O škodlivosti pracích prášků, saponátů a hnojiv

Kdysi se pralo prádlo jen ve vodě a za pomoci mýdla - nebyly takové možnosti jako dnes. Trh představuje velké množství pracích a čisticích prostředků a je jen na samotném spotřebiteli, jaký zvolí. Tyto přípravky jsou převážně z chemických agresivních látek, aby dokázaly odstranit i ty největší skvrny a mastnoty. Taková slova slýcháme i čteme v reklamách, útočících na nás ze všech stran. Každý m praním, mytím nádobí a umýváním zatěžujeme životní prostředí. Máte představu, kolik saponátu se dostává do odpadních vod? Zamysleli jste se někdy, při kolika činnostech ho denně používáte? Třeba po takovém vyprání prádla zůstanou ve vodě různé nečistoty, ale i zbytky pracího prášku, aviváže atd. Ty se pak smísí s dalšími splašky a odvedením kanalizací putují do čističky, odkud se přečištěná voda vrací do přírody. Do řek se i přesto dostávají nežádoucí a těžko oddělitelné látky, které můžeme zpozorovat v klidnější zátoce v podobě nečisté pěny, obvykle ještě doprovázené nepříjemný m zápachem. Ohrožení se nevyh ýbá ani podzemním vodám, které kontaminují chemikálie z hnojiv. Příroda tak svádí urputný boj s chemií. Je potěšující, že uzavřením ' Dobrovolné dohody' v roce 2002 mezi Ministerstvem životního prostředí ČR a Český m sdružením výrobců mýdel, čisticích a pracích prostředků se u nás předchází problemům životního prostředí. výrobci jsou totiž povinni dodržovat stanovené limity některých komponentů za účelem snížení ekologické zátěže. Ekologické výrobky musí být od roku 2005 označeny výrazn ým nápisem, jako např. ' neobsahují fosfáty', ' bez fosfátu'. To je rada pro všechny: až budete vybírat v obchodě prací nebo čisticí prostředky, hledejte ty s takov ým nápisem.

L. Sládková, Ekol. centrum Sokolov