Svačinka obsahovala dlouhý seznam chemikálií
PRAHA – Aktivisté sdružení Arnika dnes uspořádali před budovou Ministerstva
zemědělství ČR (MZE) happening nazvaný „Svačinka pro úředníky“. V rámci jedné z
akcí „60 dní pro čistou zemi, vzduch a vodu“ nabízeli ministerským úředníkům
jednohubky ze sladkovodních ryb a předali jim petici Budoucnost bez jedů a
stanovisko vědců a lékařů podporující přijetí funkčního, širšího integrovaného
registru znečišťování1). „Ryby v našich řekách odrážejí dokonale celkovou
čistotu prostředí, protože většina chemikálií z prostředí nakonec končí v
řekách. I když je situace lepší než před lety, některé z ryb to nesnášejí
nejlépe - vědci našli v Tiché Orlici hermafrodytní pstruhy, návrat lososů se
sice koná, ale pomalu. Ryby jsme vybrali také kvůli znečištění řek a prostředí
toxickými látkami narušujícími hormonální systém živočichů jako DDT, PCB,
dioxiny, ftaláty a dalšími,“ vysvětlil tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Rybí jednohubky si nabídlo zhruba 60 úředníků a návštěvníků MZE. Aktivisté
Arniky každému ke svačince přibalili seznam toxických látek, které mohou ryby
obsahovat a vysvětlili jim smysl happeningu. Většina úředníků uznala, že
integrovaný registr znečišťování je velmi potřebný a vyslovila se pro jeho
přijetí v rozšířené verzi. Ministerstvo zemědělství ČR je spolupředkladatelem
návrhu nařízení vlády o integrovaném registru znečišťování, které stanoví
jednotlivým podnikům povinnost hlásit roční množství látek vypouštěných do vod,
ovzduší anebo končících v odpadech. Zatím se ale jeho představitelé nerozhodli,
zda podpoří sledování 122 anebo jen 86 či ještě méně toxických látek na jejich
cestě do životního prostředí. Návrh nařízení vlády pustilo koncem minulého týdne
do připomínkového řízení Ministerstvo životního prostředí ČR se dvěma verzemi2)
seznamu chemických látek - širší (122) a užší (88). „Zemědělci, rybáři a
myslivci jsou první na ráně, kdo doplácí na úniky toxických látek. Můžeme si
připomenout ryby břichem nahoru při nedávné havárii v Ústí nad Labem, anebo
zdechlého srnce v sousedství havarované skládky toxických odpadů v Pozďátkách3).
Logicky by tedy právě Ministerstvu zemědělství mělo jít o omezení úniků jedů do
životního prostředí a o zavedení co nejširšího integrovaného registru
znečišťování. Doufáme, že to tak nakonec i bude,“ podtrhl vedoucí kampaně
Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík. Jak se k registru postaví ministr
Ing. Jaroslav Palas a další členové vlády však není dosud jisté. Arnika
publikovala v roce 2001 výsledek měření dioxinů a PCB v pstruhovi4) chyceném v
Nise v Liberci. Přestože ryba obsahovala vysoká množství těchto látek, nepatřila
mezi nejkontaminovanější v České republice. Ještě vyšší koncentrace dioxinů a
PCB vědci zjistili v rybách chycených u Klecan a pod Děčínem5). V Labi lze
dodnes chytit ryby s vysokým obsahem pesticidu DDT6), přestože byl již dávno
zakázán a přestal se používat. Právě s odsouhlasením problematických pesticidů
na seznamu IRZ má MZe největší problémy. Arnika k integrovanému registru v
polovině května zahájila kampaň „60 dní pro čistou zemi, vzduch a vodu“. Pod
touto hlavičkou se kromě dnešního happeningu uskutečnila řada dalších akcí -
všechny s jediným cílem: Upozornit na důležitost integrovaného registru a
zasadit se o to, aby sledoval co nejvíce toxických látek a všechny jejich úniky
do prostředí (včetně odpadů). Zdroj: Arnika
