“Nehrajme si s PVC!” vyzývá Arnika

PRAHA – Sdružení Arnika dnes zahájilo svoji novou prioritní kampaň „Nehrajme si s PVC!“. Její součástí je také petice „Za náhradu PVC“ v předmětech pro děti, ve zdravotnictví a v obalech na potraviny. “ Reagujeme na stále častěji se opakující případy, kdy v různých výrobcích určených pro děti byly objeveny nadlimitní koncentrace toxických ftalátů. I přes jejich zákaz jsme je opět při nedávné analýze zjistili v dětských hračkách (1). Tato skutečnost nás přesvědčila o tom, že v podstatě jedinou možností, jak se vyhnout působení toxických látek, které se z PVC uvolňují, je prostě ho nepoužívat na výrobky pro péči o děti a hračky. To je také jedním z cílů naší kampaně,“ vysvětlila vznik nové kampaně Arniky její vedoucí Ing. Miroslava Jopková.

Přestože kampaň nese název “Nehrajme si s PVC!”,  nejde v ní pouze o hračky. “Naším cílem je omezit používání polvinylchloridu (PVC) všude tam, kde existuje bezpečnější alternativa (2). Potravinové obaly a zdravotnické pomůcky jsou další rizikovou oblastí, kde hrozí přímé ohrožení pacientů či spotřebitelů toxickými látkami, které se z PVC během jeho používání mohou uvolňovat. Zdaleka nejde jen o ftaláty, ale například také o alkylfenoly a další látky,” řekla Jopková.

Problematice ftalátů ve zdravotnických pomůckách se již řadu let věnuje jeden z garantů kampaně, Doc. MUDr. Kamil Ševela, CSc.,: “Nežádoucí působní ftalátů je prokázáno již mnoho let řadou výzkumných pracovištích.  Z nežádoucích efektů je možno jmenovat například rozvoj cévní arterosklerózy, poškození jater, ledvin, poškození schopnosti reprodukce. Navíc ftaláty zvyšují pravděpodobnost výskytu nádorových onemocnění.” Použití jiného změkčovadla nevidí Ševela jako nejlepší řešení problému: “Zůstává tu problém znečištění životního prostředí. Zdravotnický materiál bývá kvůli hygienickým požadavkům většinou spálen. Spalováním PVC dochází k úniku vysoce nebezpečných dioxinů (3) do ovzduší či k jejich kumulaci v odpadech ze spaloven.”

Další garant kampaně, Doc. Ing. Alžběta Jarošová, Ph.D., upozornila na rizika spojená s použitím PVC na balení potravin: “Použití PVC obalů může vést ke kontaminaci potravin. Z hlediska potravního řetězce je potřeba řešit i  výskyt ftalátů v krmivech a v obalech používaných pro balení krmiv určených pro hospodářská zvířata a následná zdravotní rizika pro konzumenta potravin živočišného původu.“

Důležitou součástí kampaně bude petiční akce “Za náhradu PVC” zahájená dnes v Praze (4). Petice je dostupná na nových internetových stránkách kampaně pvc.arnika.org. Kromě omezení PVC v hračkách a předmětech pro děti, potravinových obalech a zdravotnických pomůckách požaduje i jasné značení výrobků z tohoto plastu. “Takové značení pomůže spotřebiteli zvolit bezpečnější alternativu. Výrobci mnohdy neuvádějí jasně, jaký materiál použili. Označení obalů na potraviny je jedinou možností, jak poznat, že potravina je zabalená do PVC (5),” objasnila Jopková.

Arnika nespatřuje problém PVC jen v době jeho používání, ale také ve vzniku a únicích nebezpečných látek při jeho výrobě a při jeho likvidaci, ať už na skládkách anebo ve spalovnách odpadů.“Na tyto problémy upozorňovala v roce 2000 studie zadaná Evropskou komisí (6). Ftaláty jsou i díky rozšíření PVC prakticky všudypřítomné, najdeme je v prachu doma, jsou v dešťových srážkách i v řekách. Prokázaly to i dvě studie z České republiky publikované za poslední půlrok (7),“ upřesnil předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík.

Poznámky a přílohy:

(1) M. Jopková, L. Kleger 2007: Hodnocení výskytu esterů kyseliny ftalové a dalších aditiv v hračkách a obalech na hračky z PVC. Doplněná verze, Praha, březen 2007, zpracovala Arnika pro EPS a SOS. Studie o analýzách hraček je ke stažení na: http://bezjedu.arnika.org/downloads/PVC_hracky_2007_1.pdf. Ftaláty neboli estery kyseliny ftalové představují skupinu asi 40 látek. V PVC se používají jako změkčovadla. Své uplatnění však našly také v kosmetice či jako insekticidy nebo adhesiva. Z důvodů negativních zdravotních důsledků, bylo používání těch nejrizikovějších omezeno například při výrobě hraček a výrobků pro děti nebo v kosmetice. Jedná se o těchto šest ftalátů: di-isononyl ftalát (DINP), di-n-octyl ftalát (DNOP), di-iso-decyl ftalát (DIDP), butyl benzyl ftalát (BBP),  dibutyl ftalát (DBP),  di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP).  Další informace o ftalátech jsou na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1910056.

(2) Seznam alternativ pro použití PVC ve zdravotnictví je dostupný na internetových stránkách kampaně:

1) předměty pro děti: pvc.arnika.org

2) zdravotnické pomůcky: http://pvc.arnika.org/alternativy_zdravotnictvi.shtml

(3) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”). Více informací viz: http://www.dioxin.cz/.

(4) Petici budou moci lidé podepsat na infostáních Arniky v rámci různých akcí ke Dni Země. V Praze v sobotu 21. 4. 2007 v Centrálním parku Lužiny, v Jihlavě na Masarykově náměstí v pátek 20. dubna, v Českých Budějovicích na Piaristickém náměstí v pondělí 23. dubna od 11 do 17 hodin, v Ostravě na Slezsko-ostravském hradě v pátek 20.4. od 9 do 16 hodin a v Děčíně v rámci akce "Týden Země" od 23. do 27. dubna, pořádané Ekocentrem Statutárního města Děčín ve spolupráci s DDM Teplická ul. a Správou CHKO Labské pískovce. Více informací na: http://www.arnika.org/akce.shtml.

(5) PVC má značku „3“ anebo PVC, případně vinyl. Více informací o značení plastů najdete na: http://pvc.arnika.org/obaly.shtml.

(6) Studie nazvaná „Zelená kniha o PVC“ je k dispozici na webu:

ec.europa.eu

Úniky toxických látek do životního prostředí ve spojitosti s výrobou PVC sledovali ve Švédsku. Zde je stručný souhrn, k čemu došli: http://pvc.arnika.org/clanky.shtml?x=159721.

(7) Studie:

• Watson 2006: Pozor! Nebezpečný prach! Praha, červenec 2006, vydala Arnika. Studie obsahuje informace o koncentracích ftalátů, PBDE a alkylfenolů zjištěných v českých kancelářích a v dešťových srážkách. Ke stažení v pdf na internetu na: bezjedu.arnika.org

• J. Sochůrek, J. Hajšlová, V. Kocourek 2007: Kvalitativní analýza enviromentálních kontaminantů technikou GC x GC/TOF-MS. K dispozici pouze na internetu. Studie obsahuje zajímavá data o znečištění řek ftaláty. Ke stažení v pdf na internetu na: bezjedu.arnika.org