Pátek, 29. března 2024

Zpomalovače myšlení

Zpomalovače myšlení
Člověkem vyrobené chemikálie jako polychlorované bifenyly (PCB) nebo bromované zpomalovače hoření (BFR) mohou poškozovat inteligenci, ohrožují schopnost dětí chápat svět a narušují i jejich pohybové dovednosti. K tomuto varovnému závěru dospěla souhrnná studie zveřejněná v Británii. Hrozba poškození inteligence budoucích generací je alarmující, a řada zemí proto postupně přistupuje k zákazu některých bromovaných zpomalovačů hoření. Možná i proto, že ekonomické studie prokazují souvislosti mezi inteligencí a celoživotním příjmem, ba dokonce i mezi bohatstvím země a zdravým vývojem a celkovou inteligencí jejího obyvatelstva.

Začalo to u Michiganu

Vliv na vývoj mozku člověka začal být u PCB odkrýván asi před 20 lety v okolí jezera Michigan. Ukázalo se, že bifenyly narušily vývoj mozku dětí, jejichž matky jedly ryby z blízkého jezera. Vyšetření čtyřletých dětí pak prokázala horší krátkodobou verbální paměť a schopnost učit se. Testování v 11 letech zase ukázalo, že děti více vystavené PCB měly třikrát častěji nižší IQ a dvakrát častěji zaostávaly ve schopnosti porozumět čtenému textu.
V roce 2002 pak Světová zdravotnická organizace (WHO) konstatovala, že "prenatální expozice endokrinním disruptorům, např. PCB, může mít negativní vliv na vývoj nervového systému a na chování" a že "v souvislosti s neonatální expozicí PCB byla nalezena zpoždění v kognitivním vývoji".
Studie koordinovaná WHO také prokázala v řadě průmyslově vyspělých zemí stejné hladiny PCB, jaké způsobují prokazatelně negativní vliv, nebo i vyšší. Mnohé testované evropské ženy měly v krvi koncentrace bifenylů nelišící se od žen, jejichž děti byly postiženy negativními účinky PCB. Kromě Faerských ostrovů a Slovenska patřilo i Česko mezi země, kde byly nalezeny nejvyšší koncentrace PCB.
Výroba PCB byla již zakázána a tzv. Stockholmská úmluva zavazuje signatářské země (včetně Česka) k jejich bezpečné likvidaci, ale výroba jiných rizikových chemikálií neustále roste. Jedná se o bromované sloučeniny, které se PCB podobají strukturou i mnohými vlastnostmi. Toxikologové vyjadřují vážnou obavu, že BFR mohou působit společně s PCB a jejich nepříznivé účinky jsou s to se sčítat.
BFR jsou rozmanitou skupinou látek používaných např. v nábytkářství, elektronice, textilním a plastikářském průmyslu. Patří mezi ně i polybromované difenylétery (PBDE), u kterých vědci prokázali vliv na hladinu hormonů štítné žlázy v krvi, ale i ovlivnění vývoje mozku, zhoršení schopnosti učit se i negativní behaviorální účinky. Řada studií na hlodavcích prokázala, že difenylétery (DE) mohou zasahovat do působení hormonů štítné žlázy.
Obavy z možného ohrožení zdraví lidí vzrostly po zjištění, že bromované zpomalovače hoření se obtížně rozkládají a hromadí se v lidském těle. Švédské výzkumy prokázaly téměř šedesátinásobný vzrůst koncentrace PBDE v mateřském mléce (z 0,07 na 4,0 ng/g tuku) v letech 1972-97. Množství těchto nebezpečných látek v těle se zhruba každých 5 let zdvojnásobovalo. V mateřském mléce britských žen studie Lancaster University prokázala ještě vyšší hladiny BFR (1-69 ng/g tuku). Za významný zdroj vystavení člověka vůči BFR je považován příjem potravou, ale i kontaminovaný prach. Překvapivě vysoké koncentrace bromovaných zpomalovačů hoření byly totiž nalezeny i v prachu z evropských domácností.
Celosvětová výroba i úniky BFR do přírody rostou navzdory těmto zjištěním a přesto, že za ně existují bezpečnější náhrady, které už začala využívat řada firem. Např. monitory Hewlett-Packard již obsahují zpomalovače na bázi fosforu a BFR vyloučila ze svého nábytku IKEA. Elektrolux vyloučil BRF z plastů svých výrobků spolu s kadmiem, olovem a rtutí. Také řada vlád se rozhodla některé bromované zpomalovače postupně zakázat.

Chemie útočí

Americká národní akademie věd přisuzuje 3 % všech neurobehaviorálních poruch přímým účinkům toxických látek z životního prostředí. U dalších 25 % případů považuje za příčinu interakci mezi znečišťující látkou a geneticky podmíněnou vnímavostí. USA odhadují na 9,2 mld dolarů jen roční náklady spojené s mentální retardací a autismem zapříčiněnými chemikáliemi z prostředí. Británie je odhaduje na miliardu liber ročně. Tyto kalkulace však neberou v potaz případy snížení IQ jen o několik bodů vlivem chemických látek. Přitom američtí experti tvrdí, že snížení IQ o 1 % vede ke snížení průměrného celoživotní příjmu o 2,4 %. Prokázána byla i korelace mezi zdravým vývojem a celkovou inteligencí obyvatelstva a bohatstvím země.
Zřejmě i mnohé výše uvedené skutečnosti přiměly Evropskou unii k návrhu reformy chemické politiky (REACH), která má během 11 let prověřit účinky asi 30 tisíc chemikálií. Ačkoli to laikovi nejspíš zní neuvěřitelně, drtivá většina ze 70 tisíc obchodovaných chemikálií nikdy nebyla adekvátně toxikologicky posouzena. Z 2500 chemických látek vyráběných nebo dovážených do EU ve velkých objemech nemá 70 % dostupné údaje o vývojové toxicitě nebo teratogenitě. V USA nemá potřebné informace o vývojové toxicitě 78 % látek produkovaných v objemu nad 10 000 tun ročně.
EU proto navrhuje zřízení speciální agentury, která by prováděla registraci chemických látek na základě prověření jejich účinků. Organizace lékařů, ekologů a spotřebitelů žádají, aby na trh byly vpuštěny jen látky bezpečné pro přírodu i zdraví. Pro nebezpečné chemikálie, které zatím neumíme nahradit, navrhují vydávání jen časově omezené autorizace pro speciální použití. Armáda lobbistů chemického průmyslu se naopak snaží přesvědčit Evropskou komisi a Evropský parlament o výhodnosti zisků z výroby nebezpečných látek. Definitivní rozhodnutí o nové chemické politice EU se očekává během roku 2006.

Varovné lekce

Neurotoxické účinky běžně užívaných látek už v minulosti lékaři podrobně zdokumentovali například i u olova či rtuti. Organická sloučenina olova (tetraethylolovo) se přidávala do automobilových benzinů jako antidetonační přísada pro zvýšení jejich oktanového čísla a výsledkem byla masivní kontaminace prostředí. U několika generací dětí došlo k poškození schopnosti číst a učit se, ke zhoršení koordinace jemných pohybů a k poklesu IQ. Právě ohrožení schopností budoucích generací vedlo k rozhodnutí o zavedení tzv. bezolovnatých benzinů. Škody vzniklé užíváním olova v autobenzinech jsou celosvětově odhadovány na desítky miliard dolarů.
Mezi příčiny kontaminace prostředí rtutí patří spalování uhlí a výroba chloru amalgámovou elektrolýzou. V bývalém Československu chemičky v Neratovicích, Novákách a Ústí n. L. zamořily prostředí stovkami tun rtuti. Hygienická studie u dětí z okolí novácké chemičky prokázala významné zhoršení pozornosti a paměti dětí, zvýšení třesu rukou a menší přesnost jemných pohybů. Přesto výrobci chloru odmítají náhradu nebezpečné technologie a plánují používat stovky tun rtuti až do roku 2015.

Miroslav Šuta
Autor je členem Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost.
Zdroj:Respekt
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů