PLZEN - Sdruzeni Arnika dnes zverejnilo a predalo radnimu Plzenskeho kraje pro zivotni prostredi Doc. MUDr. Borisi Kreuzbergovi, CSc. (KDU-CSL) studii (1) shrnujici dosavadni znalosti o kontaminaci byvaleho skladu pesticidu v Klatovech - Lubech, ktery byl v restituci vracen rodine Rychtarikovych. RNDr. Alice Dvorska (2) ve studii zadane sdruzenim Arnika dospela ke trem zaverum:  „Je treba posoudit rizika plynouci z teto stare ekologicke zateze. Pri posuzovani vlivu stare ekologicke zateze na okoli je treba take zvazit vliv moznych povodni, jarni privalove vody, bahna splachovaneho z poli a jinych eventualit na dalsi mozne sireni kontaminace. Je treba provest studii, jez by posoudila aktualni miru znecisteni (vcetne pruzkumu hloubky kontaminace zdiva a okoli nemovitosti) a podle vysledku navrhla dalsi postup, zpusob a rozsah mozne dekontaminace objektu a jeho okoli (3).“ Studie je vkladem Arniky pro pripadny projekt sanace ekologicke zateze (4).

Sklad a jeho okoli jsou kontaminovany pesticidnimi latkami, ktere se dnes casto jiz nepouzivaji anebo jsou pro svoji nebezpecnost pro lidske zdravi a zivotni prostredi zakazany.  V mnoha pripadech v mire vyzadujici podle ceske legislativy dekontaminaci, tedy presahujici tzv. limit „C“ Metodickeho pokynu MZP CR z roku 1996. „Toto opakovane zjisteni a fakt, ze se pesticidy objevily uz i v ekosystemu Drnoveho potoka a stale unikaji do studni v okoli, vedl ke vzniku petice Klatovy bez DDT, kterou dosud podepsalo 823 lidi,“ rekl na dnesni tiskove konferenci v Plzni predseda Arniky RNDr. Jindrich Petrlik pri predani kopii peticnich archu Doc. MUDr. Borisi Kreuzbergovi, CSc.

Arnika oznamila, ze hodla v peticni akci i nadale pokracovat. „Nasim cilem je nyni dosahnout alespon toho, ze bude konecne zpracovan projekt sanace kontaminovaneho objektu. Bez nej nelze uvazovat o uplnem vycisteni tohoto mista od nebezpecnych latek,“ definoval cil peticni akce Mgr. Lukas Matejka z Centra pro podporu obcanu sdruzeni Arnika. 

Nova studie dnes prezentovana Arnikou obsahuje take dosud nezverejnene vysledky mereni smetku z podlahy a omitky z budovy v Lubech na obsah latek jako DDT, lindan ci hexachlorbenzen a rovnez na obsah dioxinu. „Analyza zpracovana laboratori Axys Varilab obsahuje pro Rychtarikovi spatnou i dobrou zpravu. Co se tyce metabolitu DDT a lindanu ukazala zatim nejvyssi hodnoty kontaminace temito pesticidy, ktere se v jejich budovach namerily od roku 2000 (5). Ta dobra zprava je, ze v pripade dioxinu se jejich koncentrace ukazala byt na urovni hodnot beznych v pudach v Ceske republice. I kdyz jde zatim o jedinou analyzu, dioxiny by v Lubech nemusely byt problem, prestoze casto doprovazeji kontaminaci organochlorovymi pesticidy,“ shrnul vysledky dosud nezverejneneho rozboru Petrlik (6).

Poznamky a prilohy:

(1) Studie je ke stazeni v pdf formatu na adrese:

bezjedu.arnika.org

Dalsi informace o pripadu byvaleho skladu v Klatovech - Lubech jsou k dispozici na adrese: klatovyluby.arnika.org

Informace o latkach zjistenych v byvalem skladu a okoli  a o jejich pusobeni na zivotni prostredi a lidske zdravi lze nalezt na: bezjedu.arnika.org

(2) RNDr. Alice Dvorska pusobi na pracovisti Masarykovy Univerzity v Brne RECETOX (Vyzkumne centrum pro chemii zivotniho prostredi a ekotoxikologii) vedenem Prof. RNDr. Ivanem Holoubkem, CSc.

(3) Uplne a doslovne zneni zakladnich tri zaveru studie „Shrnuti problematiky byvaleho skladu pesticidu v Klatovech - Lubech“ od RNDr. Alice Dvorske je nasledujici:

„Je treba posoudit rizika plynouci z teto stare ekologicke zateze. Pro obytnou zastavbu v Lubech zasobovanou pitnou vodou z verejneho vodovodniho systemu riziko bezprostredniho ohrozeni obyvatel prostrednictvim poziti kontaminovane vody nehrozi. Nektere objekty, v nichz byly sledovane studny, vsak dosud napojeny na verejny vodovod nebyly. Je take treba se zabyvat chronickymi riziky vyplyvajicimi z mozneho vlivu znecistenych podzemnich vod na zdravi cloveka a jednotlive slozky zivotniho prostredi, napr. uvazovat vyuzivani vod ze studni k zalivce pozemku. V roce 2003 byla take zjistena kontaminace vajec slepic chovanych na dvore objektu pesticidem DDT. Po tomto zjisteni manzele Rychtarikovi prestali vejce slepic konzumovat.

Pri posuzovani vlivu stare ekologicke zateze na okoli je treba take zvazit vliv moznych povodni, jarni privalove vody, bahna splachovaneho z poli a jinych eventualit na dalsi mozne sireni kontaminace. Vzhledem k pritomnosti primarniho zdroje znecisteni (vlastni objekt), studii Tomaska (2000) identifikovanem proudu odnosu kontaminace pesticidu z predmetneho objektu do Drnoveho potoka a Randakem (2006) konstatovane skutecnosti, ze areal stare ekologicke zateze zvysuje koncentraci vetsiny sledovanych polutantu v Drnovem potoce (v sedimentech a biofilmu), je treba zvazit i riziko dalsiho sireni kontaminace a dale tez vlivu kontaminovane zeminy pod objektem na kvalitu podzemnich vod.

Je treba provest studii, jez by posoudila aktualni miru znecisteni (vcetne pruzkumu hloubky kontaminace zdiva a okoli nemovitosti) a podle vysledku navrhla dalsi postup, zpusob a rozsah mozne dekontaminace objektu a jeho okoli. Nove odbery musi byt vzajemne srovnatelne (odber stejnych analytu, smesne vzorky zemin a omitek, u jednotlivych matric/analytu analyza provedena ve stejne laboratori apod.).“

(4) Arnika zadala od roku 2003 analyzy dvou vzorku vajec, sesti vzorku ryb, tri vzorku sedimentu, dvou vzorku biofilmu, tri vzorku vody, peti vzorku smetku ci seskrabku z podlahy a omitek a tri vzorku pudy. Celkem tedy 24 vzorku. Analyzovany v nich byly desitky latek ve trech ruznych laboratorich (Axys Varilab, Ustav chemie a analyzy potravin  VSCHT v Praze a ALS Laboratory Group - drive Ecochem). Vysledky obsahuje shrnujici studie RNDr. Alice Dvorske a rovnez zpravy na internetovych strankach venovanych byvalemu skladu pesticidu v Klatovech - Lubech: klatovyluby.arnika.org.

(5) Vyssi byly jen hodnoty zjistene rozbory v roce 1995 (MEGA 1995).

(6) K mereni obsahu dioxinu Arniku vyprovokoval znepokojivy nalez jejich nadlimitniho mnozstvi ve vzorku vajec u slepic chovanych Rychtarikovymi na dvore byvaleho skladu.

Tiskova zprava sdruzeni Arnika