Znečištění mění chování zvířat

Chemikálie působící na žlázy s vnitřní sekrecí jsou prý vysvětlením pro podivné chování řady živočichů

Hyperaktivitu i apatii můžou u mnoha organismů podle vědců vyvolat škodlivé látky jako polychlorované bifenyly nebo těžké kovy.

NEW YORK - Zvířata na celém světě se kvůli znečištění životního prostředí chovají stále více podivně. Ryby jsou kvůli působení chemikálií, které narušují systém žláz s vnitřní sekrecí, hyperaktivní, žáby omámené a racci ztrácejí orientaci. Biologové vědí již dlouhou dobu, že chemikálie jako polychlorované bifenyly, bisfenol A a také těžké kovy můžou ovlivňovat chování zvířat. Zjistili také, že za působení některých škodlivých látek dochází u zvířat ke zvětšení pohlavních orgánů. Dvě nové studie však odhalily, že chemikálie mají na organismy daleko větší vliv, než se dosud předpokládalo. Dva týmy výzkumníků - jeden z USA a druhý z Rakouska - přinesly důkazy o tom, jak působení chemikálií ovlivňuje volavky, racky, sokoly, křepelky, hlemýždě, krysy, makaky, střevle, karasy i žáby. Chování zvířat se přitom mění v mnoha oblastech - při námluvách, vychovávání mláďat, stavění hnízd i shánění potravy. Nebezpečné chemikálie údajně snižují pud sebezáchovy a schopnost udržet rovnováhu. Celkově také ovlivňují aktivitu zvířat. Informoval o tom časopis New Scientist.
Americká studie vedená Ethanem Clotfelterem z univerzity v Massachussets uvádí, že u samců špačků, kteří byli vystavení působení insekticidů se schopnosti létat, vyzpěvovat a shánět potravu snížily o polovinu. Odborníci také zjistili, že olovo má za vinu, že racci ztrácejí rovnováhu a herbicid atrazin výrazně zvyšuje aktivitu karasů stříbřitých. Obě studie upozorňují, že chemikálie narušující činnost žláz s vnitřní sekrecí představují vysvětlení pro stále nepochopitelnější chování řady zvířat. Tyto žlázy mimo jiné významně působí na nervovou soustavu. Vědci zjistili, že vystavení zvířat nízkým dávkám chemikálií má někdy pozoruhodné účinky: zatímco malé dávky některých pesticidů u myší aktivitu zvyšují, při vyšších dávkách se chování hlodavců vrací do normálu. "Látky, které jsou považovány za bezpečné na základě testů se středními dávkami, můžou mít negativní účinky v menším množství," komentovali závěry své studie rakouští odborníci Dustin Penn a Sarah Zalová.