Čistírna bez dotace

Nádrž s vodou je plná bublinek, které vzlínají vzhůru, na povrchu prsknou a ztratí se v ovzduší. Tak vypadá laicky popis procesu, na jehož konci se z odpadní vody odstraní dusík. Tento prvek spolu s fosforem neblaze ovlivňuje čistotu vodních toků. Oba způsobují tzv. eutrofizaci - voda zarůstá sinicemi. Dostává se do ní především ze zemědělsky využívaných pozemků. Královéhradecká ČOV je první v republice, kde uvedli do provozu novou technologii čištění odpadních vod.

>>Splňujeme tak limity, stanovené Evropskou unií a navíc do Labe vypouštíme mnohem kvalitnější vodu,<< říká náměstkyně primátora města Hradec Králové Ing. Pavla Fimfrlová.

LIMITY JSOU RŮZNÉ

Požadavky na obsah dusíku v odpadních vodách stanoví předpisy EU. Česká republika si vyjednala plnění této legislativy do konce roku 2010, což už se blíží - a není to jediný limit, který má letos splnit. Všechny obce o velikosti nad 2000 ekvivalentních obyvatel (EO), kterých je v ČR zhruba šest set, mají mít do konce letošního roku v provozu kanalizaci, zakončenou čistírnou odpadních vod. V současné době ale není třeba vidět situaci příliš katastroficky. Podle informace Ministerstva životního prostředí (MŽP) evidují takových obcí, kde to zatím není splněno, několik desítek. V mnoha z nich jsou už však tyto čistírny a kanalizace rozestavěny, jinde se zahájení staveb blíží. Jak uvedla Ing. Jarmila Krebsová z tiskového oddělení MŽP, v posledních letech se situace výrazně zlepšila a pokrok lze předpokládat i v následujícím období.

Nemusíme navíc očekávat, že by EU hned v lednu 2011 nebo v následujících měsících sáhla k nějakým sankcím.

Jak je to ale s dusíkem? Snižování jeho obsahu ve vypouštěných vodách z čistíren nemá jednotný limit, neuplatňuje se plošně. Konkrétní limity pro jednotlivé formy dusíku závisejí na velikostní kategorii ČOV. Pro malé čistírny v kategorii do 10 000 ekvivalentních obyvatel se celkový dusík jako emisní standard (limit) podle zmíněného nařízení vlády vůbec nestanovuje.

Problém odstraňování dusíku z odpadní vody a s tím spojených limitů na celkový dusík podle evropské legislativy se týká velkých čistíren v kategorii nad 100 000 EO, tj. například již zmíněného Hradce Králové, Prahy apod. Podle nařízení vlády ČR číslo 229/2007 činí tento limit pro parametr celkového dusíku 10 mg/l. Jeho splnění není úplně jednoduché. V královéhradecké čistírně použili jako první v republice novou technologii v čištění BIOSTYR (postdenitrifikační stupeň).

MIKROORGANISMY V PLNÉ PRÁCI

Filtr na odstraňování dusíku má dvě komory s celkovým povrchem 84 m2, do nichž se v Hradci Králové čerpá zhruba polovina vyčištěné odpadní vody, odtékající rovnou do Labe. Postdenitrifikační filtry dodala společnost VWS MEMSEP, s. r. o. Voda prochází vrstvou speciálně upravených kuliček polystyrenu, na jejichž povrchu jsou mikroorganismy. Právě ty odstraňují z odpadní vody dusík tak, že ho mění na plyn, který pak vyprchává do atmosféry. K této biochemické reakci dochází bez přístupu vzduchu a bakterie je třeba dobře živit - zdrojem je metanol.

Společně s rekonstrukcí ČOV byla postavena nová dmychárna, která lépe reguluje vzduch dodávaný do biologického stupně čištění. Hlavně však šetří energie, což je v provozu čistírny významná položka. Přestavba zahrnula také nový řídicí systém a další objekty.

Investorem nové technologie na odstranění anorganického dusíku z odpadní vody jsou Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a. s., (VaK), společnost vlastníků vodárenské infrastruktury v regionu (115 měst a obcí) a zároveň působí jako správce této infrastruktury. Provozovatelem čistírny je Královéhradecká provozní, a. s., ze skupiny Veolia Voda ČR.

PENÍZE NEDOŠLY

Celkové náklady na rekonstrukci ČOV Hradec Králové dosáhly 140 mil. Kč bez DPH. Část prostředků pochází z dotace Ministerstva zemědělství (48,92 mil. Kč), dalším zdrojem byl úvěr 62,9 mil. Kč, z něhož 4% úrok bude refundovat rovněž stát. Zbylá část financí byla čerpána z vlastních investičních prostředků VaK (27,9 mil. Kč).

Před čtyřmi roky stáli její vlastníci před rozhodnutím, jak projekt financovat. Finanční podpora z Operačního programu Životní prostředí byla vázána na splnění tzv. podmínek přijatelnosti, dojednaných s Evropskou komisí bývalým vedením Ministerstva životního prostředí. Společnost Vodovody a kanalizace v Hradci Králové se rozhodla, že půjde vlastní cestou.

Ředitel VaK Ing. František Barák je přesvědčen, že bez evropské dotace je vyšla celá rekonstrukce mnohem levněji. V projektu, na který se využijí evropské dotace, je spousta povinností pro příjemce, všechny ale stojí další peníze. >>Většinou jste také nuceni zahrnout do projektu i věci, které nepotřebujete, to je běžné. Mohou to být požadavky na napojení aglomerací, další související rekonstrukce, které se musí udělat zároveň a nikoli později apod.<< Jmenuje také audity, shromažďování požadovaných dat, revize, posudky, právníky. A když je dotace přiklepnuta, nastoupí posuzovatelé a kontroloři. Roli hraje také národní metodika, která obsahuje i postupy, nějakým způsobem vynucené, přičemž se musí respektovat. Jako příklad ředitel VaK uvádí Ministerstvem životního prostředí požadovaný finanční model.

Jeho hodnocení projektů s evropskými dotacemi je přísné. Objemy těchto projektů prý často přesahují reálnou potřebu o 30-40 %. Může jít proto o desítky milionů, které investor zaplatí zbytečně. >>Je to v tom, že s prostředky, které vám někdo dal, nešetříte, zatímco když jsou vaše, postupujete jako opravdový hospodář,<< říká Ing. František Barák. Na spolufinancování je pak potřeba opravdu hodně peněz, což se nemůže nepromítnout do značného zvýšení ceny vodného a stočného.

Cena stočného v Hradci Králové se nezvýší. >>Provozní podmínky nám umožňují i nadále zvyšovat vodné a stočné jen o inflaci, DPH, poplatky za vypouštění vody apod.,<< uvedl Ing. František Barák.

Na budování infrastruktury poskytují prostředky i některé obce. Královéhradecká provozní, a. s., nevyplácí dividendy, ale veškerý zisk reinvestuje do vodárenské infrastruktury. Nenakupuje vodárenský majetek od obcí, vloženou infrastrukturu obcím hradí zvýšením jejich akciového podílu.

Čistírna odpadních vod Hradec Králové

Ročně vyčistí 44 700 m3 vody denně. Slouží i dalším městům a obcím v okolí krajského města. Postavena byla v polovině roku 1995 jako mechanicko-biologická, s odváděním vyčištěné vody do Labe. V roce 2003 se uskutečnila její rekonstrukce s cílem zvýšit odstraňování dusíkatých látek. Po zpřísnění limitů se však musela přidat další technologie, po jejímž uvedení do provozu již z ČOV odchází voda, která v parametru celkového dusíku splňuje zpřísněné limity EU.

Odpadní voda přitéká z města do čistírny centrální stokou, dlouhou přes 5 km v hloubce 28 m pod terénem. Výškový rozdíl se překonává čerpáním, což je energeticky náročné - poté voda protéká čistírnou gravitačně. Čistírenský kal se čerpá do zahušťovacích nádrží, kde zůstává bez přístupu vzduchu při teplotě 37 stupňů Celsia jeden měsíc. Část kalu se přeměňuje v bioplyn, který se spaluje v kogeneračních jednotkách - vyrábí teplo a elektřinu, které se spotřebovávají přímo v ČOV.

AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