Čtvrtek, 28. března 2024

Svoz komunálního odpadu vlakem - nová služba ČD

Dne 1. dubna tohoto roku přináší všechny hlavní deníky na titulních stranách strohou zprávu o vítězství Českých drah v konkurzu na svoz komunalního odpadu v nějvětším moravském městě Brně

Svoz komunálního odpadu vlakem - nová služba ČD
ilustrační foto 1

První fází projektu svozu komunálního odpadu vlakem bylo vysypávání popelnic na nastupištích velkých stanic pomocí specialního plošinového vozu s jeřábem. Právě proškolení pracovníci těchto speciálních vozidel tvoří jádro zaměstnanců nové divize ČD Komunální odpad. Dokumentární fotografie z prvopočátků svozu odpadků po železnici pochází ze stanice Brno hlavní nadraží, kde byl právě na popelářský vlak nasazen stroj 721.193-1 (foto: SPŽ(R) 24.7.2009).

Což dokumentuje dynamický rozvoj této firmy a její přibližování zákazníkovi množstvím nově nabízených služeb. Na páté straně některých listů potom ve své tradiční glose pod čarou dodal jeden téměř zapomenutý poslanec Ing. Marek Řek, že jde pouze o doklad předsmrtné křeče skomírajícího molochu.

K zajištění těchto nových služeb byla již s předstihem zřízena zcela nová divize "ČD Komunální odpad" se sídlem v Praze. Hlavní provozní základny nové organizační jednotky byly zřízeny v oblasti Čech ve stanicích Praha - Bubny, Obrnice a Jindřichův Hradec na místě dříve uvažovaného terminálu kombinované dopravy. Pro oblast OPŘ Brno a Ostrava byla nakonec zvolena dislokace v obvodu železničních stanic Brno - Slatina a Hnojník. Provozní základna ve Slatině se bude budovat jako vůbec první (viz níže). V Hnojníku mají být zase v dohledné době zřízeny ústřední dílny pro údržbu, revize a periodické opravy popelnic a kontejnerů, o to zejména s ohledem na blízkost hned několika předních výrobců železářských výrobků. K pochopení dlouhého vývoje, který tomuto významnému úspěchu ČD předcházel, je však potřebné vrátit se o několik let zpět.

Prvopočátek projektu svozu komunálního odpadu vlakem lze nalézt v dobách, kdy díky narůstajícímu množství přepravených cestujících přestaly kapacitně dostačovat stávající metody svozu odpadků z popelnic na jednotlivých nástupištích. Dalším hřebíčkém do pomyslné rakve tradičních staničních popelářských dvoukoláků bylo postupné zvyšovýní nástupištních hran a zavádění mimoúrovňových přístupů k nástupištím. To postupně snižovalo mobilitu klasických vozíků natolik, že se časem ukázaly jako nedostatečné. Průlomovým okamžikem k vyřešení tohoto problému se stala uváha převést svoz odpadků vlastními silami drah na koleje. Například v Brně byl upraven jeden plošinový vůz na speciální popelářské vozidlo. Nejzásadnější upravou je u něj dosazení zastřešeného jeřábu, který slouží k vytahování popalnic na plochu vozu. Ty jsou zde následně sehraným týmem speciálně vyškolených pracovníků vysypávány podle druhu odpadu do jednotlivých kontejnerů. Tento popelářský vlak je zaváděn podle potřeby. Pravidelně ho můžete spatřit vždy v sobotu dopoledne, kdy postupně projíždí kolem nástupišť všech vnitřních brněnských nádraží. Od této osvědčené praxe byl jen krůček k nápadu s tímto vozem začít jezdit za stejným účelem i po kolejové síti dopravního podniku.

ilustrační foto 2

Stejný stroj z DKV Brno při práci na brněnském hlavním nádraží v antipachovém režimu: ze speciálního zařízení na střeše lokomotivy je vypouštěna clona z inertního aromatizovaného plynu s repelentní přísadou (foto: SPŽ 24.7.2009).

