Expert: Staré zásoby PCB je možné zlikvidovat do 5 let

Pokud se stát rozhodne zlikvidovat staré zásoby polychlorovaných bifenylů a nepoužitých rizikových hnojiv, je schopen úkol zvládnout za pět let. Odhaduje to profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Delší čas je třeba k tomu, aby se jedy, používané v polovině minulého století v zemědělství, podařilo odstranit i z vody a kontaminovaných půd.
Kolik tun jedovatých látek v Česku je, se zjistí až po podrobném průzkumu všech lokalit. Zatím experti pod Holoubkovým vedením provedli inventuru, podle které je 440 míst Čech a Moravy v různé míře rizikových. Neexistuje zatím ani přesnější výpočet nákladů na likvidaci jedů a kontaminované zeminy. \"To bude záležet také na stupni, do kterého se znečištěná místa vláda rozhodne ozdravit,\" řekl Holoubek. K úplné likvidaci všech starých ekologických zátěží by podle odhadu jeho týmu bylo třeba až 100 miliard korun. Pro srovnání - do vyčištění lokalit po sovětské armádě dal stát za 13 let něco přes jednu miliardu.
Různá hnojiva a další látky vyráběné a používané v polovině minulého století se zavázal stát likvidovat, když v roce 2002 ratifikoval Stockholmskou úmluvu. Úmluva nedávno vstoupila v platnost, vláda má vbrzku rozhodnout o plánu jejího naplňování.
Pesticidy, polychlorované bifenyly a další látky jsou podle Holoubka rozptýleny všude, jejich hladina ale většinou není akutně nebezpečná. Vybudovat mezisklad a spálit staré zásoby hnojiv podle něj bude relativně jednoduché. Náklady na výstavbu jednoho centrálního nebo více regionálních skladů a svoz budou záviset na počtu míst, lze je ale odhadnout na desítky milionů korun. Další monitorování situace vyjde ročně na sto milionů. Stejně jako dosud by měl odstraňování starých ekologických zátěží financovat Fond národního majetku ve spolupráci s vybranými ministerstvy a kraji.
Sebrané chemikálie je schopna likvidovat ostravská spalovna, další dvě jsou po otevření evropských hranic a trhu k dispozici v Německu.