Hartmann-Rico sterilizuje pro Evropu
Jedovatý plyn pro sterilizační jednotku putuje ze západní Evropy do České
republiky. Ve Veverské Bítýšce si s ním poradili. Humpolec se bouří.
Jedovatý plyn pro sterilizační jednotku putuje ze západní Evropy do České republiky. Ve Veverské Bítýšce si s ním poradili. Humpolec se bouří.
Místostarosta Humpolce Tomáš Křišťan rezolutně říká: "Žádnou sterilizační jednotku, která by používala vysoce jedovatý etylenoxid, ve městě nechceme." Rozhodně není s tímto názorem ve městě osamocen. Důkazem je například petiční výbor vedený Janem Žáčkem, který shromáždil na tři tisíce odmítavých podpisů. Radnice interpelovala u ministra životního prostředí a zasloužila se i o pozastavení stavebního řízení.
Příčinou pobouření je rozhodnutí italské společnosti Ebster, která si pronajala od firmy Stavebniny Rada objekt uprostřed obytné zóny a hodlá v něm postavit linku na sterilizaci zdravotnického materiálu. Radnice, obávající se radikalizace místních obyvatel, pokračuje v jednání. Podle informace ze Státního zdravotního ústavu plyn etylenoxid, který využívá nová technologie, spolehlivě vyvražďuje všechny mikroorganismy.
"Nechali jsme si za sto tisíc korun vypracovat nezávislý posudek o dopadu této technologie na zdraví obyvatel. Na výsledek čekáme. Dopadne-li ve prospěch italské společnosti, vyčerpali jsme tím všechny možnosti," posteskl si Křišťan. "Vidím ještě jednu šanci," dodává humpolecký starosta Jiří Kučera a pokračuje: "Stavebniny Rada uvažují o prodeji objektu, a pokud by se našel kupec, bylo by po problému." Italská společnost se k tomuto problému prozatím jasně nevyjádřila.
Selhala komunikace? Humpolečtí nyní řeší problém, který jim pomalu ale jistě přerůstá přes hlavu. Místní se bouří proti výstavbě sterilizační jednotky ve městě, o které nebyli předem informováni. Obávají se o své zdraví a bezpečnost provozu. Zřejmě tady selhala komunikace investora s obyvatelstvem.
Přitom v České republice nejde o ojedinělou výrobu na základě stejné technologie. Jak zjistil Ekonom, proti obavám v Humpolci stojí poměrně dobře zvládnutý problém v sousedním kraji. Ve Veverské Bítýšce společnost Hartmann-Rico otevřela letos za téměř 400 milionů korun nejmodernější sterilizační jednotku v Evropě právě s použitím etylenoxidu.
Ta nahradí všechny dosavadní obdobné provozy firmy Hartmann-Rico ve starých unijních zemích. Až do otevření linky ve Veverské Bítýšce totiž využívala zastaralejších sterilizačních linek například ve Francii, Německu a Belgii. I když se o tom ve firmě příliš nemluví, za přesunem sterilizační jednotky do ČR stojí zejména ekonomické zájmy. Investice do starších provozů v těchto zemích by byly příliš nákladné a i veřejné mínění jim nebylo příliš nakloněno. Obyvatelé se totiž bouřili proti tomu, aby jim uprostřed bytové zástavby tikala nevyzpytatelná bomba. Levnější variantou proto bylo vybudovat novou moderní centrální sterilizační jednotku ve Veverské Bítýšce.
Ani zde se výstavba neobešla bez problémů a řady protestů. Po zásahu místních ochránců životního prostředí přišel realizační tým s další možností, jak redukovat riziko, a to naplněním komory směsicí dusíku a etylenoxidu. Linka byla dovybavena o technologii vstřikování dusíku, která by v případě havárie a následného úniku nebezpečného etylenoxidu prostor neutralizovala. Hartmann-Rico však nezanedbal podstatnou věc, kterou je komunikace nejen s místní samosprávou, ale i s obyvateli.
"Před deseti lety jsme lákali investory na lacinou pracovní sílu. Nyní k tomu musíme přidat i nové technologie, protože jinak by se výroba přesunula dál na východ," řekl Ekonomu 1/4ubomír Páleník, generální ředitel a předseda představenstva Hartmann-Rico.
VŠECHNO POD DOZOREM. Na veřejném zasedání vysvětlili zástupci Hartmann-Rico občanům, že provoz ve Veverské Bítýšce neuškodí životnímu prostředí. Splnili i požadavek Krajské hygienické stanice a udělali další nadstandardní úpravy projektu (odsávání případných drobných úniků etylenoxidu při napojování lahví s plynem, nucené odvětrávání prostorů velína a dalších prostor, kde se pohybuje obsluha, či technické zajištění případné poruchy katalyzačního spalování). Splnění těchto nadstandardních požadavků znamenalo pro společnost Hartmann-Rico zvýšení nákladů na stavbu asi o 20 milionů korun.
