Nepodlehnout Asii a udržet trh v Evropě, to si předsevzala německá společnost BASF ve strategii do roku 2015.
Chemii čekají těžké časy
Během příštích deseti let se podle předpovědí evropských chemických společností sníží současná poptávka po chemikáliích v západní Evropě zhruba o 15 procent a přesune se do zemí s nízkými produkčními náklady. Tento proces ovlivní i evropský automobilový průmysl a elektrotechniku.
Konkurenci z Asie a Středního východu nemohou žádné podniky v EU konkurovat ve mzdách, i když jim dnes některé komparativní výhody stále ještě zůstávají (dopravní vzdálenosti, kvalifikace, výzkum a vývoj). Největší světové chemické firmy, mezi které patří německý koncern BASF, jsou proto postaveny před rozhodnutí, jakou zvolit strategii. S tím, jak se vyvíjejí ceny ropy, která je pro velkou část chemické výroby základní surovinou, mnoho nenadělají, ale pomáhají jim uzavřené dlouhodobé kontrakty. "Náklady na energie také rostou, ale není to zatím zničující," dodal prezident BASF pro Evropu Walter Seufert. Větší vliv to má podle něj na drobné spotřebitele. Potíže mají také střední podniky.
Globalizace směřuje k centralizaci, což znamená, že mnoho společností riskuje ztrátu kontaktu s lokálním trhem. "Vsadili jsme na rozvoj regionálního trhu, zejména pak v zemích východní Evropy, identifikujeme tržní příležitosti a podporujeme prodejní týmy," řekl Seufert. Cílem je zdvojnásobit do roku 2010 prodeje v tomto regionu.
NENÍ TO PRÝ NOSTALGIE po starém kontinentu Evropě, ale základní strategické rozhodnutí. "Každý mluví o Asii a Číně a každý tam cestuje," říká viceprezident představenstva společnosti BASF Eggert Vorscherau. BASF také nedávno otevřel výrobní podnik v čínském Nanjingu.
Ve své strategii s horizontem roku 2015 však společnost akcentuje evropský trh. "Jsme z těch několika chemických společností, které jsou schopny zásobovat všechny složky spotřebního průmyslu," konstatoval Seufert. "Jsme také specialisty na poli biotechnologií a nanotechnologií. Máme v Evropě víc než 50 výrobních celků a investujeme ročně víc než miliardu eur do výzkumu a vývoje."
V Evropě však přesto nastanou změny, na které je nutné reagovat, nebo na to průmyslové obory doplatí. Růst průmyslové produkce bude v budoucích letech limitován mnoha faktory, mezi něž patří i ty demografické (stárnutí obyvatelstva) a vysoký životní standard, který se odráží ve mzdových požadavcích. Podstatnější však je, že jak zákazníci, tak výrobci a obchodníci se postupně přesouvají na východ a evropský průmysl zde postupně ztrácí exportní trhy.
Klíčové technologie budoucnosti, jako jsou např. genové technologie, se uplatní spíše v jiných zemích než v Evropě, kde tomu brání regulace či politické nebo environmentální ohledy.
BUDOUCÍ POZICE BASF v Evropě se odvine jedině od zlepšení efektivnosti, počínaje výrobou a konče organizací. Ročně proto chtějí ušetřit kolem 730 milionů eur. Druhým pilířem je zaměření na další trhy a nové podnikatelské možnosti.
Společnosti se přitom stále ještě dobře daří. Loni měla tržby 37 miliard eur, letos za tři čtvrtletí vzrostl čistý zisk koncernu na 808 milionů eur, což je víc než dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím roku 2004. Tržby vzrostly o 11 %, na zisku se ovšem podílí také zvýšení cen, ke kterému společnost sáhla prakticky stejně jako všechny ostatní kvůli zdražení surovin, především ropy.
Na domácím evropském trhu se cíle odrážejí v investičním programu. V první polovině letošního roku vydala téměř půl miliardy eur na investice do výroby a zařízení v Evropě. Konkrétní akcí je např. nová jednotka pro výrobu propylen oxidu a rozšíření kapacity hydrokraku v Antverpách.
Za 140 let existence se společnost BASF (Baden Aniline & Soda Fabrik) se svými výrobami rozrostla do 41 zemí a zákazníky má ve více než 170 státech světa. Známe ji i v Česku, kde ovšem - stejně jako na Slovensku - vlastní výrobu nemá a jen tu své výrobky prodává, především agrochemii.
BASF JE PO NĚMECKU VERBUND, což značí spolek. Podle výkladu společnosti to znamená především integraci produkce, energetiky, odpadového hospodářství, logistiky, infrastruktury a samozřejmě obchodní značku. V Evropě to nejdokonaleji představuje produkční prostor v německém Ludwigshafenu, kde je také vedení firmy.
Srdcem komplexu v Ludwigshafenu je tzv. hydrokrak, kde se surová ropa mění v několik dalších základních surovin, jako je propylen či etylen. Z několika základních surovin se vyrábí pár desítek základních chemických látek, na jejich bázi pak na 8000 komerčních produktů. To, co je v jedné výrobě odpadem, se často využívá v jiné.
Páteř tvoří více než dvě stovky výrobních jednotek, které jsou spojeny 2000 kilometry potrubí a víc než 200 kilometry kolejové dopravy. Základní roli hraje energetika: chemické procesy ji ke spuštění potřebují, zároveň však energii také generují. Ta se mění v páru a je znovu využívána.
POMŮŽEME ZÁKAZNÍKŮM BÝT LEPŠÍMI a konkurenceschopnějšími a budeme lepší i my. To je v kostce filozofie firmy BASF. Podle Waltera Seuferta může mít tato podpora různé podoby - od výzkumných projektů a rozvoje produktů přes logistická řešení a environmentální problematiku.
Seufert uvedl příklady úspěšného rozvoje takové spolupráce se zákazníky: společně s Adidas vyvinuli inovovanou sportovní obuv. Společně se podíleli i na testování. BASF vidí svou konkurenční výhodu i v tom, že může zásobovat mnoho průmyslových odvětví - chemické, automobilové, energetiku, zemědělství a stavebnictví. Mezi úspěšné příklady spolupráce nyní patří zejména nízkoenergetické budovy.
Komplex v Ludwigshafenu je výhodně umístěn tak, aby mohl pružně a efektivně zásobovat celou Evropu. "Praha je blíž než Berlín," poznamenal Seufert.
V EVROPSKÉM CHEMICKÉM PRŮMYSLU pracují dva miliony lidí a zhruba tři další jsou na tomto oboru svým živobytím přímo závislé. Pro celou evropskou chemii je proto klíčové, v jaké podobě spatří světlo světa evropská směrnice REACH (psali jsme o ní v Ekonomu č. 26). O ni se vede patrně největší lobbingová bitva současnosti.
Koncern BASF spočítal, že by v příštích deseti letech musel na splnění této povinnosti vynaložit 550 milionů eur. Mluvčí BASF Europe Central Andreas Meier Ekonomu řekl, že se společnost podílela na zkušebním projektu RIP (Reach Implementation Projects), který iniciovala Evropská komise a šlo o simulaci procesu REACH tak, aby se "nanečisto" vyzkoušelo, jak by to mohlo fungovat a kolik by to stálo. Výsledky prokázaly, že navržený systém je ještě stále hodně nedokonalý a uškodí především menším a středním podnikům.
Shoda je snad jen ohledně zjednodušení pravidel pro chemikálie vyráběné či dovážené v malém objemu, tj. od 1 do 10 tun. Doladit se však musí sdílení citlivých informací a nákladů mezi firmami - to je totiž podmínkou pro to, aby mohla platit zásada jedna látka, jedna registrace. V polovině listopadu se má o směrnici hlasovat v Evropském parlamentu. Ve výboru EP pro životní prostředí prý ovšem nad chemickou lobby spíše vítězí ekologové.
