Zelená fronta
Evropou se šíří zelená vlna poplatků pro řidiče, ať už se jako důvod uvádí
vylepšování životního prostředí nebo údajná plynulejší průjezdnost městem.
Poplatky v letošním roce dostávají nový impuls přinejmenším ve dvou zemích: v
Německu a v Itálii. Německo se sice zatím ubránilo tlaku některých evropských
komisařů na zrušení neomezené rychlosti na dálnicích, již v březnu loňského roku
však dalo městům možnost zavádět takzvané ekologické zóny (umwelt zonen). Od 1.
ledna vstoupily v platnost v Berlíně, Hannoveru a Kolíně nad Rýnem, přičemž
další desítky měst ohlásily, že se k programu připojí. Pro vjezd do zón má být
každé auto povinně vybaveno patřičnou nálepkou (umwelt plakette) s označením
jeho šetrnosti k životnímu prostředí. Platnost známky bude prozatím časově
neomezená. Osobní vozy, které ani základní požadavky nesplní (což se týká
především starých benzinových vozů bez katalyzátorů a starších aut s naftovými
motory), budou mít do vyznačených území vjezd zakázán. Majitelé aut
registrovaných v EU mají možnost zakoupit známku na internetu ze necelých 30
eur, pokud spolu s požadavkem zašlou i kopii technického průkazu.
V Itálii se prvním městem, které hodlá omezit pohyb automobilů, stane Milán.
Severoitalským městem každý den projede kolem 89 tisíc vozů. Po vzoru Londýna,
který takzvanou Congestion Charge zavedl jako první již v roce 2003, budou pohyb
aut sledovat kamery. "Je to nový způsob, jak se vypořádat se znečišťováním
ovzduší a zhoršujícím se zdravím obyvatel," prohlásila milánská starostka
Letizia Morattiová. Poplatky za vjezd do centra se v letošním zkušebním roce
mají pohybovat od dvou do deseti eur a městu mají za dvanáct měsíců přinést 24
miliony eur. Představitelé města předpokládají, že znečištění se díky poplatkům
sníží téměř o třetinu. Auta využívající alternativní paliva, jako je metan či
elektrický proud, budou stejně jako vozy sanitní služby, autobusy, taxíky či
motocykly od poplatku osvobozena.
Způsob řešení ekologických problémů zaváděním dalších poplatků pro řidiče se
sice pozvolna šíří, přesto má i své odpůrce. V Londýně se daň za vjezd do centra
od zavedení zvýšila již pětinásobně, město však nadále patří mezi
nejneprůjezdnější v Evropě. Zástupci autoklubů v jednotlivých zemích zase
poukazují na to, že řidiči platí horentní daně při nákupu paliv. Státy je však
často nevyužívají na řešení problémů spojených s automobily, ať už jde o
zkvalitňování infrastruktury či zlepšování kvality ovzduší.
Evropou se šíří zelená vlna poplatků pro řidiče, ať už se jako důvod uvádí vylepšování životního prostředí nebo údajná plynulejší průjezdnost městem. Poplatky v letošním roce dostávají nový impuls přinejmenším ve dvou zemích: v Německu a v Itálii. Německo se sice zatím ubránilo tlaku některých evropských komisařů na zrušení neomezené rychlosti na dálnicích, již v březnu loňského roku však dalo městům možnost zavádět takzvané ekologické zóny (umwelt zonen). Od 1. ledna vstoupily v platnost v Berlíně, Hannoveru a Kolíně nad Rýnem, přičemž další desítky měst ohlásily, že se k programu připojí. Pro vjezd do zón má být každé auto povinně vybaveno patřičnou nálepkou (umwelt plakette) s označením jeho šetrnosti k životnímu prostředí. Platnost známky bude prozatím časově neomezená. Osobní vozy, které ani základní požadavky nesplní (což se týká především starých benzinových vozů bez katalyzátorů a starších aut s naftovými motory), budou mít do vyznačených území vjezd zakázán. Majitelé aut registrovaných v EU mají možnost zakoupit známku na internetu ze necelých 30 eur, pokud spolu s požadavkem zašlou i kopii technického průkazu.
V Itálii se prvním městem, které hodlá omezit pohyb automobilů, stane Milán. Severoitalským městem každý den projede kolem 89 tisíc vozů. Po vzoru Londýna, který takzvanou Congestion Charge zavedl jako první již v roce 2003, budou pohyb aut sledovat kamery. "Je to nový způsob, jak se vypořádat se znečišťováním ovzduší a zhoršujícím se zdravím obyvatel," prohlásila milánská starostka Letizia Morattiová. Poplatky za vjezd do centra se v letošním zkušebním roce mají pohybovat od dvou do deseti eur a městu mají za dvanáct měsíců přinést 24 miliony eur. Představitelé města předpokládají, že znečištění se díky poplatkům sníží téměř o třetinu. Auta využívající alternativní paliva, jako je metan či elektrický proud, budou stejně jako vozy sanitní služby, autobusy, taxíky či motocykly od poplatku osvobozena.
Způsob řešení ekologických problémů zaváděním dalších poplatků pro řidiče se sice pozvolna šíří, přesto má i své odpůrce. V Londýně se daň za vjezd do centra od zavedení zvýšila již pětinásobně, město však nadále patří mezi nejneprůjezdnější v Evropě. Zástupci autoklubů v jednotlivých zemích zase poukazují na to, že řidiči platí horentní daně při nákupu paliv. Státy je však často nevyužívají na řešení problémů spojených s automobily, ať už jde o zkvalitňování infrastruktury či zlepšování kvality ovzduší.
AUTOR: Filip Spurný
spolupracovník redakce
V Itálii se prvním městem, které hodlá omezit pohyb automobilů, stane Milán. Severoitalským městem každý den projede kolem 89 tisíc vozů. Po vzoru Londýna, který takzvanou Congestion Charge zavedl jako první již v roce 2003, budou pohyb aut sledovat kamery. "Je to nový způsob, jak se vypořádat se znečišťováním ovzduší a zhoršujícím se zdravím obyvatel," prohlásila milánská starostka Letizia Morattiová. Poplatky za vjezd do centra se v letošním zkušebním roce mají pohybovat od dvou do deseti eur a městu mají za dvanáct měsíců přinést 24 miliony eur. Představitelé města předpokládají, že znečištění se díky poplatkům sníží téměř o třetinu. Auta využívající alternativní paliva, jako je metan či elektrický proud, budou stejně jako vozy sanitní služby, autobusy, taxíky či motocykly od poplatku osvobozena.
Způsob řešení ekologických problémů zaváděním dalších poplatků pro řidiče se sice pozvolna šíří, přesto má i své odpůrce. V Londýně se daň za vjezd do centra od zavedení zvýšila již pětinásobně, město však nadále patří mezi nejneprůjezdnější v Evropě. Zástupci autoklubů v jednotlivých zemích zase poukazují na to, že řidiči platí horentní daně při nákupu paliv. Státy je však často nevyužívají na řešení problémů spojených s automobily, ať už jde o zkvalitňování infrastruktury či zlepšování kvality ovzduší.
AUTOR: Filip Spurný
spolupracovník redakce
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích