Jak dále s interpretací nálezů PCB

PCB a jejich směsi jsou sledovány v různém prostředí a v různých druzích matric. Interpretace výsledků analýz je závislá na analytickém postupu pro stanovení těchto látek. Postup pro analýzu těchto látek je jako závazný uveden v právním předpisu pro danou oblast. Ve většině případů se jedná o stanovení PCB ve formě šesti kongenerů. MEZITITULEK: Odkazy na normy Výjimku tvoří právní předpisy, které obsahují odkaz na ČSN EN 12 766 část 1 -\"Ropné výrobky a použité oleje - stanovení PCB a podobných výrobků\" a část 2 -\"Výpočet obsahu polychlorovaných bifenylů\". Tato část se zabývá pouze interpretací naměřených hodnot. Norma je platná od 1. 3. 2002. Jako jediná z celé skupiny norem pro stanovení PCB zahrnuje interpretaci naměřených hodnot s ohledem na existenci všech 209 kongenerů, které skupinu PCB tvoří. V případě, že je analyticky stanoveno pouze šest vybraných kongenerů, zahrnuje výpočet obsahu PCB použití multiplikačního koeficientu 5, kterým jsou naměřené hodnoty násobeny. Multiplikační koeficient má zohlednit podíl vybraných kongenerů na celkovém počtu existujících kongenerů, které mohou být v analyzovaném vzorku přítomny. Jeho hodnota je stanovena empiricky, na základě dlouhodobého sledování výsledků analýz v mnoha evropských zemích (pravděpodobně s výjimkou zemí bývalého \"východního bloku\"). Norma je uvedena jako rozhodčí metoda ve vyhlášce MŽP č. 384/2001 Sb., o nakládání s PCB. Dále je uvedena ve vyhlášce MŽP č.357/ 2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší. V jiných právních předpisech nalezena nebyla. MEZITITULEK: Rozhodčí metoda Norma ČSN EN 12 766 -část 2, uvedená jako jedna z rozhodčích metod ve vyhlášce MŽP č. 384/2001 Sb., o nakládání s PCB, existovala v době přípravy národní vyhlášky o PCB pouze ve formě návrhu. Později, poté co byla naše vyhláška schválena, došlo i ke schválení návrhu uvedené normy. Schválená norma, na rozdíl od jejího návrhu, však již obsahovala multiplikační koeficient. Ten se údajně v návrhu nevyskytoval. O existenci multiplikačního koeficientu v platné technické normě věděl pouze omezený okruh laboratorních pracovníků, který se detailně problematikou vyhlášky o PCB zabýval. Ministerstvo životního prostředí pak reagovalo na vzniklou situaci ve Věstníku MŹP v červenci 2003 formou \"Upozornění odboru odpadů MŽP k rozhodčím metodám a postupu stanovení celkové koncentrace PCB v látkách a zařízeních, které je obsahují ve smyslu § 2 vyhlášky MŽP číslo 384/2001 Sb. o nakládání s PCB\". Zde doporučuje stanovovat v izolačních olejích všech 209 kongenerů PCB, nebo, v případě stanovení 6 kongenerů, použít multiplikační faktor 5, a to do té doby, než dojde k dílčí novelizaci vyhlášky. Ministerstvo současně upozorňuje na logickou nezbytnost postupného uplatnění výše uvedených principů stanovení PCB i při jiných aplikacích v působnosti zákona 185/23001 Sb. o odpadech. Bude-li odborná praxe takto postupovat, dojde k rozdílné interpretaci nálezů PCB v různých materiálech a matricích. Jinak budou interpretovány nálezy PCB v odpadních vodách, kalech z ČOV, zeminách, zemědělských půdách, potravinách, a jinak v pevných odpadech, izolačních olejích, ropných produktech a použitých olejích. V mnoha případech může dojít i k překročení limitních hodnot nastavených právními předpisy pro jinou interpretaci nálezu. Lze očekávat i vznik problémů s interpretací výsledků analýz PCB provedených před zveřejněním stanoviska MŽP. Z těchto důvodů je nezbytné zaujmout k interpretaci nálezů polychlorovaných bifenylů co nejdříve jednotný přístup. MEZITITULEK: PCB a legislativa V právních předpisech EU pro oblast nakládání s odpady je problematika PCB řešena směrnicí Rady 96/59/EC, o odstranění polychlorovaných bifenylů a terfenylů (PCBs a PCTs). Tato směrnice ukládá mimo jiné členským státům EU vypracovat a pravidelně aktualizovat seznamy zařízení obsahující PCB a odstranit PCB a zařízení obsahující PCB v termínu do konce roku 2010. Směrnice byla implementována do legislativy ČR zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, paragrafy 18, 19, 26 , 27 a 39, zaměřenými na izolační a hydraulické oleje. Současně byla do téhož právního předpisu implementována směrnice 75/439/EEC, o zneškodnění použitých olejů. Limitní hodnota obsahu PCB v izolačních a hydraulických olejích je 50 mg/kg. Prováděcí vyhláškou k této části zákona o odpadech je pak vyhláška MŽP č.384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly a terfenyly. V ustanovení § 2 řeší vyhláška podrobnosti způsobu stanovení 6 kongenerů PCB (tj. 28, 52, 101, 153, 180) odkazem na ČSN EN 61 619 a ČSN EN 12 766, část 2. V zeminách a podzemních vodách jsou PCB sledovány jako suma výše uvedených kongenerů a PCB 118 v Metodickém pokynu MŽP z 31. 7. 1996 \"Kritéria znečištění zemin a podzemní vody\". V legislativě odpadů jsou požadavky na stanovení 6 kongenerů PCB ve formě celkového obsahu škodliviny v odpadu, uvedeny ve vyhlášce MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, a to v příloze číslo 8 a 9 k této vyhlášce. Zde se vybrané kongenerů stanovují postupem podle norem DIN 38 414-S 20 a U.S. EPA Method 8080, s možností použít i jiných srovnatelných metod pro daný účel validovaných. Případné změny doporučených metod uveřejní ministerstvo ve svém věstníku. Požadavky na stanovení PCB v půdách jsou uvedeny ve vyhlášce MŽP č. 13/1993 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Požadavek je uveden v příloze číslo 2 k této vyhlášce bez další specifikace. V legislativě platné pro nakládání s kaly z čištění komunálních odpadních vod je požadavek na stanovení PCB ve formě 6 kongenerů stanoven ve vyhlášce MŽP č.382/2001 Sb., o použití upravených kalů na zemědělské půdě. Zde se PCB stanovují postupem podle DIN 38 414-20. Dále je stanovení PCB v kalech požadováno ve vyhlášce MZe č. 428/2002 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. Postup stanovení zde není specifikován. V legislativě kompostů, substrátů a organických hnojiv se požadavek na stanovení obsahu PCB nevyskytuje. V legislativě povrchových vod je požadavek na stanovení PCB ve formě výše uvedených kongenerů stanoven v nařízení vlády č.61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod, a to v přílohách číslo 3 a 4, bez specifikace postupu stanovení. Legislativa pitných vod požadavky na sledování PCB neobsahuje. Jako zdravotně závadné látky jsou PCB sledovány v potravinách. V legislativě paliv je požadavek na stanovení PCB uveden ve vyhlášce MŽP č.357/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší, a to v příloze 2 k této vyhlášce, odkazem na stanovení postupem podle ČSN EN 12 766 - 1,2. AUTOR: Jaroslav Šubert, LABTECH, s. r. o., Brno Polychlorované bifenyly (PCB nebo PCBs) - Persistentní organické polutanty, jeden z nejvýznamnějších kontaminantů životního prostředí. - Skupina 209 kongenerů se značnou fyzikální a chemickou stabilitou. - Látky lipofilního charakteru ve vodě téměř nerozpustné. - Kontaktní karcinogeny pronikající do organismu i pokožkou, snižují imunitu organismu, porušují funkci jater a dalších orgánů. - Kumulují se v tukové tkáni organismu. (Platí i pro látky příbuzné, polychlorované terfenyly - PCT, a směsi obou látek.) - Dříve používány v nátěrových hmotách, elektrotechnice, hydraulických systémech, kapalných tepelně izolačních systémech, při výrobě maziv, změkčovadel plastů apod. - Nyní nalézány v odpadních olejích, některých výrobcích, kontaminovaných zeminách, odpadech. - Výroba zahájena v letech 1929-1930. - Omezování výroby, distribuce a používání od roku 1970, ukončení výroby v bývalé ČSSR v roce 1983. - Celkem v ČSSR vyrobeno kolem 20 000 tun. Evidence jejich používání v průmyslu nebyla vedena. - Polychlorované bifenyly jsou zneškodňovány převážně spalováním. Zdroj: Odpady