Spolana není jediným strašákem v zemi
V poslední době to vypadá, jako by v České republice existoval jediný strašák -
Spolana. Katastrofální dopady na životní prostředí by ale při povodních mělo
zaplavení i jiných českých chemiček. MARIE VAŠÍČKOVÁ Spolana Neratovice není
jedinou chemickou výrobnou, která při záplavách ohrožuje své okolí. Podle hnutí
Greenpeace se jí v tomto směru vyrovnají ještě Synthesia Pardubice a Spolchemie
Ústí nad Labem, které jsou také postavené u Labe. Na účast mezi vysoce
rizikovými firmami úspěšně aspirují podle ekologů například Lovochemie Lovosice
a Papírny Štětí a další. \"V Synthesii je obrovské toxické odkaliště, které je
dva až tři metry nad hladinou Labe a slouží jako vyrovnávací nádrž. Někdy je
plné, jindy prázdné. Pokud by přišla velká voda sem, byla by to setsakramentská
havárie,\"míní Václav Vašků z české pobočky Greenpeace. Spolchemie Ústí nad
Labem by mohla mít podle jeho slov obdobný problém s chlorem jako Spolana .
\"Spolchemie navíc, na rozdíl od Spolany, stojí přímo v centru a je otázka,
nakolik je město na případnou havárii připraveno. Pokud vím, lidé v okolí nemají
žádné plynové masky,\"dodal Vašků. Podle Miroslava Šuty z Greenpeace se
Spolchemie zasloužila během záplav i o kontaminaci Labe dusíkem, ale firma to
popírá. Řada podniků, které zacházejí s nebezpečnými látkami, nemá kvalitně
zpracované zprávy, jak předcházet haváriím a jak je zvládat. \"Převážná část
firem, které své havarijní plány letos předložily okresním úřa- dům, je musí
přepracovat. Některé zprávy měly jen dílčí nedostatky, jiné byly z odborného
hlediska naprosto nepřijatelné,\"uvedl ředitel Výzkumného ústavu bezpečnosti
práce Miloš Paleček. Podle něj jsou jaderné elektrárny lépe zabezpečené než
některé chemické výroby. Výhrad k různým výrobcům má i Greenpeace více, ale
letos si vytipovalo jako největší a nejžhavější problém, co se týče úniku
toxických látek, Spolanu. Záplavy jim nakonec daly za pravdu. \"Během povodní se
navíc ukázal její špatný přístup k ohrožené veřejnosti, která nemá šanci se do
poslední chvíle dozvědět, co se děje. Rok a půl jsme Spolaně říkali, že nemá
budovy zabezpečené proti vodě. Jediné, co na náš nátlak udělala, bylo postavení
zídky kolem objektů zamořených dioxiny,\"shrnul Vašků. I když nejsou ještě
všechna měření hotová, právě zídka dokázala pravděpodobně zabránit většímu úniku
dioxinů. Monitoring jakosti vody v Labi, který k 18. září zveřejnilo
ministerstvo životního prostředí, však prokázal v druhé polovině srpna zvýšené
hodnoty dusíku i únik chloru do vody, za kterými stojí Spolana. Již během
povodní se objevily názory, že by bylo nejlepší Spolanu zrušit. Její nynější
generální ředitel Miroslav Kuliha však tvrdí, že by to stálo více peněz, než
její nové zabezpečení proti haváriím, které se chystá. Navíc je u nás monopolním
výrobcem PVC a odběratelé by je museli za vyšší cenu dovážet. Nemluvě o ztrátě
pracovních míst. Bohužel, některé továrny byly kdysi postavené na nevhodných
místech - v záplavových, a k tomu ještě hustě obydlených oblastech. Následky se
mapují * během povodní uniklo ze Spolany 3500 tun chemikálií, hnojiv i ropných
látek (mj. 80 tun jedovatého chloru) * zda a čím vším byla zamořena půda v
okolí, ukážou rozbory za několik týdnů * prokázané škody na úrodě hodlá podnik
pěstitelům uhradit Zdroj: Střední Čechy
V poslední době to vypadá, jako by v České republice existoval jediný strašák - Spolana. Katastrofální dopady na životní prostředí by ale při povodních mělo zaplavení i jiných českých chemiček.
MARIE VAŠÍČKOVÁ
Spolana Neratovice není jedinou chemickou výrobnou, která při záplavách ohrožuje své okolí. Podle hnutí Greenpeace se jí v tomto směru vyrovnají ještě Synthesia Pardubice a Spolchemie Ústí nad Labem, které jsou také postavené u Labe. Na účast mezi vysoce rizikovými firmami úspěšně aspirují podle ekologů například Lovochemie Lovosice a Papírny Štětí a další. \"V Synthesii je obrovské toxické odkaliště, které je dva až tři metry nad hladinou Labe a slouží jako vyrovnávací nádrž. Někdy je plné, jindy prázdné. Pokud by přišla velká voda sem, byla by to setsakramentská havárie,\"míní Václav Vašků z české pobočky Greenpeace. Spolchemie Ústí nad Labem by mohla mít podle jeho slov obdobný problém s chlorem jako Spolana . \"Spolchemie navíc, na rozdíl od Spolany, stojí přímo v centru a je otázka, nakolik je město na případnou havárii připraveno. Pokud vím, lidé v okolí nemají žádné plynové masky,\"dodal Vašků. Podle Miroslava Šuty z Greenpeace se Spolchemie zasloužila během záplav i o kontaminaci Labe dusíkem, ale firma to popírá. Řada podniků, které zacházejí s nebezpečnými látkami, nemá kvalitně zpracované zprávy, jak předcházet haváriím a jak je zvládat. \"Převážná část firem, které své havarijní plány letos předložily okresním úřa-
dům, je musí přepracovat. Některé zprávy měly jen dílčí nedostatky, jiné byly z odborného hlediska naprosto nepřijatelné,\"uvedl ředitel Výzkumného ústavu bezpečnosti práce Miloš Paleček. Podle něj jsou jaderné elektrárny lépe zabezpečené než některé chemické výroby. Výhrad k různým výrobcům má i Greenpeace více, ale letos si vytipovalo jako největší a nejžhavější problém, co se týče úniku toxických látek, Spolanu. Záplavy jim nakonec daly za pravdu. \"Během povodní se navíc ukázal její špatný přístup k ohrožené veřejnosti, která nemá šanci se do poslední chvíle dozvědět, co se děje. Rok a půl jsme Spolaně říkali, že nemá budovy zabezpečené proti vodě. Jediné, co na náš nátlak udělala, bylo postavení zídky kolem objektů zamořených dioxiny,\"shrnul Vašků. I když nejsou ještě všechna měření hotová, právě zídka dokázala pravděpodobně zabránit většímu úniku dioxinů. Monitoring jakosti vody v Labi, který k 18. září zveřejnilo ministerstvo životního prostředí, však prokázal v druhé polovině srpna zvýšené hodnoty dusíku i únik chloru do vody, za kterými stojí Spolana. Již během povodní se objevily názory, že by bylo nejlepší Spolanu zrušit. Její nynější generální ředitel Miroslav Kuliha však tvrdí, že by to stálo více peněz, než její nové zabezpečení proti haváriím, které se chystá. Navíc je u nás monopolním výrobcem PVC a odběratelé by je museli za vyšší cenu dovážet. Nemluvě o ztrátě pracovních míst. Bohužel, některé továrny byly kdysi postavené na nevhodných místech - v záplavových, a k tomu ještě hustě obydlených oblastech.
Následky se mapují
* během povodní uniklo ze Spolany 3500 tun chemikálií, hnojiv i ropných látek (mj. 80 tun jedovatého chloru)
* zda a čím vším byla zamořena půda v okolí, ukážou rozbory za několik týdnů
* prokázané škody na úrodě hodlá podnik pěstitelům uhradit
Zdroj: Střední Čechy
Sdílet článek na sociálních sítích