Stovky lidí na Praze 3 žijí v bytech zamořených azbestem, radnice to ignoruje

PRAHA – Při loňské rekonstrukci panelových domů v Praze 3 na Chmelnici  byly desítky bytů zamořeny nebezpečným azbestový prachem. Vina padá nejen na stavební firmu, ale i na stavební úřad. Ačkoliv od té doby uplynulo více než tři čtvrtě roku, situaci dosud nikdo neřeší a nájemníci stále žijí v hygienicky závadných podmínkách. Nedávné měření, které si na vlastní náklady objednali sami postižení obyvatelé, prokázalo, že azbest je v bytech stále přítomen a ohrožuje tak jejich zdraví. Zástupci radnice říkají, že je to nezajímá.   

Firma SPS Engineering, kterou radnice loni objednala na vybourání umakartových bytových jader, porušila všechna bezpečnostní pravidla. Místo toho, aby byly trubky staré vzduchotechniky, obsahující  azbest, odborně demontovány, rozbíjeli je najatí dělníci palicí. Kusy azbestu se pak několik týdnů válely na trávníku kolem domů. „Jak dělníci, tak obyvatelé bytů byly vystaveni naprosto zbytečnému riziku zasažení nebezpečenými látkami, aniž by o nebezpečí vůbec věděli,“ říká předsedkyně občanského sdružení Chmelnice Martina Chmelová. „Co je však ještě horší – radnice neudělala vůbec nic ani ve chvíli, kdy jsme zjistili, že máme v bytech, domech i jejich okolí azbestový prach. A to se nezměnilo dodnes.“

Za špatnou demontáž osinkocementových trubek dostala firma SPS již loni pokutu od České inspekce životního prostředí, která potvrdila, že při rekonstrukci domů byl závažným způsobem porušen zákon o nakládání s nebezpečnými odpady. Od té doby se postižení lidé snažili přimět radnici Prahy 3 k sanaci bytů, avšak naprosto marně. Stavební úřad, odbor životního prostředí, starosta i místostarostové – ti všichni tvrdí, že je celá věc nezajímá. Nedávné měření laboratoře Foster Bohemia přitom prokázalo, že nebezpečný azbest se v bytech stále nachází – více než 10 měsíců po rekonstrukci.

Podle Martina Skalského z Centra pro podporu občanů dochází k podobným případům častěji. „Dříve se azbest hojně používal jako konstrukční prvek, a při opravách starších budov se na něj často zapomíná. Někdy jde o nedbalost, někdy o záměr, protože odborná sanace azbestu je velice nákladná. V západní Evropě je azbest velmi ostře sledován, jde totiž o velice nebezpečnou látku. K podobnému případu jako v Praze by například v Berlíně určitě dojít nemohlo,“ dodává Skalský.

Velké potíže způsobila přítomnost azbestu například při rekonstrukci pražského Kongresového centra nebo bývalé budovy Českého rozhlasu na Pankráci. V obou případech však byly použity profesionální metody sanace a budovy jsou dnes zdravotně nezávadné. Podle údajů Mezinárodní odborové organizace umírá v Evropě každoročně na následky expozice azbestem pět tisíc lidí a toto číslo se zvyšuje.

Příloha I. – Azbest

Azbest a lidské zdraví

Azbest je název komerčně používaných vláknitých silikátových minerálů se schopností vytvářet dlouhá tenká vlákna vhodná jako tepelně izolační materiály. Azbestová vlákna jsou odolná vůči vysokým teplotám, jsou chemicky rezistentní a elektricky nevodivá. Proto byla používána často v různých odvětvích průmyslu i jako stavební materiál v budovách. Tato vlákna mají tendenci vytvářet vláknitý prach ve vzduchu a ulpívat na oděvech. Jsou ve vzduchu polétavá a snadno vdechnutelná.

Azbest je zařazen mezi karcinogenní látky – v hodnocení Světové zdravotnické organizace WHO má stupeň 1 – pro člověka prokazatelně karcinogenní. Způsobuje progresivní fibrózu plic (azbestóza), onemocnění pohrudnice a zhoubné nádory jako bronchogenní karcinom nebo maligní mezotheliom. Charakteristická je dlouhá latence mezi expozicí azbestovým prachem a samotným propuknutím choroby, která může být 15 až 40 let.

V zemích západní Evropy probíhaly v uplynulých letech masivní kampaně vlád na osvětu veřejnosti, které informovaly o zdravotních rizicích spojených s azbestem. Jedním z největších problémů totiž zůstává azbest ve starších budovách při jejich rekonstrukcích.

Azbest a zákony

V České republice jsou od roku 1998 výroba, vývoz, dovoz i distribuce azbestu zcela zakázány (zákon 158/1998 Sb.). Od roku 2000 je zakázána také veškerá manipulace s azbestem s výjimkou vědeckých pokusů a likvidace starých azbestových výrobků. Všechny práce s azbestem musejí probíhat v zabezpečeném a označeném prostoru. Zaměstnavatelé osob pracujících s azbestem musejí o těchto lidech vést evidenci ještě deset let po skončení pracovního poměru a sledovat jejich zdravotní stav. Podle zákona z roku 2001 je povinen každý, kdo jakkoliv manipuluje s azbestem, podat včas hlášení hygienické stanici a je povinen provést opatření, aby azbestová vlákna neunikla do ovzduší. Azbestové odpady se musejí ukládat výhradně na speciálně zabezpečené skládky.

Zákon o odpadech číslo 185/2001 říká v § 35: „Původce azbestu, či odpovědná osoba manipulující s azbestem, jsou povinni zajistit aby se azbestové vlákna, prach, nedostali do ovzduší. Odpady obsahující azbestová vlákna, prach, musí být uloženy na speciálně k tomu účelu určené skládky, musí být pečlivě zakryty, nebo zabaleny, aby nemohlo dojít k úniku azbestu do ovzduší.“

Pro získání dalších informací o azbestu doporučujeme tyto odkazy:

http://www.cschi.cz/urppz/azbest.asp

(chemická charakteristika azbestu)

http://www.noviny-mpsv.cz/clanek.php?id=224

(azbest, nemoci z povolání, úmrtí způsobená azbestem ve světě)

http://osha.mpsv.cz/publications/fakta/FACT51-CS.pdf

(návod jak postupovat při rekonstrukcích budov)

Příloha II. – Jak se na Chmelnici stavělo

Na základě rozhodnutí Městské části Praha 3 byla v dubnu 2004 zahájena rekonstrukce domů a bytů v ulicích K Lučinám a Ke Chmelnici. Rekonstrukce zahrnovala vybudování nástaveb, výtahů, výměnu oken, zateplení fasád, zpevnění domů, výměnu stoupaček, kanalizace a bytových jader.

V červenci 2004 zahájila společnost SPS Engineering výměnu stoupaček, kanalizací a demontáž bytových jader. Přitom si nájemníci rekonstruovaných bytů povšimli, že trubky staré vzduchotechniky, umístěné ve stoupacích šachtách, jsou vyrobeny z osinkocementu obsahujícího azbest a další minerální vlákna. Na tuto skutečnost upozornili jak stavební úřad pro Prahu 3, tak Hygienickou stanici hl. m. Prahy a Českou inspekci životního prostředí.

Jediným z úřadů, který okamžitě adekvátně zareagoval, byla ČIŽP, která konstatovala, že firma SPS Engineering není oprávněna k manipulaci s nebezpečným odpadem a zahájila s firmou správní řízení o udělení pokuty za porušení zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech.

Od té doby (září 2004) nedošlo v celé věci k žádnému zásadnímu posunu. Rekonstrukce bytů byla dokončena tak, jak byla zahájena (tedy bez opatření na vyloučení zamoření bytů a ohrožení zdraví stavebních dělníků i nájemníků azbestovými vlákny). Společnost SPS Engineering navíc pokračovala v nesprávné manipulaci a azbestovým materiálem a v měsících červenci a srpnu rekonstruovala další byty v ulici K lučinám. Byty zatížené ekologickou zátěží nebyly do dnešního dne žádným způsobem sanovány a za porušení zákonů a ohrožení zdraví stovek lidí nebyl nikdo povolán k zodpovědnosti.

Příloha III. – Dvě ze tří měření potvrdila azbest

Akciová společnost SKM (založená radnicí ke správě bytového fondu) – coby technický dozor investora – zadala na základě žádosti nájemníků v září 2004 první měření nebezpečných vláken v rekonstruovaných  bytech. Výsledek měření byl k dispozici v říjnu 2004 a prokázal přítomnost azbestových vláken v nadpoloviční většině ze 102 odebraných vzorků. Radnice Prahy 3 však výsledky měření utajila a dodnes je odmítá zveřejnit.

Namísto toho objednal stavební úřad Prahy 3 v říjnu 2004 jiné měření u Zdravotního ústavu v Hradci Králové. Ústav však měřil pouze azbest poletující ve vzduchu, a to v pouhých třech bytech z celkových 210. Azbestová vlákna jsou poměrně těžká a čtyři měsíce po ukončení stavebních prací se dají nalézt jen na povrhu stěn a předmětů. Proto se v podobných případech používá metoda analýzy stěrů, nikoliv prokazování vláken poletujících ve vzduchu. Zdravotní ústav azbestová vlákna ve vzduchu nenašel a radnice pak tento závěr bombasticky prezentovala. Posudek hlavního hygienika přitom potvrdil, že nebyla zvolena vhodná metodika pro odběr a že bylo odebráno příliš malé množství vzorků.

Obyvatelé postižených bytů pak v únoru 2005 objednali na vlastní náklady provedení dalšího měření v bytech stěrem prachu. Přítomnost azbestu byla opět prokázána – a to nejen ve stoupací šachtě, ale také ve spížových skříních v bytech, kde jsou osinkocementové trubky s obsahem azbestu stále přítomny. Ze šesti vzorků odebraných v různých bytech byl ve třech potvrzen azbest, ostatní tři vzorky obsahovaly jiná minerální vlákna.

Příloha IV. – Kontakty

§         Starosta Prahy 3 Milan Český (ODS), tel. 222 781 220

§         Milena Kozumplíková (ODS), místostarostka Prahy 3, odpovídá za projekty privatizace bytového fondu, tel. 222 116 276

§         Jan Plíva (ČSSD), místostarosta Prahy 3, odpovídá za neziskový sektor a životní prostředí, tel. 222 116 265