AFP: Spory kolem vlivu bombardování na životní prostředí
Zatímco se Washington připravuje na možnou válku proti Iráku, odborníci na
životní prostředí diskutují o účincích úderů zaměřených na zničení vojenského
průmyslu, hlavně po zkušenosti s bombardováním Jugoslávie v roce 1999, píše
agentura AFP. Nedávno uveřejněná nezávislá studie o vlivu leteckých operací
vedených NATO od března do června 1999 proti Jugoslávské svazové republice (JSR)
poukazuje na to, že útok na průmyslová zařízení může mít \"nečekané a dlouhodobé
důsledky na životní prostředí\". Studie, vypracovaná Ústavem pro výzkum energie
a životního prostředí (IREE) z USA, uvádí, že zničení rafinerií a chemických
komplexů může mimo jiné znamenat porušení mezinárodního práva v období války.
\"Zpráva ukazuje, že je třeba změnit způsob, jímž jsou vyhodnocovány cíle a
vedlejší škody,\" řekl Sriram Gopal, jeden z hlavních autorů studie. \"Vedlejší
škody jsou nyní definovány termíny jako civilní oběti nebo zničený majetek.
Mnohem těžší je však určit negativní dopady na životní prostředí,\" zdůrazňuje.
Zničení rafinérie a chemického komplexu v Pančevu, ležícím asi 15 kilometrů
severovýchodně od Bělehradu na levém břehu Dunaje, při bombardování letouny
NATO, způsobilo, že se v dubnu 1999 do ovzduší a vody dostaly tisíce tun
toxických látek. \"Nikdo neví, kolik tun těchto produktů shořelo a kolik tun se
vylilo do řeky a jinam,\" uvedl Nanad Stojimirovič, zástupce technického
ředitele komplexu Petrohemija v Pančevu, který v době náletů byl v provozu.
\"Plameny šlehaly do výše několika set metrů a byly viditelné velmi daleko,\"
vzpomíná. Zpráva OSN zveřejněná několik měsíců po vojenské operaci zařadila
Pančevo mezi čtyři nejvíce znečištěná místa v Jugoslávii. Podle zprávy shořelo
kolem 80.000 tun ropy a ropných derivátů, čímž se do vzduchu dostalo obrovské
množství dioxidů síry. Kromě toho do půdy a do kanálu vedoucího do Dunaje uniklo
2100 tun etylénu a osm tun mědi. V důsledku různých požárů se do ovzduší
uvolnily další vysoce toxické látky. Sami zaměstnanci kombinátu Pančevo byli
nuceni nechat uniknout 250 tun čpavku, aby zabránili tomu, že se tato látka
změní v toxický oblak schopný zabít tisíce lidí. Navzdory tomuto konstatování
autoři zprávy docházejí k závěru, že neexistují dostatečné důkazy, které by
potvrdily, že ekologická katastrofa, jež postihla oblast Balkánu, vznikla v roce
1999. Zprávy OSN a IREE uvádějí, že je obtížné rozlišit škody způsobené
leteckými údery NATO od problémů, které vznikly nedbalým chováním vůči životnímu
prostředí. Cílem letecké operace NATO proti JSR bylo donutit Slobodana
Miloševiče, aby stáhl své ozbrojené síly z Kosova. V Iráku by se podle expertů
OSN mohla podobná operace ukázat jako mnohem složitější kvůli možné existenci
skladů s chemickými zbraněmi. Analytikové, ve snaze uklidnit, ale upozorňují, že
vojenské technologie jsou nyní mnohem vyspělejší než před třemi roky a že byly
vyvinuty bomby schopné omezit únik toxických látek. Zdroj: České noviny
Zatímco se Washington připravuje na možnou válku proti Iráku, odborníci na životní prostředí diskutují o účincích úderů zaměřených na zničení vojenského průmyslu, hlavně po zkušenosti s bombardováním Jugoslávie v roce 1999, píše agentura AFP.
Nedávno uveřejněná nezávislá studie o vlivu leteckých operací vedených NATO od března do června 1999 proti Jugoslávské svazové republice (JSR) poukazuje na to, že útok na průmyslová zařízení může mít \"nečekané a dlouhodobé důsledky na životní prostředí\". Studie, vypracovaná Ústavem pro výzkum energie a životního prostředí (IREE) z USA, uvádí, že zničení rafinerií a chemických komplexů může mimo jiné znamenat porušení mezinárodního práva v období války.
\"Zpráva ukazuje, že je třeba změnit způsob, jímž jsou vyhodnocovány cíle a vedlejší škody,\" řekl Sriram Gopal, jeden z hlavních autorů studie.
\"Vedlejší škody jsou nyní definovány termíny jako civilní oběti nebo zničený majetek. Mnohem těžší je však určit negativní dopady na životní prostředí,\" zdůrazňuje.
Zničení rafinérie a chemického komplexu v Pančevu, ležícím asi 15 kilometrů severovýchodně od Bělehradu na levém břehu Dunaje, při bombardování letouny NATO, způsobilo, že se v dubnu 1999 do ovzduší a vody dostaly tisíce tun toxických látek.
\"Nikdo neví, kolik tun těchto produktů shořelo a kolik tun se vylilo do řeky a jinam,\" uvedl Nanad Stojimirovič, zástupce technického ředitele komplexu Petrohemija v Pančevu, který v době náletů byl v provozu.
\"Plameny šlehaly do výše několika set metrů a byly viditelné velmi daleko,\" vzpomíná.
Zpráva OSN zveřejněná několik měsíců po vojenské operaci zařadila Pančevo mezi čtyři nejvíce znečištěná místa v Jugoslávii.
Podle zprávy shořelo kolem 80.000 tun ropy a ropných derivátů, čímž se do vzduchu dostalo obrovské množství dioxidů síry. Kromě toho do půdy a do kanálu vedoucího do Dunaje uniklo 2100 tun etylénu a osm tun mědi. V důsledku různých požárů se do ovzduší uvolnily další vysoce toxické látky.
Sami zaměstnanci kombinátu Pančevo byli nuceni nechat uniknout 250 tun čpavku, aby zabránili tomu, že se tato látka změní v toxický oblak schopný zabít tisíce lidí.
Navzdory tomuto konstatování autoři zprávy docházejí k závěru, že neexistují dostatečné důkazy, které by potvrdily, že ekologická katastrofa, jež postihla oblast Balkánu, vznikla v roce 1999.
Zprávy OSN a IREE uvádějí, že je obtížné rozlišit škody způsobené leteckými údery NATO od problémů, které vznikly nedbalým chováním vůči životnímu prostředí.
Cílem letecké operace NATO proti JSR bylo donutit Slobodana Miloševiče, aby stáhl své ozbrojené síly z Kosova.
V Iráku by se podle expertů OSN mohla podobná operace ukázat jako mnohem složitější kvůli možné existenci skladů s chemickými zbraněmi.
Analytikové, ve snaze uklidnit, ale upozorňují, že vojenské technologie jsou nyní mnohem vyspělejší než před třemi roky a že byly vyvinuty bomby schopné omezit únik toxických látek.
Zdroj: České noviny
Sdílet článek na sociálních sítích