Budoucnost bez jedu zacina dnes

\"Prestoze se v poslednich deseti letech chemicka bezpecnost potravin zlepsila, existuje stale rada pripadu, kdy se konzument vystavuje z hlediska jeho dlouhodobeho zdravi rizikum, ktera nejsou zanedbatelna. A to i pripade potravin, o kterych se domniva, ze jsou zdravi zvlaste prospesne,\" rika Prof. Ing. Jana Hajslova z Ustavu chemie a analyzy potravin VSCHT v Praze. Z hlediska dopadu znecisteneho prostredi na zdravi lidi je dulezite, ze se od roku 1989 vyrazne snizily napriklad emise oxidu siriciteho. \"Toxicke latky, ktere casto zpusobuji hormonalni poruchy anebo jsou rakovinotvorne, vsak i nadale ohrozuji cistotu vzduchu, ktery dychame, vody v rekach a potravin. Proto jsme se rozhodli zahajit u prilezitesti letosniho Dne Zeme kampan Budoucnost bez jedu,\" rika vedouci noveho projektu Deti Zeme a predseda teto organizace, RNDr. Jindrich Petrlik. Soucasti nove kampane Deti Zeme je petice \"Budoucnost bez jedu\", pod niz dnesnim dnem Deti Zeme zahajily sber podpisu v ramci akci pripravenych ke Dni Zeme. Petice ma dva zakladni pozadavky smerovane predevsim na poslance Parlamentu Ceske republiky - uzakoneni prava na informace o toxickych latkach (prostrednictvim integrovaneho registru znecistovani) a ratifikaci nove Stockholmske umluvy o perzistentnich organickych latkach (napr. dioxinech, DDT ci PCB). K jejimu podpisu se sejdou zastupci vlad celeho sveta 22. - 23. kvetna tohoto roku ve Stockholmu. \"Zahajeni nasi kampane ke Dni Zeme navazuje na jeho puvodni tradici. V roce 1970 vysli Americane do ulic, aby upozornili na znecisteni zivotniho prostredi toxickymi latkami. Stejny duvod ma nase kampan,\" komentuje vztah mezi Dnem Zeme a Budoucnosti bez jedu tiskova mluvci Deti Zeme, Adela Kubickova. Za zvlaste alarmujici povazuji Deti Zeme hladiny polychlorovanych bifenylu (PCB), dioxinu a dalsich z rady techto toxickych latek zjistene v materskem mlece. PCB by nemusely byt tak velkym problemem, kdyby existovala duslednejsi evidence odpadu, ktere je obsahuji a zdroju jejich emisi do prostredi. Dioxiny jsou stale jeste zamoreny napriklad dva baraky neratovicke Spolany. Vznikaji take spalovanim chlorovanych latek. Sledovani toxickych latek v prostredi ma resit integrovany registr znecistovani v navrhu zakona o integrovane prevenci znecisteni (IPPC). \"Jde o jednoduchy nastroj sledovani toku nebezpecnych latek a jejich emisi do prostredi, ktery pomohl snizit zatez zivotniho prostredi v zahranici. Verime, ze pomuze i u nas,\" rika Ing. Ondrej Velek z Nadace Partnerstvi. Integrovany registr znecistovani umoznuje podnikum najit kriticka mista uniku nebezpecnych latek do prostredi. Dochazi potom mene casto k pripadum, jakymi byly havarie ve Spolane Neratovice v lonskem roce. Pri te cervencove bylo okoli zavodu zamoreno 180 kg chloru, ktery znicil cast zemedelske urody. S vyrobou v teto chemicce jsou spojene take emise rtuti (tezkeho kovu) do prostredi. Rtut se pouziva pri vyrobnich procesech v chlorove chemii. Organicka rtut zpusobuje u deti poruchy vyvoje mozku a nervove soustavy1). 1) Ted Schettler, Gina Solomon, Maria Valenti & Annette Huddle: Generations at risk - Reproductive Health and Environment, Cambridge, London 1999. Prilohy: Stockholmska umluva Osm latek pouzivanych jako pesticidy, dve prumyslove slouceniny a dioxiny a furany, vznikajici mimovolne v chemicke vyrobe a pri spalovani chlorovanych latek skoncilo na prozatimnim seznamu toxicke dvanactky. Ma je pomoci sprovodit ze sveta nova mezinarodni umluva pripravena na pude UNEPu (Programu OSN pro zivotni prostredi) - pesticidy a prumyslove latky zakaze a zdroje dioxinu navrhuje minimalizovat. K jejimu uzavreni dojde 22. - 23. kvetna 2001 ve Stockholmu. Nebezpecne latky, ktere putuji na dlouhe vzdalenosti, musi hlidat cely svet. Stockholmska umluva ma vstoupit v platnost po jejim podpisu a ratifikaci padesatym statem. Optimiste odhaduji, ze se tak stane do roku 2004. To je pomalu, kdyz si uvedomime, ze jen behem par let zmizelo v Ceske republice neznamo kde nejmene 40 % odpadu obsahujicich nebezpecne PCB. Podobne je tomu s nekontrolovanym obchodem ci prevazenim odpadu pres hranice nacerno. Verejnost kazde zeme by mela usilovat o co nejblizsi ratifikaci umluvy jejim parlamentem. To samozrejme nestaci. Je nutne hlidat, aby se nestalo, ze napriklad odpady s DDT, PCB a dioxiny zmizi neznamo kde pred ocima statnich instituci, jak se to stalo s odpadem z Milovic. Latky na \"cerne listine\" - nova mezinarodni (Stockholmska) umluva je zakaze nebo prikaze eliminaci jejich zdroju Pesticidy: aldrin, DDT, dieldrin, endrin, heptachlor, chlordan, mirex, a toxafen Prumyslove slouceniny: hexachlorbenzen a polychlorovane bifenyly (PCB) Nechtene produkty vznikajici ruznymi procesy: hexachlorbenzen, PCB, polychlorovane dibenzodioxiny (PCDD) a polychlorovane dibenzofurany (PCDF), pricemz pro posledni dve skupiny latek se vzil souhrnny nazev dioxiny Integrovany registr znecistovani V roce 1984 zabil v indickem Bhopalu smrtelny oblak metylizokyanidu z tovarny Union Carbide 2 500 lidi. Kratce pote doslo k zavaznemu uniku chemikalii v zapadni Virginii. Tyto nehody vedly k tomu, ze zamestnanci prumyslu, nektera mesta a obce zacali zadat informace o nebezpecnych latkach v jejich okoli. Na zaklade jejich pozadavku vznikl v roce 1986 zakon o havarijnim planovani a pravu verejnosti na informace (Emergency Planning and Community Right-to-Know Act (EPCRA). Clanek 313 tohoto zakona pozaduje, aby prumyslova zarizeni informovala o unicich chemikalii do zivotniho prostredi. Vznikl Integrovany registr znecistovani (v USA nazyvany Toxic Release Inventory). A co u nas? K vaznym prumyslovym havariim dochazi i v Ceske republice (namatkou lze z poslednich let jmenovat unik chloru ze Spolany Neratovice v lete 2000, pozar v Linde-Frigera v Beroune v roce 1998 ad.). Nemusi jit ani o havarii, ale o umyslne \"odlozeni\" toxicke latky na nepatricne misto (vyvezeny perchloretylen do stareho pisniku zamoril v unoru 2000 nekolik studni na Chrudimsku). Integrovany registr znecistovani by mohl pomoci rade z takovych udalosti predejit anebo alespon prispet k dokonalejsi ochrane zdravi lidi, kteri je likviduji. Registr znecistovani - prvni krok ke zplepseni Uzakoneni prava na informace o toxickych latkach ve Spojenych statech prineslo celkove snizeni nebezpecnych latek vypoustenych tovarnami do zivotniho prostredi. Celkove emise toxickych latek do ovzdusi, vody i pudy se v prubehu peti let (za obdobi 1988 - 93) snizily o 46 %. Stacilo udelat prvni krok, prijmout zakon o registru znecistovani a volnem pristupu k informacim v nem. Podniky radeji, nezli by snasely kritiku verejnosti, zacaly samy hledat diry, kudy jim unikaji nebezpecne latky do prostredi. Prekvapive tak samy usetrily nemale prostredky. Zpocatku se vsak takovemu zakonu branily s oduvodnenim, ze \"to bude stat moc penez\". Ze zkusenosti ve Spojenych statech vyplyva, ze volne pristupny Integrovany registr znecisteni je pro - kazdeho prvnim krokem pri patrani po cistote prostredi, ve kterem zije anebo se do nej stehuje - verejnost moznosti vstupni informace pro zahajeni dialogu s podniky pusobicimi v obci a jejim okoli - lekare dulezitym podkladem ke stanoveni diagnozy a ke studiu ucinku chemickych latek na lidsky organismus - reditele a management podniku voditkem pri zlepsovani technologie, odstranovani zavad a netesnosti v provozech - odbory podkladem pro vyjednavani o zlepseni pracovnich podminek zamestnancu - statni a mezinarodni instituce dobrym souborem dat pro lepsi programy na ochranu zivotniho prostredi a informovani verejnosti o jeho stavu - kraje, mistni samospravu a obecni urady zakladem pro havarijni plany, monitorovani znecisteni, pripadne vylepsovani legislativy Priklad, jak by mohl Integrovany registr znecistovani vypadat najdete na internetu: http://bez_jedu.detizeme.cz/registr.htm anebo www.ecn.cz Jak vypada jinde jiz realne najdete take na internetu v USA: www.epa.gov a jeste v Kanade: www.ec.gc.ca http://www.npri-inrip.com/ TISKOVA ZPRAVA DETI ZEME PRAHA - 19. DUBNA 2001