Ekologický právní servis: "Porovnejte varianty, ušetříte."

Ekologický právní servis dnes předal hejtmanovi Jihomoravského kraje Michalu Haškovi a ministru dopravy Gustavu Slamečkovi symbolický poukaz na 10 miliard korun.

10 miliard je předpokládaná cena rychlostní silnice R52, která, jak vyplývá z nálezu NKÚ, je ekonomicky i dopravně nevýhodná. Při jejím plánování navíc dosud nedošlo k objektivnímu srovnání variant, což kritizovala jak Evropská komise, ombudsman, tak i NKÚ.

"Nedojde-li k objektivnímu posouzení variant spojení Brno - Vídeň, hrozí peněženkám občanů dvě věci. Za prvé by mohlo dojít k vyplýtvání miliard korun na silnici, která není pro Jižní Moravu výhodná. Za druhé by to mohlo zablokovat možnost čerpat peníze na spojení z Brna do Vídně z Evropských fondů."

Ekologický právní servis vítá nedávný závazek kraje [1], že v procesu tvorby Zásad územního rozvoje kraj objektivně vyhodnotí všechny varianty klíčových dopravních staveb [2]. Nedávno však také upozornil na nedostatky v metodice vyhodnocení variant použité v minulém dokumentu.

"Zásadním problémem u minulého návrhu Zásad územního rozvoje byla samotná metodika hodnocení. U většiny porovnávaných záměrů došlo ke značnému zkreslení a marginalizaci problémů, bohužel v neprospěch obyvatel a přírody." [3]

Metodika použitá zpracovatelem byla neobjektivní a nepřezkoumatelná. Na místo objektivních a kvantifikovatelných ukazatelů použil zpracovatel metodu plusů a mínusů. "Jak je například možné, že silnice procházející středem obce má menší vliv než obchvat? Jak to že "vliv na horninové prostředí" má stejnou váhu jako kritérium "vliv na obyvatelstvo"?," ptá se Jarmič. [4]

"Na použitou metodiku by si zastupitelé měli dát obzvláště pozor. Pokud by krajští úředníci postupovali tak jako minule, hodnota pomyslného šeku by se tím jen zbytečně zvyšovala" uzavírá Libor Jarmič.

Poznámky:

[1] Viz Tisková zpráva kraje na

http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=130516&TypeID=2.

[2] Podrobněji viz zurjmk.cz

[3] Jako příklad lze uvést záměr R43 ve variantě přes Brno-Bosonohy, Brno-Bystrc a Brno-Kníničky, která z hlediska vlivů na obyvatelstvo vychází v posouzení zcela nelogicky lépe než alternativní varianta, která neprotíná žádnou obec ani městskou část. Srov. http://195.113.158.83/archiv/oupsr/zur_jmk/TEXTOVA_CAST/VURU/A_SEA.pdf, str. 173 dokumentu.)

Podobný problém se týká i dalších záměrů, např. přeložky silnice I/50 Brankovice - Kožušice (Srov na str. str. 181 a násl). U záměru R55 zase vychází z hlediska vlivů na přírodu, krajinu a ekosystémy lépe varianta která vede 11 kilometrů středem přes ptačí oblast Bzenecká Doubrava (byť zahloubená), což je lokalita chráněného území evropského významu (součást Natura 2000). Varianta po kraji ptačí oblasti v délce 2,5 kilometru je vyhodnocena jako horší. (Srov. str. 177 a násl. Srovnej též http://195.113.158.83/archiv/oupsr/zur_jmk/TEXTOVA_CAST/VURU/B_NATURA.pdf, str 4 a 5 Přílohy I).

[4] Jednotlivým kritériím například nebyla přisouzena žádná míra důležitosti ("váha"), takže to vypadá, jakoby všechna byla důležitá stejně. Tudíž třeba "vliv na horninové prostředí" má stejnou váhu jako kritérium "vliv na obyvatelstvo", popř. "vliv na přírodu, krajinu a ekosystémy", což je na první pohled zcela nelogické a nesprávné.

Co se týče hodnotící škály, ta prakticky neexistuje. Varianty jsou posouzeny mezi sebou aniž by došlo k zohlednění aktuálního stavu a zcela také chybí kvalitativní hledisko. Posuzovatelům při jejich povrchním hodnocení v mnoha případech zcela uniká například rozdíl mezi likvidací 10 hektarů hospodářského lesa a 10 hektarů přírodě blízkého lesa, neboť z jejich hodnocení vyplynou stejné vlivy.

Navíc zcela chybí přezkoumatelné odůvodnění udělovaných "znamének". Zpracovatel vůbec neoperuje s čísly a provádí jen velmi povrchní srovnání. Není tedy vůbec jasné, z jakých údajů zpracovatel vycházel. V konečném hodnocení jsou pouze "primitivně" sečteny "plusy a minusy" každého z variantních návrhů a ten, který touto primitivní operací vyjde "lépe" je potom doporučen k realizaci.