O perzistentních organických látkách na půdě ministerstva
PRAHA - Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost jako poradní orgán
Ministerstva životního prostředí jednala 26.2. především o závažném tématu
znečištění životního prostředí vysoce nebezpečnými perzistentními organickými
látkami. Jde především o skupinu chemických látek, mezi něž patří dioxiny,
polychlorované bifenyly (PCB), DDT, ale také hexachlorbenzen vznikající v
některých českých průmyslových provozech. Problém znečištění prostředí těmito
látkami je velice závažný, a proto by Česká republika měla co nejdříve
ratifikovat Stockholmskou úmluvu, která tyto látky zakazuje anebo stanovuje
eliminaci jejich emisí do životního prostředí. Závažnost problému doložil na
jednání komise zmíněný případ zamoření dvou budov ve Spolaně Neratovice vysoce
nebezpečnými dioxiny, jemuž se v poslední době věnuje především Greenpeace ČR.
\"Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR doporučil Stockholmsku
úmluvu k ratifikaci. Lze tedy očekávat, že Česká republika bude mezi prvními
deseti státy, které tuto důležitou dohodu ratifikují,\" uvedl dnes na jednání
komise její tajemník a vedoucí odboru environmentálních rizik MŽP ČR, Ing. Karel
Bláha, CSc. Zároveň dodal, že k ratifikaci byl doporučen také Aarhuský protokol
o perzistentních organických látkách k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší
přesahujícím hranice států. Ratifikaci Stockholmské úmluvy požaduje petice
\"Budoucnost bez jedů\". Profesor Ivan Holoubek informoval o tom, že oproti
původním informacím, se v České republice používal také nebezpečný pesticid
toxafen. Podle starších údajů se ho v různých přípravcích v bývalém
Československu použilo na 10 tisíc tun. Je řazen mezi devět pesticidů, jež
Stockholmská úmluva zakazuje. Jde o rakovinotvornou látku a má negativní
důsledky na hormonální, rozmnožovací a imunitní systém člověka. Také informoval
o časovém harmonogramu přípravy národního implementačního plánu Stockholmské
úmluvy. Tento plán má být hotov do konce roku 2003 a připraví mimo jiné i
podklady pro likvidaci zásob perzistentních organických látek. Pro Českou
republiku jsou aktuální především plány na likvidaci polychlorovaných bifenylů,
jež se stále ještě užívají ve starých transformátorech. \"Máme možnost využít
zkušeností s nespalovacími technologiemi pro likvidaci těchto látek získaných
během pilotního projektu UNIDO ze sousedního Slovenska,\" řekl Holoubek na
jednání Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost. RNDr. Jindřich Petrlík ze
sdružení ARNIKA požádal zástupce ministerstva k urychlenému zpracování podkladů
pro nařízení vlády o integrovaném registru znečišťování. \"Mělo by být možné
tento důležitý nástroj ochrany prostředí před úniky toxických látek a
informování veřejnosti o nich včas naplnit daty a zveřejnit. Proto chceme, aby
jej připravila ještě tato vláda a neodkládalo to svým nástupcům. Teprve pak bude
naplněn jeden z požadavků petice Budoucnost bez jedů, kterým je zavedení
integrovaného registru znečišťování,\" uvedl Petrlík. Zdroj: Arnika
PRAHA - Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost jako poradní orgán Ministerstva životního prostředí jednala 26.2. především o závažném tématu znečištění životního prostředí vysoce nebezpečnými perzistentními organickými látkami. Jde především o skupinu chemických látek, mezi něž patří dioxiny, polychlorované bifenyly (PCB), DDT, ale také hexachlorbenzen vznikající v některých českých průmyslových provozech. Problém znečištění prostředí těmito látkami je velice závažný, a proto by Česká republika měla co nejdříve ratifikovat Stockholmskou úmluvu, která tyto látky zakazuje anebo stanovuje eliminaci jejich emisí do životního prostředí. Závažnost problému doložil na jednání komise zmíněný případ zamoření dvou budov ve Spolaně Neratovice vysoce nebezpečnými dioxiny, jemuž se v poslední době věnuje především Greenpeace ČR.
\"Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR doporučil Stockholmsku úmluvu k ratifikaci. Lze tedy očekávat, že Česká republika bude mezi prvními deseti státy, které tuto důležitou dohodu ratifikují,\" uvedl dnes na jednání komise její tajemník a vedoucí odboru environmentálních rizik MŽP ČR, Ing. Karel Bláha, CSc. Zároveň dodal, že k ratifikaci byl doporučen také Aarhuský protokol o perzistentních organických látkách k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států. Ratifikaci Stockholmské úmluvy požaduje petice \"Budoucnost bez jedů\".
Profesor Ivan Holoubek informoval o tom, že oproti původním informacím, se v České republice používal také nebezpečný pesticid toxafen. Podle starších údajů se ho v různých přípravcích v bývalém Československu použilo na 10 tisíc tun. Je řazen mezi devět pesticidů, jež Stockholmská úmluva zakazuje. Jde o rakovinotvornou látku a má negativní důsledky na hormonální, rozmnožovací a imunitní systém člověka. Také informoval o časovém harmonogramu přípravy národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy. Tento plán má být hotov do konce roku 2003 a připraví mimo jiné i podklady pro likvidaci zásob perzistentních organických látek. Pro Českou republiku jsou aktuální především plány na likvidaci polychlorovaných bifenylů, jež se stále ještě užívají ve starých transformátorech. \"Máme možnost využít zkušeností s nespalovacími technologiemi pro likvidaci těchto látek získaných během pilotního projektu UNIDO ze sousedního Slovenska,\" řekl Holoubek na jednání Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost.
RNDr. Jindřich Petrlík ze sdružení ARNIKA požádal zástupce ministerstva k urychlenému zpracování podkladů pro nařízení vlády o integrovaném registru znečišťování. \"Mělo by být možné tento důležitý nástroj ochrany prostředí před úniky toxických látek a informování veřejnosti o nich včas naplnit daty a zveřejnit. Proto chceme, aby jej připravila ještě tato vláda a neodkládalo to svým nástupcům. Teprve pak bude naplněn jeden z požadavků petice Budoucnost bez jedů, kterým je zavedení integrovaného registru znečišťování,\" uvedl Petrlík.
Zdroj: Arnika
Sdílet článek na sociálních sítích