Již do samotného projektu si město vymínilo ujasnit veškeré záležitosti spojené i s transportem jedovatého plynu. Hartmann-Rico si nechává přivážet plyn ve speciálních kontejnerech společností Linde Technoplyn.
Od začátku se ani tak nediskutovalo o tom, jestli investici povolit nebo ne, ale o tom, jak ji udělat co nejbezpečnější. "Projekt Hartmann-Rico vnímáme i jako prostředek k udržení a zvýšení zaměstnanosti," svěřuje se starosta Veverské Bítýšky František Černý.
NA JEDNO POUŽITÍ. Společnost Hartmann Rico zaměstnává v České republice celkem 1738 pracovníků. Zaměstnanost vzrostla i díky nové sterilizační jednotce především ve výrobních závodech Veverská Bítýška a v Havlíčkově Brodě, kde společnost vyrábí operační krytí. Jde o sady prostředků, které slouží ke sterilnímu zakrytí pacienta, operačního týmu a vybavení operačního sálu při nejrůznějších operacích, určené pro jednorázové použití. Jejich používání snižuje riziko zanesení infekce do operačních ran, zjednodušuje práci operačního týmu, zkvalitňuje pracovní prostředí a v neposlední řadě snižuje logistické a finanční nároky na zajištění klasického, tedy opakovaně používaného operačního krytí.
Výroba operačního krytí představuje třetinu obratu firmy. Z více než osmdesáti procent jde produkce na export, a to nejen do států EU. Na seznamu odběratelů je 39 zemí, ve kterých má skupina Hartmann své obchodní jednotky. Další dvě třetiny tvoří klasický zdravotnický materiál: obvazy, prostředky dámské i dětské hygieny a kosmetické produkty.
Čekají na objevení. Tuzemské nemocnice prozatím neobjevily výhody operačního krytí. Výjimkou jsou snad pouze fakultní nemocnice a špičková pracoviště, jak Ekonomu potvrdili na Ministerstvu zdravotnictví. "Odhadujeme, že je to pouze desetina českých nemocnic, kde se provádí nejvíce operačních výkonů. To je obrovský rozdíl kupříkladu oproti situaci v USA nebo v některých státech EU, kde nemocnice tuto metodu využívají téměř stoprocentně, " tvrdí Páleník.
Představitelé firmy jsou však přesvědčeni, že tuzemský odbyt operačního krytí se v dohledné době zvýší. Prozatím tomu však brání situace, kdy nemocnice pro kraje vytváří umělou zaměstnanost například v prádelnách a o jednorázovém krytí tím pádem nechtějí ani slyšet. Na objevení nečeká pouze zmíněné operační krytí, ale i nový produkt společnosti, kterým jsou tzv. medisety, určené pro jednotlivé zdravotnické úkony, jako jsou například medisety pro dialýzu, regionální anestézie či převazy ran. Zde je situace vzhledem k nedostatku peněz v nemocnicích ještě horší. "V českém zdravotnictví se situace zhoršuje. Dochází k jeho balkanizaci. Nemocnice často řeší pouze krizové stavy, platí přednostně za léky a nejenže neřeší budoucnost, ale neplatí nám včas za zdravotnický materiál," stěžuje si Páleník.
FIRMU drží EXPORT. Z celkového obratu společnosti Hartmann Gruppe, který v loňském roce dosáhl 3,4 miliardy korun, Česká republika vytvořila něco málo přes jednu miliardu. Výsledek hospodaření za běžnou činnost dosáhl v roce 2003 výše 158,7 milionu korun.
Zpomalení odbytu na tuzemském trhu v loňském roce bylo kompenzováno růstem exportu o 15,4 procenta. "Je velmi obtížné v těchto podmínkách dosáhnout nárůstu obratu či dokonce zvýšit zisk. Letos se nám alespoň podařilo po třech čtvrtletích stabilizovat prodej v tuzemsku," komentuje výsledky Páleník.
Společnost Hartmann dosáhla po devíti měsících tohoto roku celkového obratu 2,59 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku to znamená růst o 3,1 procenta. Podíl obratu realizovaného v rámci České republiky činil 1,78 miliardy korun, což je dosažení úrovně celého loňského roku.
Za této situace je možno investici společnosti Hartmann-Rico do sterilizační jednotky považovat za rizikovou z pohledu návratnosti. Ziskovost se pohybuje v rozmezí od 2,8 do tří procent. Přesto uvažuje o dalším posílení svého postavení v ČR.
Například od příštího roku se z Německa do závodu v Mostě přesune rozhodující část výroby fixačních obinadel. Již nyní však začíná mít firma problémy v této oblasti s udržením konkurenceschopnosti například ve srovnání s čínskými výrobci. S tím se hodlají vyrovnat zvýšením produktivity a investicemi do moderních technologií.
AUTOR: Vladimíra Bohatová, Jiří Kučera
Místostarosta Humpolce Tomáš Křišťan rezolutně říká: "Žádnou sterilizační jednotku, která by používala vysoce jedovatý etylenoxid, ve městě nechceme." Rozhodně není s tímto názorem ve městě osamocen. Důkazem je například petiční výbor vedený Janem Žáčkem, který shromáždil na tři tisíce odmítavých podpisů. Radnice interpelovala u ministra životního prostředí a zasloužila se i o pozastavení stavebního řízení.
Příčinou pobouření je rozhodnutí italské společnosti Ebster, která si pronajala od firmy Stavebniny Rada objekt uprostřed obytné zóny a hodlá v něm postavit linku na sterilizaci zdravotnického materiálu. Radnice, obávající se radikalizace místních obyvatel, pokračuje v jednání. Podle informace ze Státního zdravotního ústavu plyn etylenoxid, který využívá nová technologie, spolehlivě vyvražďuje všechny mikroorganismy.
"Nechali jsme si za sto tisíc korun vypracovat nezávislý posudek o dopadu této technologie na zdraví obyvatel. Na výsledek čekáme. Dopadne-li ve prospěch italské společnosti, vyčerpali jsme tím všechny možnosti," posteskl si Křišťan. "Vidím ještě jednu šanci," dodává humpolecký starosta Jiří Kučera a pokračuje: "Stavebniny Rada uvažují o prodeji objektu, a pokud by se našel kupec, bylo by po problému." Italská společnost se k tomuto problému prozatím jasně nevyjádřila.
Selhala komunikace? Humpolečtí nyní řeší problém, který jim pomalu ale jistě přerůstá přes hlavu. Místní se bouří proti výstavbě sterilizační jednotky ve městě, o které nebyli předem informováni. Obávají se o své zdraví a bezpečnost provozu. Zřejmě tady selhala komunikace investora s obyvatelstvem.
Přitom v České republice nejde o ojedinělou výrobu na základě stejné technologie. Jak zjistil Ekonom, proti obavám v Humpolci stojí poměrně dobře zvládnutý problém v sousedním kraji. Ve Veverské Bítýšce společnost Hartmann-Rico otevřela letos za téměř 400 milionů korun nejmodernější sterilizační jednotku v Evropě právě s použitím etylenoxidu.
Ta nahradí všechny dosavadní obdobné provozy firmy Hartmann-Rico ve starých unijních zemích. Až do otevření linky ve Veverské Bítýšce totiž využívala zastaralejších sterilizačních linek například ve Francii, Německu a Belgii. I když se o tom ve firmě příliš nemluví, za přesunem sterilizační jednotky do ČR stojí zejména ekonomické zájmy. Investice do starších provozů v těchto zemích by byly příliš nákladné a i veřejné mínění jim nebylo příliš nakloněno. Obyvatelé se totiž bouřili proti tomu, aby jim uprostřed bytové zástavby tikala nevyzpytatelná bomba. Levnější variantou proto bylo vybudovat novou moderní centrální sterilizační jednotku ve Veverské Bítýšce.
Ani zde se výstavba neobešla bez problémů a řady protestů. Po zásahu místních ochránců životního prostředí přišel realizační tým s další možností, jak redukovat riziko, a to naplněním komory směsicí dusíku a etylenoxidu. Linka byla dovybavena o technologii vstřikování dusíku, která by v případě havárie a následného úniku nebezpečného etylenoxidu prostor neutralizovala. Hartmann-Rico však nezanedbal podstatnou věc, kterou je komunikace nejen s místní samosprávou, ale i s obyvateli.
"Před deseti lety jsme lákali investory na lacinou pracovní sílu. Nyní k tomu musíme přidat i nové technologie, protože jinak by se výroba přesunula dál na východ," řekl Ekonomu 1/4ubomír Páleník, generální ředitel a předseda představenstva Hartmann-Rico.
VŠECHNO POD DOZOREM. Na veřejném zasedání vysvětlili zástupci Hartmann-Rico občanům, že provoz ve Veverské Bítýšce neuškodí životnímu prostředí. Splnili i požadavek Krajské hygienické stanice a udělali další nadstandardní úpravy projektu (odsávání případných drobných úniků etylenoxidu při napojování lahví s plynem, nucené odvětrávání prostorů velína a dalších prostor, kde se pohybuje obsluha, či technické zajištění případné poruchy katalyzačního spalování). Splnění těchto nadstandardních požadavků znamenalo pro společnost Hartmann-Rico zvýšení nákladů na stavbu asi o 20 milionů korun.