Prvním krokem, jehož realizace již probíhé, je vybudování logistického centra divize ČD Komunální odpad v bývalém průmyslovém areálu jižně od stanice Brno - Slatina. Tato lokalita má k realizaci záměru hned několik předností. Areál má dobré kolejové napojení, je mimo obydlenou zónu na kraji města, takže nehrozí protesty proti zápachu ze strany místních obyvatel, relativně malou dojezdovou vzdálenost z centra města, kde lze předpokládat vzník největšího množství přepravovaného substrátu a především blízké napojení vlečky brněnské spalovny komunálního odpadu, která vychází z opačného zhlaví žst. Brno - Slatina. Údržbu vozidel, stejně jako úpravu dalších plošinových vozů, bude do vybudování vlastních kapacit zajišťovat DKV Brno. Přípravná fáze předpokládá pohyb popelářských vlaků v dvouhodinovém taktu po vlastní síti ČD a vybranych vlečkách. Návoz odpadu od jednotlivých popelnich k nejbližšímu z dvaceti překladních bodů na popelářské vlaky budou zatím smluvně zajišťovat externí popelářské firmy. Následná fáze projektu předpokládá svoz komunálního odpadu náležitostmi ČD po kolejové síti dopravního podniku města Brna, který se na pilotním projektu smluvně podílí jako subdodavatel. Tím se množství sběrných míst asi zdvacetinásobí, čímž poklesne nutnost pronájmu velkého množství silničních popelářských vozů. Ulice s tramvajovou dopravou a jejich okolí bude navíc obsluhováno přímo personálem popelářského vlaku bez nutnosti překládky. Finančně velmi slibná se též ukazuje možnost smluvního odvozu odpadu z velkých podniků po jejich vlečkové síti, opět bez nutnosti překládky.

Zaměřme se teď k pochopení širších ekonomických i ekologických hledisek na porovnání výhod svozu odpadu po kolejích oproti silnici. Obrovskou výhodou je snadná možnost separace tříděného odpadu, kdy je v soupravě zařazeno několik speciálních vozů, každý na jiný druh odpadu. Není vyloučena ani přeprava sypkého a dokonce ani kapalného odpadu. Další předností kolejové dopravy je možnost relativně bezpěčně převážet nebezpečný odpad. Při dopravě rozměrných a těžkých věcí, jakým může být například železný šrot, již téměř nemá konkurenci. V delším horizontu se navíc počítá i s nákupem nákladných technologií, které umožní zpracování odpadu již při přepravě.

ilustrační foto 3

Na fotografii pořízené na jaře roku 2010 v obvodu provizorního zázemí nové divize v Brně je dobře patrná konstrukce zdvihacího zařízení popelnic první generace.

Nevýhodou je zatím nízká operativnost a nemožnost úplného odstranění dopravy po silnici, protože je potřebné odpad navážet na překladní stanoviště. To by mohlo do budoucna vyřešit plánované rozšíření tramvajové sítě. Slibně se také rozvíjí znovuzavádění systému krátkých přenosných kolejových polí s hákovými rychlospojkami, který byl s úspechem užíván na začátku dvacátého stolení na lesních železnicích v oblasti Jeseníků. Tako kolejová pole byla pokladána na neupravovaný terén operativně tam, kde právě probíhala těžba. Experimentálně bylo zjištěno, že ve městech, kde je téměř všude dokonale rovný asfaltový podklad, lze tento progresivní systém přepravy s výhodou aplikovat. Nutnost svozu odpadu k popelářským vlakům by se tak omezila pouze na malé množství lokalit s těžko dostupným terénem. Na tyto výkony by navíc mohly ČD nasadit ekologicky čisté akumulátorové vozíky, známé především z rozvozu balíků po stanicích.

Proč padla volba pilotního projektu právě na město Brno není v žádném případě náhoda. Kromě to, že zde již samy České dráhy mají bohatou zkušenost se zvozem komunálního odpadu, je třeba si uvědomit, že provoz drážních vozidel po tramvajové síti zde má totiž velmi dlouhou tradici. Nákladní vlaky, předávané ze sítě drážní na tramvajovou hned na několika bodech propojení, byly všední součástí života v ulicích pod Špilberkem bezmála celé století. Rozvoz zboží bez překládky v režii městského dopravního podniku byl zastaven až v roce 1964, proto se do dnešních dnů dochovala poměrně slušná infrastruktura, kterou lze pro provoz vybraných řad nákladních vozů a lokomotiv znovu uzpůsobit při vynaložení poměrně malých finančních prostředků. Většina železničních znalců si jistě vybaví některou z historických pohlednic či dobových fotografií zobrazujících supící parní lokomotivu v čele soupravy nákladních vozů, třeba někde mezi nádražím i pivovarem.

Zda bylo vítězství v tomto výběrovém řízení opravdovým začátkem lukrativní vedlejší činnosti Českých drah ukáže čas. Jistým příslibem do budoucnosti této dceřiné společnosti je velký zájem o její akcie. Pokud dojde k jejich uvolnění k volnému obchodování, tak například jen Spalovna komunálního odpadu Brno projevila zájem o nákup dvacetiprocentního balíku akcií. Svou majetkovou účast zvažuje i město Brno. Přislibem by mohlo být i ohlášené zdvojkolejnění vlečky k brněnské spalovně komunálního odpadu.

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů