nedovoleným nakládáním se závadnými látkami, konkrétně hnojůvkou odtékající z vodohospodářsky nedostatečně zajištěného hnojiště na okolní terén v k.ú. Velký Karlov. Hnojůvka unikající z tohoto hnojiště místy laguny dosahující několika  čtverečných metrů.  Správní řízení bylo vedeno s provozovatelem hnojiště tj. AGRODRUŽSTVEM JEVIŠOVICE a ukončeno vydáním rozhodnutí o pokutě ve výši 100 tisíc korun. V průběhu celého správního řízení zástupci odmítali odpovědnost za porušování předpisů na úseku vodního hospodářství a proti rozhodnutí bylo podáno odvolání, které bylo po přezkoumání odvolacím orgánem zamítnuto a rozhodnutí ČIŽP v plném rozsahu potvrzeno. V současné době probíhají s AGRODRUŽSTVEMM JEVIŠOVICE další dvě samostatná správní řízení o uložení pokuty rovněž za opakované nedovolené nakládání se závadnými látkami (kejdou, popř. krví) v katastrech obcí Velký Karlov, Božice a Hrádek, jelikož správní řízení stále probíhají, ČIŽP, OI Brno, OOV nemůže sdělit podrobnější informace.  Dle ČIŽP, OI Brno, OOV je v současné době z hlediska vodního hospodářství a nakládání se závadnými látkami BPS Velký Karlov provozována společností ZEVO, spol. s r.o. víceméně bez závad (pomineme-li havárii ze začátku tohoto roku 2008, kterou šetřil MěÚ OŽP Znojmo společně s ČIŽP OI Brno).  Problém však nastává při aplikaci digestátu a jiných statkových hnojiv na zemědělské pozemky v okolí obcí Velký Karlov, Božice, Hrádek aj., toto je předmětem neustálých stížností občanů zejména na přehnojování pozemků, zápach při aplikaci a nárůst dopravy. Bohužel ani jeden z těchto podnětů není v kompetenci ČIŽP, tyto podněty jsou řešeny především Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, Městským úřadem Znojmo, OŽP s tím, že ČIŽP s těmito úřady při řešení jednotlivých případů úzce spolupracuje.

ČIŽP uložila v loňském roce pět pokut v celkové výši 910 tisíc korun Bioplynové stanici Velký Karlov, kterou provozuje společnost ZEVO spol. a.s. a AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE. Rozhodnutím ČIŽP byla 3.1. 2007 uložena pokuta AGRODRUŽSTVU JEVIŠOVICE ve výši 450 tisíc za poškození přírody ve zvláštně chráněném území. O měsíc později, přesně 5.2. 2007, byla společnosti ZEVO uložena pokuta 50 tisíc za nesprávný provoz středního spalovacího  zdroje. Dne 10.9. 2007 dostalo AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE další pokutu, za ohrožení jakosti podzemních vod nedovoleným nakládáním se závadnými látkami. V tomto případě se jednalo o 100 tisíc korun.Předposlední pokuta pro ZEVO je z 27.9. 2007 ve výši 300 tisíc korun za absenci platného integrovaného povolení. Zatím poslední pokutu ve výši 10 tisíc dostalo AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE 19.11. 2007 za neohlášení do integrovaného registru znečištění.

Zpracoval: ČIŽP