Potraviny se stále balí do PVC - ukázal průzkum v Českých Budějovicích

ČESKÉ BUDĚJOVICE –  Sdružení Arnika dnes zveřejnilo výsledky průzkumu ohledně potravin balených do PVC. V českobudějovických supermarketech jich bylo objeveno přes 50 druhů. PVC je přitom nechvalně znám jako rizikový materiál pro zdraví a životní prostředí. Arnika proto v Českých Budějovicích odstartovala plakátovou kampaň poukazující na rizika používání tohoto plastu (1).  Hlavním motivem plakátů se stala kachnička z PVC, která i přes svůj nevinný vzhled obsahuje nebezpečné látky.    

„Tato kachnička není žádný andílek, je totiž vyrobena z PVC!“ přímo hlásá první ze série plakátů. „Kampaní chceme ukázat, že PVC není škodlivé pouze v dětských hračkách nebo zdravotnických pomůckách. Nebezpečné látky vznikají už při výrobě polyvinylchloridu a velmi problematická je i jeho recyklace (2). Také chceme veřejnost seznámit s tím, jak PVC bezpečně rozezná od jiných plastů. Na plakátech proto nechybí symboly (3), podle nichž lze výrobky nebo obaly z PVC určit,“ řekla vedoucí kampaně Nehrajme si s PVC Ing. Miroslava Jopková. Tato kampaň bude na veřejných plakátovacích Českých Budějovic pokračovat až do května. Postupně se zde vystřídají tři různé varianty plakátů s kachničkou. 

Balení potravin do polyvinylchloridu s sebou nese nemalá rizika. „V řadě studií (4) bylo zjištěno, že uvolněním ftalátů nebo adipátů z PVC obalů došlo ke kontaminaci potravin. Některé z těchto látek mohou poškodit reprodukční nebo imunitní systém. Nebezpečné jsou zejména pro malé děti,“ upozornila Jopková. „V PVC  jsme našli různé druhy masných výrobků, pomazánky ale i zmrzliny nebo termixy,“ řekla vedoucí Arniky v Českých Budějovicích Bc. Jitka Straková,  která se přímo na průzkumu podílela. Potravinový obal z polyvinylchloridu může mít mnoho podob. Nejčastěji se jedná o různé vaničky, kelímky nebo smršťovací folie, problémem jsou také některé etikety na lahvích z PETu.

Při průzkumu se ukázalo, že stále větším problémem jsou neznačené obaly. Jde zejména o nejrůznější druhy baleného masa. “Došlo ke změně zákona a na obalech již nemusí být uvedeno z jakého jsou materiálu. Od posledního monitoringu bohužel neznačených obalů přibylo. Dokonce jsme objevili několik výrobků, jejichž obaly byly dříve označeny jako PVC a nyní na nich označení materiálu chybí. Jedná se například o kuřecí čtvrtky od společnosti Xaverov, kuřecí grilovaná stehna značky Vodňanské kuře a další výrobky,“ uvedla Straková.  Spotřebitelé tak nejenom že nevědí, co vlastně nakupují, ale také neví, jak správně třídit. Obaly z nebezpečného PVC mohou snadno přijít do kontejneru na plast, kam ovšem nepatří. „U některých neoznačených výrobků necháme zjistit, z jakého materiálu byl obal vyroben, abychom mohli případně spotřebitele varovat,“ dodala Straková.

Nepřímo se na kvalitě potravin projevuje i likvidace PVC obalů. „Během likvidace PVC na skládkách či ve spalovnách se uvolňují toxické látky jako jsou  například těžké kovy nebo dioxiny (5), které mohou velmi snadno proniknout do potravního řetězce, na jehož konci je člověk. Na skládkách vznikají dioxiny především při požárech, k jakému došlo například na skládce v Lišově v září 2006,“ řekla Jopková.

Aktivity Arniky jsou podpořeny grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.

TISKOVÁ ZPRÁVA SDRUŽENÍ ARNIKA