Zelená úsporám, nebo nový Diag Human?
Naše republika koncem března uzavřela obchod na prodej části svých nevyčerpaných
emisních kreditů Japonsku, a získala tak přes deset miliard korun. Ministr
životního prostředí Martin Bursík se však nerozpakoval tyto peníze svévolně
vložit do Programu podpory obnovitelných zdrojů a úspor energie v obytných
budovách, aby jím ve skutečnosti zahájil předvolební kampaň Strany zelených.
Přestože zákon č. 315/2008 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise
skleníkových plynů, jasně říká, že výnosy lze použít pouze na podporu snižování
uvedených emisí, ministr Bursík naopak roztrubuje, že program má především
přinést 30 tisíc pracovních míst a podporu domácích výrobců kotlů. Zákon rovněž
stanoví, že získané miliardy jsou určeny Státnímu fondu životního prostředí.
Ministr přesto program omezuje na občany, patrně s vědomím toho, že obce a města
v říjnu k volebním urnám nepůjdou, kdežto občané ano.
Kauza je od počátku doprovázena podezřením ze zneužití státních prostředků.
Vynakládá-li totiž stát nějaké finance, vždy je dle zákona o veřejných zakázkách
vyžadováno řádné veřejné výběrové řízení.
V tomto případě jde dokonce o miliardy, a přesto o jejich rozdělení rozhodovalo
prakticky jen několik úředníků ministerstva. A ti svůj návrh do poslední chvíle
úzkostlivě tajili.
Z části programu týkající se zateplování budov vyplývá, že návratnost (takzvaný
greening) investic do něj je skoro desetkrát delší než třeba u zdrojů na
biomasu. Z toho je zřetelně vidět, kde by měly být priority a kam by mělo téci
nejvíce peněz, ale bohužel je tomu právě naopak. Jde o náhodu, nebo o zlý úmysl?
Perlou je stať programu o nové výstavbě v pasivním energetickém standardu s
pohádkovou fixní dotací 220 tisíc korun na domek. Pohádková je ovšem jen pro
toho, kdo neví, že náklady na výstavbu pasivního rodinného domu nerostou
lineárně, ale exponenciálně, takže nabízená dotace je jen zlomkem skutečných
vícenákladů.
V pořádku není ani to, jak se ministr Bursík chlubí snížením administrativy a
úsporami při odbourání energetických auditů. Uvědomme si, že i ta uváděná jedno
až tři procenta z ceny investic na vyžadované posudky dělají jen u zateplení
rodinných domků v souhrnu přes 558 milionů korun, které by mohly být použity
smysluplněji.
Největší efektivitu má výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na
biomasu. Tam je požadována minimální účinnost 82 procent, na kterou většina
našich výrobců kotlů dosáhne. Kdyby ale byla snížena na 81 procent, dosáhli by
na ni též výrobci teplovodních krbů ze zahraničí, a to přece nebylo cílem.
Program pro novostavby sice nepodporuje kotle bez akumulační nádrže, ale čeští
stavebníci snadno najdou cesty, jak to obejít. A přitom by stačilo místo kotlů
podporovat jen akumulační nádrže, které jsou tím rozhodujícím článkem jak pro
podstatné zvýšení účinnosti, tak pro výrazné snížení emisí.
V případě instalace solárně-termických kolektorů se zase vůbec nerozlišuje, zda
k přitápění domku stavebník zvolí ty levné ploché s menší účinností, nebo
trubicové vakuové, které jsou sice dražší, ale zvláště v chladnějším období mají
vyšší účinnost.
Proto je třeba, aby ministr tento program hned zastavil a vyhlásil tendr na
jednotlivé podprojekty ke snížení emisí a úspoře energií. Z těch by nezávislá
komise vybrala ty nejefektivnější a až ty by se dotovaly.
Kdyby stažen nebyl, nezbývá než k vyvrácení pochybností o korupci podat trestní
oznámení na ministerstvo životního prostředí ze zneužití státních prostředků.
Dále požádat Nejvyšší kontrolní úřad o hloubkovou kontrolu příslušných útvarů
ministerstva a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o kontrolu, zda nedošlo ke
zvýhodnění některých výrobců, které by s jistotou vedlo k oprávněným žalobám
ostatních výrobců na ušlý zisk ve výši oněch miliardových dotací. Ty bychom jim
jako v případě Diag Humanu museli zaplatit my všichni.
Naše republika koncem března uzavřela obchod na prodej části svých nevyčerpaných emisních kreditů Japonsku, a získala tak přes deset miliard korun. Ministr životního prostředí Martin Bursík se však nerozpakoval tyto peníze svévolně vložit do Programu podpory obnovitelných zdrojů a úspor energie v obytných budovách, aby jím ve skutečnosti zahájil předvolební kampaň Strany zelených.
Přestože zákon č. 315/2008 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, jasně říká, že výnosy lze použít pouze na podporu snižování uvedených emisí, ministr Bursík naopak roztrubuje, že program má především přinést 30 tisíc pracovních míst a podporu domácích výrobců kotlů. Zákon rovněž stanoví, že získané miliardy jsou určeny Státnímu fondu životního prostředí. Ministr přesto program omezuje na občany, patrně s vědomím toho, že obce a města v říjnu k volebním urnám nepůjdou, kdežto občané ano.
Kauza je od počátku doprovázena podezřením ze zneužití státních prostředků. Vynakládá-li totiž stát nějaké finance, vždy je dle zákona o veřejných zakázkách vyžadováno řádné veřejné výběrové řízení.
V tomto případě jde dokonce o miliardy, a přesto o jejich rozdělení rozhodovalo prakticky jen několik úředníků ministerstva. A ti svůj návrh do poslední chvíle úzkostlivě tajili.
Z části programu týkající se zateplování budov vyplývá, že návratnost (takzvaný greening) investic do něj je skoro desetkrát delší než třeba u zdrojů na biomasu. Z toho je zřetelně vidět, kde by měly být priority a kam by mělo téci nejvíce peněz, ale bohužel je tomu právě naopak. Jde o náhodu, nebo o zlý úmysl?
Perlou je stať programu o nové výstavbě v pasivním energetickém standardu s pohádkovou fixní dotací 220 tisíc korun na domek. Pohádková je ovšem jen pro toho, kdo neví, že náklady na výstavbu pasivního rodinného domu nerostou lineárně, ale exponenciálně, takže nabízená dotace je jen zlomkem skutečných vícenákladů.
V pořádku není ani to, jak se ministr Bursík chlubí snížením administrativy a úsporami při odbourání energetických auditů. Uvědomme si, že i ta uváděná jedno až tři procenta z ceny investic na vyžadované posudky dělají jen u zateplení rodinných domků v souhrnu přes 558 milionů korun, které by mohly být použity smysluplněji.
Největší efektivitu má výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu. Tam je požadována minimální účinnost 82 procent, na kterou většina našich výrobců kotlů dosáhne. Kdyby ale byla snížena na 81 procent, dosáhli by na ni též výrobci teplovodních krbů ze zahraničí, a to přece nebylo cílem.
Program pro novostavby sice nepodporuje kotle bez akumulační nádrže, ale čeští stavebníci snadno najdou cesty, jak to obejít. A přitom by stačilo místo kotlů podporovat jen akumulační nádrže, které jsou tím rozhodujícím článkem jak pro podstatné zvýšení účinnosti, tak pro výrazné snížení emisí.
V případě instalace solárně-termických kolektorů se zase vůbec nerozlišuje, zda k přitápění domku stavebník zvolí ty levné ploché s menší účinností, nebo trubicové vakuové, které jsou sice dražší, ale zvláště v chladnějším období mají vyšší účinnost.
Proto je třeba, aby ministr tento program hned zastavil a vyhlásil tendr na jednotlivé podprojekty ke snížení emisí a úspoře energií. Z těch by nezávislá komise vybrala ty nejefektivnější a až ty by se dotovaly.
Kdyby stažen nebyl, nezbývá než k vyvrácení pochybností o korupci podat trestní oznámení na ministerstvo životního prostředí ze zneužití státních prostředků.
Dále požádat Nejvyšší kontrolní úřad o hloubkovou kontrolu příslušných útvarů ministerstva a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o kontrolu, zda nedošlo ke zvýhodnění některých výrobců, které by s jistotou vedlo k oprávněným žalobám ostatních výrobců na ušlý zisk ve výši oněch miliardových dotací. Ty bychom jim jako v případě Diag Humanu museli zaplatit my všichni.
AUTOR: Petr Měchura
výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství
Přestože zákon č. 315/2008 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, jasně říká, že výnosy lze použít pouze na podporu snižování uvedených emisí, ministr Bursík naopak roztrubuje, že program má především přinést 30 tisíc pracovních míst a podporu domácích výrobců kotlů. Zákon rovněž stanoví, že získané miliardy jsou určeny Státnímu fondu životního prostředí. Ministr přesto program omezuje na občany, patrně s vědomím toho, že obce a města v říjnu k volebním urnám nepůjdou, kdežto občané ano.
Kauza je od počátku doprovázena podezřením ze zneužití státních prostředků. Vynakládá-li totiž stát nějaké finance, vždy je dle zákona o veřejných zakázkách vyžadováno řádné veřejné výběrové řízení.
V tomto případě jde dokonce o miliardy, a přesto o jejich rozdělení rozhodovalo prakticky jen několik úředníků ministerstva. A ti svůj návrh do poslední chvíle úzkostlivě tajili.
Z části programu týkající se zateplování budov vyplývá, že návratnost (takzvaný greening) investic do něj je skoro desetkrát delší než třeba u zdrojů na biomasu. Z toho je zřetelně vidět, kde by měly být priority a kam by mělo téci nejvíce peněz, ale bohužel je tomu právě naopak. Jde o náhodu, nebo o zlý úmysl?
Perlou je stať programu o nové výstavbě v pasivním energetickém standardu s pohádkovou fixní dotací 220 tisíc korun na domek. Pohádková je ovšem jen pro toho, kdo neví, že náklady na výstavbu pasivního rodinného domu nerostou lineárně, ale exponenciálně, takže nabízená dotace je jen zlomkem skutečných vícenákladů.
V pořádku není ani to, jak se ministr Bursík chlubí snížením administrativy a úsporami při odbourání energetických auditů. Uvědomme si, že i ta uváděná jedno až tři procenta z ceny investic na vyžadované posudky dělají jen u zateplení rodinných domků v souhrnu přes 558 milionů korun, které by mohly být použity smysluplněji.
Největší efektivitu má výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu. Tam je požadována minimální účinnost 82 procent, na kterou většina našich výrobců kotlů dosáhne. Kdyby ale byla snížena na 81 procent, dosáhli by na ni též výrobci teplovodních krbů ze zahraničí, a to přece nebylo cílem.
Program pro novostavby sice nepodporuje kotle bez akumulační nádrže, ale čeští stavebníci snadno najdou cesty, jak to obejít. A přitom by stačilo místo kotlů podporovat jen akumulační nádrže, které jsou tím rozhodujícím článkem jak pro podstatné zvýšení účinnosti, tak pro výrazné snížení emisí.
V případě instalace solárně-termických kolektorů se zase vůbec nerozlišuje, zda k přitápění domku stavebník zvolí ty levné ploché s menší účinností, nebo trubicové vakuové, které jsou sice dražší, ale zvláště v chladnějším období mají vyšší účinnost.
Proto je třeba, aby ministr tento program hned zastavil a vyhlásil tendr na jednotlivé podprojekty ke snížení emisí a úspoře energií. Z těch by nezávislá komise vybrala ty nejefektivnější a až ty by se dotovaly.
Kdyby stažen nebyl, nezbývá než k vyvrácení pochybností o korupci podat trestní oznámení na ministerstvo životního prostředí ze zneužití státních prostředků.
Dále požádat Nejvyšší kontrolní úřad o hloubkovou kontrolu příslušných útvarů ministerstva a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o kontrolu, zda nedošlo ke zvýhodnění některých výrobců, které by s jistotou vedlo k oprávněným žalobám ostatních výrobců na ušlý zisk ve výši oněch miliardových dotací. Ty bychom jim jako v případě Diag Humanu museli zaplatit my všichni.
AUTOR: Petr Měchura
výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích