(Eurobič) jménem Reach
Evropský parlament koncem minulého roku definitivně schválil normu, která zavádí
přísnou regulaci toxických chemických látek. Zákon známý pod zkratkou Reach
vstoupí v platnost od června 2007. Do té doby musí být přepracován do
legislativy všech členských států, tj. i do české právní oblasti.
Evropský parlament koncem minulého roku definitivně schválil normu, která zavádí přísnou regulaci toxických chemických látek. Zákon známý pod zkratkou Reach vstoupí v platnost od června 2007. Do té doby musí být přepracován do legislativy všech členských států, tj. i do české právní oblasti.
Kontroverzní chemický zákon je průlomový. Poprvé nařizuje centrální registraci, testování a regulování všech chemikálií vyráběných a používaných v Evropské unii (EU). Nastupující norma má přitom značně zjednodušit administrativu spojenou s dozorem nad chemickými látkami, kterou v současné době na úrovni EU upravuje 45 různých předpisů.
CO SE ZMĚNÍ KVŮLI NOVÝM PRAVIDLŮM
"REACH" je zkratkou pro anglické termíny - Registration, Evaluation and Authorisation of Chemicals - tedy registrace, vyhodnocování a schvalování chemikálií. V řeči nové unijní legislativy to znamená, že všechny chemikálie, které se vyrábí v EU, nebo se do ní dovážejí, v množství alespoň jedné tuny ročně, se budou muset ověřovat a evidovat. Speciální pozornost se upře hlavně na velmi jedovaté látky, které mohou způsobovat rakovinu. Nejnebezpečnější chemikálie, jichž je na trhu asi 1500, musí získat schválení od Evropské agentury pro chemikálie (ECA), která bude sídlit v Helsinkách. Registrace a testování látek začne probíhat postupně. Klíčová agentura, která má celý systém koordinovat, spustí plný provoz zhruba v polovině roku 2008. Přitom bude mít pravomoc zakázat látku, o které usoudí, že představuje zdravotní riziko. Konečný cíl - registrovat asi třicet tisíc běžně užívaných chemikálií - se má naplnit do roku 2018. A výsledný efekt? Z trhu zmizí výrobky s nebezpečnými látkami.
OBAVY Z BYROKRATICKÉ BUDOUCNOSTI
Schvalovací proces by měl probíhat následovně: firma pošle žádost o registraci chemikálie s jejím popisem. Látka dostane registrační číslo a zařadí se, z hlediska nebezpečnosti a vyráběného množství, do určité kategorie. Jako další krok přijde tzv. autorizace - testování vzorku, a výrok o jeho "umístění". Jestliže v Helsinkách rozhodnou, že látka je nebezpečná, nelze ještě případ považovat za uzavřený. Výrobce totiž může poukázat na to, že se látka nedá ve výrobě nahradit. Pak bude následovat posouzení, zda firma látku přece jen může používat i nadále. Zatím není jasné, kdo zaujme roli konečného arbitra. Nehledě na to, že bude možné se odvolat k soudu i proti rozhodnutí helsinské agentury.
Náklady na zavedení nových předpisů ve spojení se schválenou normou jsou odhadovány až na tři miliardy eur. Všeobecně se ale uvádí, že toto číslo je jen orientační, a že se v konečné fázi značně navýší. Dané situaci odpovídá i vyjádření Ladislava Nováka, ředitele Svazu chemického průmyslu, jenž v tisku upozornil na fakt, že náklady na zřízení helsinské základny budou až trojnásobně vyšší než původně odhadovaných 380 miliónů eur (deset miliard korun).
Nový evropský úřad se přitom stane jen vrcholkem byrokratické pyramidy, kterou Brusel díky programu Reach vystaví. Předpokládá se, že testy a registrace budou zřejmě provádět i další akreditované laboratoře. Potenciálnímu vývoji odpovídají i slova Pavla Forinta, ředitele odboru na Ministerstvu životního prostředí, který má zavádění programu v tuzemsku na starost. Míní, že se na registraci a testování látek nejspíš budou podílet i jednotlivé členské země unie. Postiženým subjektům se daný vývoj příliš nelíbí. Z daní budou muset nepřímo uhradit celý úřednický aparát, především je ale čeká platba za testy chemických látek, včetně poskytování informací o těchto produktech, s nimiž se lidé denně dostávají do styku a které se používají od výroby automobilů přes produkci počítačů až po oděvní průmysl.
FIRMY A BEZPEČNOST CHEMIKÁLIÍ
Látky, jež dostanou zařazení "zdraví nejnebezpečnější", budou muset výrobci nahradit bezpečnější alternativou. I když bude dražší, neboť hlavním úmyslem schválené normy je lépe chránit zdraví spotřebitelů. To představuje další výdaje. Nelze se proto divit, že chemické firmy proti návrhu zákona tři roky úporně bojovaly. Argumentovaly, že ztratí svůj zhruba třetinový podíl na globálním trhu, protože jim stoupnou výlohy. Jen přímé náklady na testování jedné chemické látky experti odhadují od 20 tisíc do 400 tisíc eur (560 tisíc až 11 miliónů korun). Záleží na tom, jaké zkoušky jsou nutné a kolik údajů se o té které chemikálii musí zjistit. Na evropském trhu s chemií se ročně protočí asi 17 biliónů korun. V rámci tohoto průmyslového odvětví přitom EU zaměstnává více než 1,7 milionů lidí. Další tři miliony pracovních míst na tomto odvětví nepřímo závisí.
ANI VÍTĚZ, ANI PORAŽENÝ
Členské státy, evropské instituce, ekologické organizace a evropský průmysl sváděly víceletý boj. Ten vyústil v nařízení, jemuž jedni vyčítají enormní náklady, kdežto druzí jej považují ještě za příliš mírné. Oběma stranám nelze upřít pravdu, ale dojednaný kompromis není ani katastrofou pro evropský průmysl, ani promarněnou příležitostí pro zlepšení ochrany zdraví půl miliardy Evropanů. Slabinou celého programu je skutečnost, že nový systém svým posláním nezasáhne i za hranice Evropy. Reach tak, i přes svůj nesporný přínos, bude zvyšovat komparativní nevýhodu pro evropské silně regulované hospodářství v rámci liberálního světového obchodu, kterou pocítí zejména menší podniky. Ty větší možná přesunou některé provozy za hranice EU, kam regulace výroby podle standardů Reach nedosáhne. Přestože je schválená verze administrativně méně náročná, EU za ní zřejmě sklidí kritiku kvůli nové byrokracii. Je to daň za to, že Evropané obdrží obšírné údaje o chemických látkách ve výrobcích. Draze zaplacené informace se stanou novým impulsem pro evropský výzkum a vývoj, jenž zajistí kýžené vyloučení škodlivých látek. Sluchu je však třeba dopřát i průmyslníkům, kteří se brání vyšším nákladům a oprávněně upozorňují na to, že by měly vliv na konkurenceschopnost evropských podniků a tím pádem i na nezaměstnanost v zemích EU.
Kontroverzní chemický zákon je průlomový. Poprvé nařizuje centrální registraci, testování a regulování všech chemikálií vyráběných a používaných v Evropské unii (EU). Nastupující norma má přitom značně zjednodušit administrativu spojenou s dozorem nad chemickými látkami, kterou v současné době na úrovni EU upravuje 45 různých předpisů.
CO SE ZMĚNÍ KVŮLI NOVÝM PRAVIDLŮM
"REACH" je zkratkou pro anglické termíny - Registration, Evaluation and Authorisation of Chemicals - tedy registrace, vyhodnocování a schvalování chemikálií. V řeči nové unijní legislativy to znamená, že všechny chemikálie, které se vyrábí v EU, nebo se do ní dovážejí, v množství alespoň jedné tuny ročně, se budou muset ověřovat a evidovat. Speciální pozornost se upře hlavně na velmi jedovaté látky, které mohou způsobovat rakovinu. Nejnebezpečnější chemikálie, jichž je na trhu asi 1500, musí získat schválení od Evropské agentury pro chemikálie (ECA), která bude sídlit v Helsinkách. Registrace a testování látek začne probíhat postupně. Klíčová agentura, která má celý systém koordinovat, spustí plný provoz zhruba v polovině roku 2008. Přitom bude mít pravomoc zakázat látku, o které usoudí, že představuje zdravotní riziko. Konečný cíl - registrovat asi třicet tisíc běžně užívaných chemikálií - se má naplnit do roku 2018. A výsledný efekt? Z trhu zmizí výrobky s nebezpečnými látkami.
OBAVY Z BYROKRATICKÉ BUDOUCNOSTI
Schvalovací proces by měl probíhat následovně: firma pošle žádost o registraci chemikálie s jejím popisem. Látka dostane registrační číslo a zařadí se, z hlediska nebezpečnosti a vyráběného množství, do určité kategorie. Jako další krok přijde tzv. autorizace - testování vzorku, a výrok o jeho "umístění". Jestliže v Helsinkách rozhodnou, že látka je nebezpečná, nelze ještě případ považovat za uzavřený. Výrobce totiž může poukázat na to, že se látka nedá ve výrobě nahradit. Pak bude následovat posouzení, zda firma látku přece jen může používat i nadále. Zatím není jasné, kdo zaujme roli konečného arbitra. Nehledě na to, že bude možné se odvolat k soudu i proti rozhodnutí helsinské agentury.
Náklady na zavedení nových předpisů ve spojení se schválenou normou jsou odhadovány až na tři miliardy eur. Všeobecně se ale uvádí, že toto číslo je jen orientační, a že se v konečné fázi značně navýší. Dané situaci odpovídá i vyjádření Ladislava Nováka, ředitele Svazu chemického průmyslu, jenž v tisku upozornil na fakt, že náklady na zřízení helsinské základny budou až trojnásobně vyšší než původně odhadovaných 380 miliónů eur (deset miliard korun).
Nový evropský úřad se přitom stane jen vrcholkem byrokratické pyramidy, kterou Brusel díky programu Reach vystaví. Předpokládá se, že testy a registrace budou zřejmě provádět i další akreditované laboratoře. Potenciálnímu vývoji odpovídají i slova Pavla Forinta, ředitele odboru na Ministerstvu životního prostředí, který má zavádění programu v tuzemsku na starost. Míní, že se na registraci a testování látek nejspíš budou podílet i jednotlivé členské země unie. Postiženým subjektům se daný vývoj příliš nelíbí. Z daní budou muset nepřímo uhradit celý úřednický aparát, především je ale čeká platba za testy chemických látek, včetně poskytování informací o těchto produktech, s nimiž se lidé denně dostávají do styku a které se používají od výroby automobilů přes produkci počítačů až po oděvní průmysl.
FIRMY A BEZPEČNOST CHEMIKÁLIÍ
Látky, jež dostanou zařazení "zdraví nejnebezpečnější", budou muset výrobci nahradit bezpečnější alternativou. I když bude dražší, neboť hlavním úmyslem schválené normy je lépe chránit zdraví spotřebitelů. To představuje další výdaje. Nelze se proto divit, že chemické firmy proti návrhu zákona tři roky úporně bojovaly. Argumentovaly, že ztratí svůj zhruba třetinový podíl na globálním trhu, protože jim stoupnou výlohy. Jen přímé náklady na testování jedné chemické látky experti odhadují od 20 tisíc do 400 tisíc eur (560 tisíc až 11 miliónů korun). Záleží na tom, jaké zkoušky jsou nutné a kolik údajů se o té které chemikálii musí zjistit. Na evropském trhu s chemií se ročně protočí asi 17 biliónů korun. V rámci tohoto průmyslového odvětví přitom EU zaměstnává více než 1,7 milionů lidí. Další tři miliony pracovních míst na tomto odvětví nepřímo závisí.
ANI VÍTĚZ, ANI PORAŽENÝ
Členské státy, evropské instituce, ekologické organizace a evropský průmysl sváděly víceletý boj. Ten vyústil v nařízení, jemuž jedni vyčítají enormní náklady, kdežto druzí jej považují ještě za příliš mírné. Oběma stranám nelze upřít pravdu, ale dojednaný kompromis není ani katastrofou pro evropský průmysl, ani promarněnou příležitostí pro zlepšení ochrany zdraví půl miliardy Evropanů. Slabinou celého programu je skutečnost, že nový systém svým posláním nezasáhne i za hranice Evropy. Reach tak, i přes svůj nesporný přínos, bude zvyšovat komparativní nevýhodu pro evropské silně regulované hospodářství v rámci liberálního světového obchodu, kterou pocítí zejména menší podniky. Ty větší možná přesunou některé provozy za hranice EU, kam regulace výroby podle standardů Reach nedosáhne. Přestože je schválená verze administrativně méně náročná, EU za ní zřejmě sklidí kritiku kvůli nové byrokracii. Je to daň za to, že Evropané obdrží obšírné údaje o chemických látkách ve výrobcích. Draze zaplacené informace se stanou novým impulsem pro evropský výzkum a vývoj, jenž zajistí kýžené vyloučení škodlivých látek. Sluchu je však třeba dopřát i průmyslníkům, kteří se brání vyšším nákladům a oprávněně upozorňují na to, že by měly vliv na konkurenceschopnost evropských podniků a tím pádem i na nezaměstnanost v zemích EU.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích
