Firmy vydělávají, přesto musí miliardy investovat obce

Pokud české vodárenství nedostane v období 2014 až 2020 40 miliard korun na evropských dotacích, čeká české zákazníky další zdražování vodného a stočného. Vodárenská síť je totiž v Česku často v katastrofálním stavu a ztráty při přenosu dosahují desítek procent. Bez investic ve výši mnoha miliard se tak v příštích letech neobejde a očekávat, že si velké společnosti sáhnou na své obchodní marže, příliš nelze.

Podle některých odborníků by se ale Češi zdražování dočkali tak jako tak. Obce totiž ceny často udržují uměle nízké. "Spousta sítí je dnes na hranici své životaschopnosti," tvrdí například František Barák, předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK). "Zastupitelé totiž mají strach, a místo zdražování raději nechávají sítě chátrat a problém házejí na hlavu dalším generacím," říká.

Kde vzít peníze na investice

"Hodnota vodárenského majetku v České republice dnes dosahuje jednoho bilionu korun, a pokud je nutné každý rok investovat alespoň 1,7 procenta z jeho reálné ceny, vychází to v přepočtu na 1700 korun na obyvatele za rok," říká Barák.

V současné době ale investice do obnovy a údržby sítí dosahují asi jen poloviny této sumy.

O navýšení vodného a stočného dnes podle pravidel stanovených ministerstvem financí rozhodují majitelé sítí, tedy města a obce. Provozovatelé sítí, často společnosti vlastněné velkou mezinárodní čtyřkou (firmami Veolia, Suez, Aqualia a Energie AG), si sítě od vlastníků pouze pronajímají. Ale jelikož jsou smlouvy uzavřené s provozovateli pro obce často nevýhodné, bez navýšení cen na investice mít nebudou.

Jako příklad takové smlouvy může sloužit hlavní město Praha. Ta svůj menšinový podíl v Pražských vodovodech a kanalizacích prodala firmě Veolia podle kritiků pod cenou a s nájemní smlouvou na potrubní síť až do roku 2028. Smlouva je nastavená tak, že PVK firmě Veolia vydělaly v loňském roce něco přes 366 milionů korun, zatímco hlavnímu městu pronájem trubek vynesl přibližně devět milionů korun.

"Firmy, které sítě provozují, jsou jen uměle nainstalované pijavice, které vydělávají jen jako zprostředkovatelé mezi vodárnou a zákazníkem," říká dlouhodobý kritik systému Radek Novotný z poradenské společnosti Compas Capital Consult.

"Dnes systém často vypadá tak, že náklady zůstávají vlastníkům infrastruktury, tedy městům a obcím, zatímco zisky soukromníkům," říká i šéf českého zastoupení Transparency International David Ondráčka.

"Mnoho privatizací v celém odvětví bylo podivných. Nedává přece smysl, že si necháte trubky, a tu část, která vydělává, prodáte. Navíc s tím, že všechny povinné investice stejně zůstanou na vás," říká Novotný. "Veřejné investice do infrastruktury se tak de facto přeměňují v nepřímou podporu soukromého provozovatele," dodává Ondráčka.

Úřad pro energie i pro vodu?

Neutěšenou situaci ve vztazích mezi majiteli sítí a jejich provozovateli by měl podle Evropské komise nově řešit nezávislý regulátor. Pokud to bude Energetický regulační úřad v čele s průbojnou Alenou Vitáskovou, nebo nebude, není nyní až natolik podstatné. Měl by ale na trhu nastavit jasná pravidla.

"Nový úřad by měl regulovat jak samotnou výši ceny, tak její tvorbu a nepřiměřený zisk firem," říká v rozhovoru pro HN náměstek ministra životního prostředí Jakub Kulíšek. Nemělo by se tak stávat například to, že si firmy do oprávněných nákladů, ke kterým se teprve připočítává zisk, napočítají téměř cokoliv. A do hledáčku by se mu měly dostat i obce, které v rámci chlácholení svých voličů zanedbávají své vodárenské sítě.

Novotný z Compas Capital Consult je vůči síle případného regulátora skeptický, zároveň ale říká, že každý krok, který prostředí zkultivuje, je krokem k lepšímu. "Regulace nejvíce pomůže, až se udělá pořádek v nájemních smlouvách," říká s poukazem na třicetiletý kontrakt mezi Prahou a Veolií.

Není však jasné, zda půjdou změnit již uzavřené smlouvy. "Jestli je zpětná regulace možná, nyní nedokážu posoudit," říká Kulíšek s tím, že je nutné posoudit případné riziko arbitráží. Podle Novotného to ale možné bude. "Nastavení některých těch smluv se dá podle zákona označit za nemravné, právně tak zrušení možné bude," říká.

S přispěním Jana Šumbery
Petr Lukáč

Největší firmy na českém vodárenském trhu

Veolia Voda

V České republice působí od roku 1996 a je největší společností na vodohospodářském trhu. Zajišťuje výrobu a distribuci pitné vody spolu s odváděním a čištěním odpadních vod. V roce 2011 Veolia Voda evidovala přes 4 miliony zásobovaných obyvatel ve více než 1300 městech a obcích po celé republice. V témže roce pak vykázala tržby 14,4 miliardy korun, na čemž se hlavní měrou podílely Severočeské a Pražské vodovody. Veolia Voda je českou divizí francouzské společnosti Veolia Environnement, která kromě vodohospodářských služeb zajišťuje také likvidaci odpadů a energetické služby. Francouzský koncern celosvětově zaměstnává přes 300 000 lidí.

Aqualia

Španělská Aqualia jako 3. největší vodohospodářská společnost na světě působí v 17 zemích na třech kontinentech, ve více než tisíci obcí se souhrnným počtem obyvatel přesahujícím 28,2 milionu obyvatel. V České republice působí prostřednictvím společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace, což je největší dodavatel vody v Moravskoslezském kraji. Celkově poskytuje služby více než 1,2 milionu obyvatel celého Moravskoslezského kraje a dodává vodu také do Polska. Podíl v Severomoravských vodovodech (nyní 98,67 %) společnost získala v roce 2006 odkupem obchodních podílů od investiční skupiny Penta. Za poslední tři roky na dividendách vyplatila kolem miliardy korun

Suez Environnement/Ondeo

Je jednou ze tří divizí společnosti Suez Environnement a vůbec první zahraniční společností působící na českém vodohospodářském trhu. Jako strategický partner účinkuje v šesti vodárenských společnostech, mezi které patří i Ostravské a Brněnské vodárny. V Ostravských vodárnách a kanalizacích ovládá 50procentní podíl, v Brněnských drží 46 procent, 51 procent má město Brno. Suez Environnement/Ondeo, s ročním obratem dosahujícím 4 miliard korun, pitnou vodou zásobuje desetinu obyvatelstva v České republice. Do roku 2004 byla držitelem minoritního podílu v Severomoravských vodovodech a kanalizacích, které následně prodala skupině Penta.

Energie AG Bohemia

Je součástí rakouského koncernu Energie AG. V Česku je aktivní na trhu s pitnou vodou, likvidací odpadu, teplem a oblastí veřejného osvětlení. Na jihu a západě Čech Energie AG Bohemia zajišťuje dodávky vody a odvádění odpadních vod pro více než 553 tisíc obyvatel v 360 městech a obcích. Největší společností z portfolia firem je jihočeský Čevak, který vznikl transformací společností 1. JVS a. s. a Vodovody a kanalizace Jižní Čechy a. s. Energia AG Bohemia je aktivní také na Chrudimsku, Berounsku či v Kolíně. Souhrnné tržby v posledních letech stabilně překračují hranici 2 miliard korun. Koncem roku 2010 firma získala většinový podíl ve společnosti Aqua Servis v Rychnově nad Kněžnou.

Trh s vodou v Česku

319,6 MILIONU M3

pitné vody bylo v roce 2010 fakturováno českým domácnostem.

40 MILIARD KČ

V letech 2014-2020 má české vodárenství získat eurodotace v celkové výši 40 miliard korun.

1 bilion KORUN

je hodnota vodárenského majetku v Česku.

123,5 MILIONU M3

pitné vody se v roce 2010 bez užitku ztratilo v potrubní síti.

9,79 MILIONU

V roce 2010 bylo v ČR zásobováno z vodovodů 9,79 milionu obyvatel - tedy 93,1 % z celkového počtu obyvatel.

1700 KORUN

Sdružení SOVAK tvrdí, že by každý obyvatel měl ročně platit 1700 korun jen na obnovu vodárenského majetku (hlavně potrubí). SOVAK je sdružení firem v oboru vodovodů a kanalizací v Česku, jeho členem je 110 společností.

1,7 MILIARDY KORUN

je zisk, který loni dohromady vytvořilo 10 největších vodárenských firem na českém trhu.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz