Co se děje v chemičce zjistíte v ekocentru

Mostecko – oblast neodmyslitelně spjatá s těžbou uhlí a chemickým průmyslem. Ekologické centrum Most zahajuje cyklus článků zaměřených na téma „chemie a životní prostředí“, který bude vycházet z nejčastějších dotazů veřejnosti přijatých bezplatnou ekoporadenskou linkou.

Většina místních si na sousedství chemičky zvykla a nijak ji nezaskočí pokud vidí z vysoké pochodně šlehat plamen. „Zahájeno spalování uhlovodíků na polním hořáku“ - tak zní jedna z nejčastějších zpráv, které dostává Ekologické centrum Most z areálu „chemičky“ v Záluží. Proč ale k tomu spalování dochází? Došlo k nějaké havárii? A hlavně: Nedostávají se do ovzduší zdraví škodlivé látky? Podobné otázky přijímají ekoporadci na bezplatné lince. Díky tomu, že je ekocentrum bezprostředně informováno o mimořádných událostech v průmyslových podnicích, má k dispozici online data z měřicích stanic čistoty ovzduší a možnost uskutečnit vlastní monitoring mobilní měřicí laboratoří, obvykle obdrží volající maximum aktuálních informací.

Ekocentrum se za dobu svého působení zabývalo téměř šesti a půl tisíci dotazy. Vzhledem k sousedství rafinérsko-petrochemického komplexu je struktura dotazů veřejnosti odlišná než např.
u ekoporaden na Moravě. Převažují dotazy na kvalitu ovzduší, což není ani tak dáno přítomností chemičky jako spíš tím, že mostecký region patřil v minulosti mezi oblasti s nejvyšším znečištěním ovzduší. Jakmile se na podzim objeví první mlhy, telefony začnou vyzvánět a pracovníci ekocentra nejčastěji vysvětlují, že inverze nemusí nutně znamenat, že je ovzduší znečištěné. Další dotazy se vztahují k provozu rafinérie a petrochemie, ale také k těžbě uhlí, zkrátka k oblastem, které jsou pro tento region typické, a které si veřejnost většinou dává do souvislosti s poškozováním životního prostředí.

Lidé z Mostecka mají tu výhodu, že se mohou k informacím o tom, co se děje v chemičce velmi snadno dostat. V celé republice zajišťuje takto aktivní přístup k informacím o nestandardních událostech v průmyslových podnicích pouze ekocentrum v Mostě a jeho detašované pracoviště
v Kralupech nad Vltavou. Průmyslové podniky mají povinnost informovat o nestandardních událostech státní a veřejnou správu, např. Českou inspekci životního prostředí a dotčené městské a obecní úřady. Ve většině případů se jedná o události, jejichž dopad na životní prostředí je minimální. Avšak
i ty má ekocentrum „pod drobnohledem“ a zveřejňuje je na internetových stránkách www.ecmost.cz. Aktuální informace z podniků mohou v některých případech předejít případným stížnostem. Pokud se např. plánuje modernizace čistírny odpadních vod, která bude po určitou dobu spojená s možným výskytem zápachu, ale jejíž výsledný efekt bude přínosem pro životní prostředí, je určitě lepší, pokud získají lidé tyto informace s předstihem anebo si zavolají do ekocentra, než když jsou vystaveni obtěžujícímu zápachu a nikdo nic neví. Stejně jako nás slušný soused informuje o tom, že se chystá dělat v bytě nějaké úpravy, tak i slušný průmyslový podnik by se měl chovat podobným způsobem.

Jelikož problematika soužití s chemičkou mnoho lidí zajímá, zahajuje mostecké ekocentrum cyklus článků tématicky zaměřený na „chemický průmysl a životní prostředí“, resp. „chemii a životní prostředí“. Články budou vycházet jednak z konkrétních dotazů veřejnosti přijatých prostřednictvím ekoporadenské linky Ekologického centra Most a dále z realizovaného environmentálně vzdělávacího výukového projektu „Chemie a životní prostředí“, prostřednictvím kterého byli žáci a studenti seznamování se specifiky chemické výroby a jejím vlivem na životní prostředí. Konkrétní témata se budou týkat především toho, co můžeme v „chemičce“ vidět, slyšet a cítit (flérování, problematika pachových látek, čištění odpadních vod, škodliviny v ovzduší apod.), kde hrozí rizika a ve kterých případech naopak nejsou obavy na místě.

Zajímá-li vás něco z této tématiky, obraťte se na bezplatnou linku ekocentra 800 195 342. Rádi váš dotaz zodpovíme buď v některým z příštích článků tohoto cyklu nebo na našich internetových stránkách.

Autor:

Ing. Soňa Hykyšová