Již do samotného projektu si město vymínilo ujasnit veškeré záležitosti spojené i s transportem jedovatého plynu. Hartmann-Rico si nechává přivážet plyn ve speciálních kontejnerech společností Linde Technoplyn.
Od začátku se ani tak nediskutovalo o tom, jestli investici povolit nebo ne, ale o tom, jak ji udělat co nejbezpečnější. "Projekt Hartmann-Rico vnímáme i jako prostředek k udržení a zvýšení zaměstnanosti," svěřuje se starosta Veverské Bítýšky František Černý.
NA JEDNO POUŽITÍ. Společnost Hartmann Rico zaměstnává v České republice celkem 1738 pracovníků. Zaměstnanost vzrostla i díky nové sterilizační jednotce především ve výrobních závodech Veverská Bítýška a v Havlíčkově Brodě, kde společnost vyrábí operační krytí. Jde o sady prostředků, které slouží ke sterilnímu zakrytí pacienta, operačního týmu a vybavení operačního sálu při nejrůznějších operacích, určené pro jednorázové použití. Jejich používání snižuje riziko zanesení infekce do operačních ran, zjednodušuje práci operačního týmu, zkvalitňuje pracovní prostředí a v neposlední řadě snižuje logistické a finanční nároky na zajištění klasického, tedy opakovaně používaného operačního krytí.
Výroba operačního krytí představuje třetinu obratu firmy. Z více než osmdesáti procent jde produkce na export, a to nejen do států EU. Na seznamu odběratelů je 39 zemí, ve kterých má skupina Hartmann své obchodní jednotky. Další dvě třetiny tvoří klasický zdravotnický materiál: obvazy, prostředky dámské i dětské hygieny a kosmetické produkty.
Čekají na objevení. Tuzemské nemocnice prozatím neobjevily výhody operačního krytí. Výjimkou jsou snad pouze fakultní nemocnice a špičková pracoviště, jak Ekonomu potvrdili na Ministerstvu zdravotnictví. "Odhadujeme, že je to pouze desetina českých nemocnic, kde se provádí nejvíce operačních výkonů. To je obrovský rozdíl kupříkladu oproti situaci v USA nebo v některých státech EU, kde nemocnice tuto metodu využívají téměř stoprocentně, " tvrdí Páleník.
Představitelé firmy jsou však přesvědčeni, že tuzemský odbyt operačního krytí se v dohledné době zvýší. Prozatím tomu však brání situace, kdy nemocnice pro kraje vytváří umělou zaměstnanost například v prádelnách a o jednorázovém krytí tím pádem nechtějí ani slyšet. Na objevení nečeká pouze zmíněné operační krytí, ale i nový produkt společnosti, kterým jsou tzv. medisety, určené pro jednotlivé zdravotnické úkony, jako jsou například medisety pro dialýzu, regionální anestézie či převazy ran. Zde je situace vzhledem k nedostatku peněz v nemocnicích ještě horší. "V českém zdravotnictví se situace zhoršuje. Dochází k jeho balkanizaci. Nemocnice často řeší pouze krizové stavy, platí přednostně za léky a nejenže neřeší budoucnost, ale neplatí nám včas za zdravotnický materiál," stěžuje si Páleník.
FIRMU drží EXPORT. Z celkového obratu společnosti Hartmann Gruppe, který v loňském roce dosáhl 3,4 miliardy korun, Česká republika vytvořila něco málo přes jednu miliardu. Výsledek hospodaření za běžnou činnost dosáhl v roce 2003 výše 158,7 milionu korun.
Zpomalení odbytu na tuzemském trhu v loňském roce bylo kompenzováno růstem exportu o 15,4 procenta. "Je velmi obtížné v těchto podmínkách dosáhnout nárůstu obratu či dokonce zvýšit zisk. Letos se nám alespoň podařilo po třech čtvrtletích stabilizovat prodej v tuzemsku," komentuje výsledky Páleník.
Společnost Hartmann dosáhla po devíti měsících tohoto roku celkového obratu 2,59 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku to znamená růst o 3,1 procenta. Podíl obratu realizovaného v rámci České republiky činil 1,78 miliardy korun, což je dosažení úrovně celého loňského roku.
Za této situace je možno investici společnosti Hartmann-Rico do sterilizační jednotky považovat za rizikovou z pohledu návratnosti. Ziskovost se pohybuje v rozmezí od 2,8 do tří procent. Přesto uvažuje o dalším posílení svého postavení v ČR.
Například od příštího roku se z Německa do závodu v Mostě přesune rozhodující část výroby fixačních obinadel. Již nyní však začíná mít firma problémy v této oblasti s udržením konkurenceschopnosti například ve srovnání s čínskými výrobci. S tím se hodlají vyrovnat zvýšením produktivity a investicemi do moderních technologií.
AUTOR: Vladimíra Bohatová, Jiří Kučera
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