AUTOR: Milena Geussová
Konkurenci z Asie a Středního východu nemohou žádné podniky v EU konkurovat ve mzdách, i když jim dnes některé komparativní výhody stále ještě zůstávají (dopravní vzdálenosti, kvalifikace, výzkum a vývoj). Největší světové chemické firmy, mezi které patří německý koncern BASF, jsou proto postaveny před rozhodnutí, jakou zvolit strategii. S tím, jak se vyvíjejí ceny ropy, která je pro velkou část chemické výroby základní surovinou, mnoho nenadělají, ale pomáhají jim uzavřené dlouhodobé kontrakty. "Náklady na energie také rostou, ale není to zatím zničující," dodal prezident BASF pro Evropu Walter Seufert. Větší vliv to má podle něj na drobné spotřebitele. Potíže mají také střední podniky.
Globalizace směřuje k centralizaci, což znamená, že mnoho společností riskuje ztrátu kontaktu s lokálním trhem. "Vsadili jsme na rozvoj regionálního trhu, zejména pak v zemích východní Evropy, identifikujeme tržní příležitosti a podporujeme prodejní týmy," řekl Seufert. Cílem je zdvojnásobit do roku 2010 prodeje v tomto regionu.
NENÍ TO PRÝ NOSTALGIE po starém kontinentu Evropě, ale základní strategické rozhodnutí. "Každý mluví o Asii a Číně a každý tam cestuje," říká viceprezident představenstva společnosti BASF Eggert Vorscherau. BASF také nedávno otevřel výrobní podnik v čínském Nanjingu.
Ve své strategii s horizontem roku 2015 však společnost akcentuje evropský trh. "Jsme z těch několika chemických společností, které jsou schopny zásobovat všechny složky spotřebního průmyslu," konstatoval Seufert. "Jsme také specialisty na poli biotechnologií a nanotechnologií. Máme v Evropě víc než 50 výrobních celků a investujeme ročně víc než miliardu eur do výzkumu a vývoje."
V Evropě však přesto nastanou změny, na které je nutné reagovat, nebo na to průmyslové obory doplatí. Růst průmyslové produkce bude v budoucích letech limitován mnoha faktory, mezi něž patří i ty demografické (stárnutí obyvatelstva) a vysoký životní standard, který se odráží ve mzdových požadavcích. Podstatnější však je, že jak zákazníci, tak výrobci a obchodníci se postupně přesouvají na východ a evropský průmysl zde postupně ztrácí exportní trhy.
Klíčové technologie budoucnosti, jako jsou např. genové technologie, se uplatní spíše v jiných zemích než v Evropě, kde tomu brání regulace či politické nebo environmentální ohledy.
BUDOUCÍ POZICE BASF v Evropě se odvine jedině od zlepšení efektivnosti, počínaje výrobou a konče organizací. Ročně proto chtějí ušetřit kolem 730 milionů eur. Druhým pilířem je zaměření na další trhy a nové podnikatelské možnosti.
Společnosti se přitom stále ještě dobře daří. Loni měla tržby 37 miliard eur, letos za tři čtvrtletí vzrostl čistý zisk koncernu na 808 milionů eur, což je víc než dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím roku 2004. Tržby vzrostly o 11 %, na zisku se ovšem podílí také zvýšení cen, ke kterému společnost sáhla prakticky stejně jako všechny ostatní kvůli zdražení surovin, především ropy.
Na domácím evropském trhu se cíle odrážejí v investičním programu. V první polovině letošního roku vydala téměř půl miliardy eur na investice do výroby a zařízení v Evropě. Konkrétní akcí je např. nová jednotka pro výrobu propylen oxidu a rozšíření kapacity hydrokraku v Antverpách.
Za 140 let existence se společnost BASF (Baden Aniline & Soda Fabrik) se svými výrobami rozrostla do 41 zemí a zákazníky má ve více než 170 státech světa. Známe ji i v Česku, kde ovšem - stejně jako na Slovensku - vlastní výrobu nemá a jen tu své výrobky prodává, především agrochemii.
BASF JE PO NĚMECKU VERBUND, což značí spolek. Podle výkladu společnosti to znamená především integraci produkce, energetiky, odpadového hospodářství, logistiky, infrastruktury a samozřejmě obchodní značku. V Evropě to nejdokonaleji představuje produkční prostor v německém Ludwigshafenu, kde je také vedení firmy.
Srdcem komplexu v Ludwigshafenu je tzv. hydrokrak, kde se surová ropa mění v několik dalších základních surovin, jako je propylen či etylen. Z několika základních surovin se vyrábí pár desítek základních chemických látek, na jejich bázi pak na 8000 komerčních produktů. To, co je v jedné výrobě odpadem, se často využívá v jiné.
Páteř tvoří více než dvě stovky výrobních jednotek, které jsou spojeny 2000 kilometry potrubí a víc než 200 kilometry kolejové dopravy. Základní roli hraje energetika: chemické procesy ji ke spuštění potřebují, zároveň však energii také generují. Ta se mění v páru a je znovu využívána.
POMŮŽEME ZÁKAZNÍKŮM BÝT LEPŠÍMI a konkurenceschopnějšími a budeme lepší i my. To je v kostce filozofie firmy BASF. Podle Waltera Seuferta může mít tato podpora různé podoby - od výzkumných projektů a rozvoje produktů přes logistická řešení a environmentální problematiku.
Seufert uvedl příklady úspěšného rozvoje takové spolupráce se zákazníky: společně s Adidas vyvinuli inovovanou sportovní obuv. Společně se podíleli i na testování. BASF vidí svou konkurenční výhodu i v tom, že může zásobovat mnoho průmyslových odvětví - chemické, automobilové, energetiku, zemědělství a stavebnictví. Mezi úspěšné příklady spolupráce nyní patří zejména nízkoenergetické budovy.
Komplex v Ludwigshafenu je výhodně umístěn tak, aby mohl pružně a efektivně zásobovat celou Evropu. "Praha je blíž než Berlín," poznamenal Seufert.
V EVROPSKÉM CHEMICKÉM PRŮMYSLU pracují dva miliony lidí a zhruba tři další jsou na tomto oboru svým živobytím přímo závislé. Pro celou evropskou chemii je proto klíčové, v jaké podobě spatří světlo světa evropská směrnice REACH (psali jsme o ní v Ekonomu č. 26). O ni se vede patrně největší lobbingová bitva současnosti.
Koncern BASF spočítal, že by v příštích deseti letech musel na splnění této povinnosti vynaložit 550 milionů eur. Mluvčí BASF Europe Central Andreas Meier Ekonomu řekl, že se společnost podílela na zkušebním projektu RIP (Reach Implementation Projects), který iniciovala Evropská komise a šlo o simulaci procesu REACH tak, aby se "nanečisto" vyzkoušelo, jak by to mohlo fungovat a kolik by to stálo. Výsledky prokázaly, že navržený systém je ještě stále hodně nedokonalý a uškodí především menším a středním podnikům.
Shoda je snad jen ohledně zjednodušení pravidel pro chemikálie vyráběné či dovážené v malém objemu, tj. od 1 do 10 tun. Doladit se však musí sdílení citlivých informací a nákladů mezi firmami - to je totiž podmínkou pro to, aby mohla platit zásada jedna látka, jedna registrace. V polovině listopadu se má o směrnici hlasovat v Evropském parlamentu. Ve výboru EP pro životní prostředí prý ovšem nad chemickou lobby spíše vítězí ekologové.
AUTOR: Milena Geussová
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
