České jedy zaplavily i německou přírodu, tvrdí studie
Po loňských povodních se podle nedávno zveřejněných průzkumů německých ústavů
objevilo v Labi a okolní přírodě velké množství škodlivin. Vědci přitom míní, že
nemalá část jedů \"připlavala\" z Česka. Úředníci z Ministerstva životního
prostředí i Fondu národního majetku vzápětí zopakovali: Vyčištění průmyslových
podniků od starých ekologických škod v záplavových území bereme po srpnových
povodních ještě vážněji, než dřív. Faktem je, že to nebude vůbec snadné. Saský
zemský úřad pro životní prostředí a geologii soudí, že jen v Sasku je na 47
tisíc zelených ploch zamořených arzénem, které překračuje přípustnou hodnotu
padesát miligramů v kilogramu zeminy. Na 45 tisících hektarech je překročena
hodnota rtuti a na 32 tisících hektarech hodnota kadmia. Podle německých vědců
pochází část škodlivin ze starých důlních oblastí v Krušných horách. Zmiňují
však rovněž neratovickou Spolanu, kterou loni zatopila povodeň a jejíž areál je
na několika místech zamořen rtutí a dioxiny. Čeští veterináři zase před několika
dny zjistili, že ve slepičích vejcích a rybách v blízkosti Spolany jsou nadměrná
množství polychlorovaných bifenylů, hexachlorbenzenu, DDT a rtuti. Vedení
chemičky odmítá, že by se tyto jedy dostaly do přírody během povodní právě z
této továrny. Připouští ovšem, že by mohlo jít o takzvané staré ekologické
škody. Neboli jedy, které se v okolí ukládaly v minulých desetiletích
komunistického hospodaření. Podniků, přes něž se před rokem přehnala velká voda
a které jsou zamořeny škodlivinami, jsou v zemi desítky. Například v ústecké
Spolchemii jsou už roky chlorované uhlovodíky, rtuť a další škodliviny. Také v
areálu podniku TONASO v Neštěmicích jsou tisíce tun jedovatých látek. Podobně je
na tom Lovochemie v Lovosicích či Kablo v Děčíně. \"Po záplavách se lokality s
ekologickými zátěžemi, které byly v povodňových oblastech, staly naším
prioritním zájmem,\" tvrdí Petra Krainová, mluvčí Fondu národního majetku, který
staré ekologické škody platí. Letos se tak po několika letech průtahů začne
neratovická Spolana konečně čistit od rtuti a dioxinů. Vedení chemičky
připravuje plán na vyčištění okolní přírody. \"Jsou to projekty, které máme
zatím jen hrubě načrtnuty,\" říká mluvčí Spolany Jan Martínek. Letos se rovněž
začne pracovat v pardubické Synthesii, která je za čtyřicet let výroby
\"prošpikována\" toxickými chemikáliemi. Továrna sice nebyla loni vyplavena, ale
nedávná analýza prokázala, že nejvíce chemického odpadu leží právě v záplavovém
území Labe. \"Spolana je poučením, abychom staré zátěže odstranili co
nejrychleji. Chemičky u řek jsou ohroženy povodní kdykoli,\" prohlásil po
loňských povodních ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Ředitel
ministerského odboru ekologických škod Jaroslav Zima říká, že letos se začne
čistit i areál ústecké Spolchemie nebo Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy:
\"Děláme vše pro to, abychom v zátopových oblastech zamezili dalším
nekontrolovatelným únikům.\" Ministerstvo odhaduje, že čištění firem bude trvat
roky. Třeba ve Spolaně má skončit až za deset let. Podle FNM si sanace v
\"záplavových\" firmách vyžádá asi 7 miliard. ZDROJ: HN
Po loňských povodních se podle nedávno zveřejněných průzkumů německých ústavů objevilo v Labi a okolní přírodě velké množství škodlivin. Vědci přitom míní, že nemalá část jedů \"připlavala\" z Česka.
Úředníci z Ministerstva životního prostředí i Fondu národního majetku vzápětí zopakovali: Vyčištění průmyslových podniků od starých ekologických škod v záplavových území bereme po srpnových povodních ještě vážněji, než dřív. Faktem je, že to nebude vůbec snadné.
Saský zemský úřad pro životní prostředí a geologii soudí, že jen v Sasku je na 47 tisíc zelených ploch zamořených arzénem, které překračuje přípustnou hodnotu padesát miligramů v kilogramu zeminy. Na 45 tisících hektarech je překročena hodnota rtuti a na 32 tisících hektarech hodnota kadmia.
Podle německých vědců pochází část škodlivin ze starých důlních oblastí v Krušných horách. Zmiňují však rovněž neratovickou Spolanu, kterou loni zatopila povodeň a jejíž areál je na několika místech zamořen rtutí a dioxiny.
Čeští veterináři zase před několika dny zjistili, že ve slepičích vejcích a rybách v blízkosti Spolany jsou nadměrná množství polychlorovaných bifenylů, hexachlorbenzenu, DDT a rtuti. Vedení chemičky odmítá, že by se tyto jedy dostaly do přírody během povodní právě z této továrny. Připouští ovšem, že by mohlo jít o takzvané staré ekologické škody. Neboli jedy, které se v okolí ukládaly v minulých desetiletích komunistického hospodaření.
Podniků, přes něž se před rokem přehnala velká voda a které jsou zamořeny škodlivinami, jsou v zemi desítky. Například v ústecké Spolchemii jsou už roky chlorované uhlovodíky, rtuť a další škodliviny. Také v areálu podniku TONASO v Neštěmicích jsou tisíce tun jedovatých látek. Podobně je na tom Lovochemie v Lovosicích či Kablo v Děčíně.
\"Po záplavách se lokality s ekologickými zátěžemi, které byly v povodňových oblastech, staly naším prioritním zájmem,\" tvrdí Petra Krainová, mluvčí Fondu národního majetku, který staré ekologické škody platí.
Letos se tak po několika letech průtahů začne neratovická Spolana konečně čistit od rtuti a dioxinů. Vedení chemičky připravuje plán na vyčištění okolní přírody. \"Jsou to projekty, které máme zatím jen hrubě načrtnuty,\" říká mluvčí Spolany Jan Martínek.
Letos se rovněž začne pracovat v pardubické Synthesii, která je za čtyřicet let výroby \"prošpikována\" toxickými chemikáliemi. Továrna sice nebyla loni vyplavena, ale nedávná analýza prokázala, že nejvíce chemického odpadu leží právě v záplavovém území Labe.
\"Spolana je poučením, abychom staré zátěže odstranili co nejrychleji. Chemičky u řek jsou ohroženy povodní kdykoli,\" prohlásil po loňských povodních ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL).
Ředitel ministerského odboru ekologických škod Jaroslav Zima říká, že letos se začne čistit i areál ústecké Spolchemie nebo Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy: \"Děláme vše pro to, abychom v zátopových oblastech zamezili dalším nekontrolovatelným únikům.\"
Ministerstvo odhaduje, že čištění firem bude trvat roky. Třeba ve Spolaně má skončit až za deset let. Podle FNM si sanace v \"záplavových\" firmách vyžádá asi 7 miliard.
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích