Loni nevznikla na jižní Moravě žádná nová bioplynová stanice

V loňském roce nevznikla na území Jihomoravského kraje žádná nová bioplynová stanice, v roce 2009 jich bylo postaveno šest. Aktuálně je v kraji v provozu devět bioplynových stanic s celkovým instalovaným výkonem 7,358 MW. Vyplývá to ze statistik, které ČTK poskytla Česká bioplynová asociace. Pokles počtu dokončených projektů podle místopředsedy představenstva České bioplynové asociace Jana Matějky souvisí s boomem fotovoltaických elektráren.

"V důsledku toho byl v Jihomoravském kraji problém s připojením do sítě, E.ON to mocně odmítal," řekl ČTK Matějka. Jeho slova potvrzuje i mluvčí skupiny E.ON pro jižní Moravu Božena Herodesová. "Na distribučním území E.ON i nadále platí stop stav, který se týká i žádostí o připojení bioplynových stanic pro oblast napájenou z rozvodny Sokolnice, tedy oblasti na jih od Brna. Důvodem je vyčerpaná kapacita distribuční sítě v souvislosti s výstavbou a připojováním solárních výroben," uvedla Herodesová.

Přestože s připojením elektráren do sítě mají aktuálně investoři problém, je podle Matějky budování bioplynových stanic stále atraktivní. "Především se to týká zemědělských stanic, kterých je v ČR většina. Bioplynová stanice zemědělcům přináší stabilizaci hospodaření a stálé tržby," uvedl Matějka.

Zemědělci na výstavbu bioplynové stanice mohou čerpat dotace od státu. Podle mluvčí ministerstva zemědělství Terezy Dvořáčkové bylo v uplynulých letech z programu rozvoje venkova pro firmy z Jihomoravského kraje schváleno 15 projektů za 239 milionů korun. Zatím bylo proplaceno 123 milionů šesti projektům.

"Podpora je udělaná tak, že zemědělská stanice se vyplatí více než bioplynka, ve které se zpracovávají komunální odpady," uvedl Matějka. Výstavbu bioplynové stanice si podle Matějky mohou dovolit i středně velcí zemědělci. Stanice o výkonu jeden MW stojí kolem 100 milionů korun. Průměrný výkon stanice v kraji je 817 kW. Přestože loni v kraji žádná nová nevznikla, stanice v Hodoníně navýšila svůj výkon na dvojnásobek a nyní činí 500 kW.

Počet bioplynových stanic v kraji patrně nadále poroste. Jihomoravský krajský úřad eviduje více než deset nových projektů. Další posuzuje z hlediska vlivů na životní prostředí.

Hlavní náplní pro zemědělské bioplynové stanice je kombinace kukuřice a kejdy. Naopak komunální bioplynové stanice využívají biologický odpad jako zbytky ovoce, trávy, masa a podobně. Největší rozvoj bioplynových stanic nastává v posledních letech. Na rozdíl od prvních zemědělských stanic z 80. let 20. století už nejsou zaměřené hlavně na zpracování kejdy, ale na společné využití cíleně pěstované biomasy, například kukuřice smíchané s kejdou a hnojem.

Filip Vrána