PRAHA – Aktivisté sdružení Arnika dnes uspořádali před budovou Ministerstva zemědělství ČR (MZE) happening nazvaný „Svačinka pro úředníky“. V rámci jedné z akcí „60 dní pro čistou zemi, vzduch a vodu“ nabízeli ministerským úředníkům jednohubky ze sladkovodních ryb a předali jim petici Budoucnost bez jedů a stanovisko vědců a lékařů podporující přijetí funkčního, širšího integrovaného registru znečišťování1). „Ryby v našich řekách odrážejí dokonale celkovou čistotu prostředí, protože většina chemikálií z prostředí nakonec končí v řekách. I když je situace lepší než před lety, některé z ryb to nesnášejí nejlépe - vědci našli v Tiché Orlici hermafrodytní pstruhy, návrat lososů se sice koná, ale pomalu. Ryby jsme vybrali také kvůli znečištění řek a prostředí toxickými látkami narušujícími hormonální systém živočichů jako DDT, PCB, dioxiny, ftaláty a dalšími,“ vysvětlil tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Rybí jednohubky si nabídlo zhruba 60 úředníků a návštěvníků MZE. Aktivisté Arniky každému ke svačince přibalili seznam toxických látek, které mohou ryby obsahovat a vysvětlili jim smysl happeningu. Většina úředníků uznala, že integrovaný registr znečišťování je velmi potřebný a vyslovila se pro jeho přijetí v rozšířené verzi.
Ministerstvo zemědělství ČR je spolupředkladatelem návrhu nařízení vlády o integrovaném registru znečišťování, které stanoví jednotlivým podnikům povinnost hlásit roční množství látek vypouštěných do vod, ovzduší anebo končících v odpadech. Zatím se ale jeho představitelé nerozhodli, zda podpoří sledování 122 anebo jen 86 či ještě méně toxických látek na jejich cestě do životního prostředí. Návrh nařízení vlády pustilo koncem minulého týdne do připomínkového řízení Ministerstvo životního prostředí ČR se dvěma verzemi2) seznamu chemických látek - širší (122) a užší (88).
„Zemědělci, rybáři a myslivci jsou první na ráně, kdo doplácí na úniky toxických látek. Můžeme si připomenout ryby břichem nahoru při nedávné havárii v Ústí nad Labem, anebo zdechlého srnce v sousedství havarované skládky toxických odpadů v Pozďátkách3). Logicky by tedy právě Ministerstvu zemědělství mělo jít o omezení úniků jedů do životního prostředí a o zavedení co nejširšího integrovaného registru znečišťování. Doufáme, že to tak nakonec i bude,“ podtrhl vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík. Jak se k registru postaví ministr Ing. Jaroslav Palas a další členové vlády však není dosud jisté.
Arnika publikovala v roce 2001 výsledek měření dioxinů a PCB v pstruhovi4) chyceném v Nise v Liberci. Přestože ryba obsahovala vysoká množství těchto látek, nepatřila mezi nejkontaminovanější v České republice. Ještě vyšší koncentrace dioxinů a PCB vědci zjistili v rybách chycených u Klecan a pod Děčínem5). V Labi lze dodnes chytit ryby s vysokým obsahem pesticidu DDT6), přestože byl již dávno zakázán a přestal se používat. Právě s odsouhlasením problematických pesticidů na seznamu IRZ má MZe největší problémy.
Arnika k integrovanému registru v polovině května zahájila kampaň „60 dní pro čistou zemi, vzduch a vodu“. Pod touto hlavičkou se kromě dnešního happeningu uskutečnila řada dalších akcí - všechny s jediným cílem: Upozornit na důležitost integrovaného registru a zasadit se o to, aby sledoval co nejvíce toxických látek a všechny jejich úniky do prostředí (včetně odpadů).
Zdroj: Arnika
Sdílet článek na sociálních sítích