Čtyři losi na přechodu
Kdy jindy opravovat nejfrekventovanější dálnici v Česku než v létě, kdy se po ní táhnou zástupy mořechtivých turistů? Ředitelství silnic a dálnic v tom má jasno, opravy jsou naplánované tak, že se nejdřív může kopnout (a omezit provoz na dálnici D1) v ideálním případě v červenci. A komu se to nelíbí, nechť stráví dovolenou doma a pokud možno jinde, než kudy vede inkriminovaná dopravní tepna.
Jediné, co může zhatit takto famózně naplánované opravy, jsou prý zvířata. Respektive ministerstvo životního prostředí, podle nějž zvěř potřebuje přechody a podchody přes D1. V plánu jsou tři, což při průměrné ceně ekoduktů znamená minimálně miliardu na stavebních nákladech navíc. Tuzemská zvířata přece potřebují podstatně lepší a větší přechody než třeba v Německu, kde jsou náklady na stavbu řádově nižší.
Co na tom, že v Česku se často staví přechody a podchody tam, kde se zvěř nevyskytuje ani omylem. Příkladem budiž ekodukty na novém pražském okruhu, které začínají i končí ve stavebně rušné oblasti, kudy táhnou maximálně potkani.
Oprava značně poničené dálnice je nezbytná, stejně jako vyhrazení smysluplných přechodů pro zvěř. Ovšem jen v místech, kde opravdu migrují a za cenu, která odpovídá skutečným nákladům. Splnění všech těchto podmínek by si ale vyžádalo systematický přístup, dobrou komunikaci a jednotný postup všech zúčastněných. A také kontrolu reálných nákladů i účinnosti přechodů a podchodů pro živočichy. Ani jedna z těchto podmínek v tomto případě zjevně splněná není. Jediné, co z celé akce čiší, je snaha utratit co nejvíc peněz v co nejkratší době. Jde přece o peníze z Evropy a ty si přece sebrat nenecháme. Rozkrást si je umíme doma. Na rozdíl od silničních oprav právě tohle umíme velmi dobře.
AUTOR: Julie Hrstková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz