Podivuhodné dotace

Odborníci varují, že "ekologičtí úředníci" nejsou schopni odborně posoudit žádosti o podporu.

Symbolicky na Den Země, 22. dubna, budou moci začít lidé žádat o dotace z programu, který slavnostně na závěr svého působení v čele resortu životního prostředí vyhlásil ministr v demisi Martin Bursík.
Zelená úsporám, jak Bursíkovi úředníci projekt nazvali, má až čtvrt milionu domácnostem nabídnout celkem deset miliard korun, v příštích letech dalších až patnáct miliard.
Zájemci si mohou vybrat peníze ze čtyř variant programu. Jenže už v druhé verzi, která slibuje dotaci 220 tisíc korun v případě, že si člověk postaví pasivní dům, to může mírně skřípat.
Už jen kvůli tomu, že náklady na výstavbu pasivního rodinného domu jsou vyšší než na klasický či i nízkoenergetický dům. Tudíž se dotace v rozpočtu téměř ztratí. Nejspíše i proto je v tuzemsku skutečně pasivních domů jen několik a tato "mizivá" dotace jejich výstavbu zřejmě nijak nepodpoří.
Sdružení Centrum pasivního domu spočítalo, že v předchozích čtyřech letech přibývalo ročně pět až deset těchto staveb. Letos by jich mohlo být dokončeno zhruba dvacet až třicet. "V roce 2007 bylo dokončeno kolem sedmnácti tisíc bytů v rodinných domech, podíl pasivních domů se počítá na setiny procenta. Ten samý rok se započalo s výstavbou téměř 21 tisíc bytů v rodinných domech. Pokud to vztáhneme na počet připravovaných projektů, dostáváme se na desetiny procenta bytové výstavby," konstatuje Kateřina Tydlačková ze sdružení.

"Bursíkův seznam"
Problémem pro mnoho lidí, kteří by rádi o dotaci požádali, může být i to, že peníze je možné získat pouze v případě, že stavebníci použijí materiál zapsaný v seznamu ministerstva životního prostředí a také budou stavět s firmou, která se do podobného seznamu nechá zapsat.
Zápis je sice zdarma, ale hlásit se mohou pouze firmy, které zaměstnávají kvalifikované zaměstnance s osvědčením pro instalaci příslušných systémů. "A každý, kdo splňuje podmínky živnostenského zákona a kdo pracuje s certifikovanými výrobky," dodává mluvčí MŽP Jakub Kašpar.
"Postupujeme striktně podle živnostenského zákona," říká i Lenka Brandtová ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP).
Kateřina Tydlačková přitom tvrdí, že volbě materiálů na stavbu pasivního domu se nekladou žádné meze: "Konstrukce může být zděná, ze dřeva nebo jiných materiálů. Rovněž pro tepelnou izolaci se může volit mezi různými variantami. Zateplovat lze klasicky minerální vlnou, polystyrenem nebo ekologicky slámou, konopím, dřevitou vlnou nebo celulózou."
V důsledku to ale znamená, že zcela mimo možnost získat dotace jsou lidé, kteří chtějí stavět svépomocí nebo jen s "partou" známých zedníků, na které třeba mají dobré reference, znají jejich práci a vyhovuje jim jejich cena. "Je pravda, že třeba menší firmy do deseti lidí nemusejí mít některé certifikáty," myslí si obchodně technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Bohuslav Štancl.
A zhruba polovina firem z 2500, které zaměstnávají více než 20 lidí, nebude schopna se do "Bursíkových seznamů" podle Štancla dostat.
Například Centrum pasivního domu ale sdružuje jen 43 firem, které prošly výběrovým řízením a splnily podmínky tak, že rada sdružení garantuje dodávky jejich služeb nebo výrobků pro pasivní domy. Kdo bude stavět, když ministerstvo životního prostředí v anotaci programu očekává, že těchto domů i díky dotaci bude v brzké době 4900?

Úředníci odborníci?
Jak potvrzuje Kateřina Tydlačková, získat dotaci na stavbu svépomocí nebude možné, protože nebude zajištěna záruka kvality díla: "Pasivní dům vyžaduje zkušené odborníky již při návrhu, u realizace je třeba zaměřit se na izolaci, větrání. Je nutná preciznost při utěsnění domu a zpracování detailů bez tepelných mostů."
Jenže i tady se dá narazit. O tom, že jsou ministerské soupisy firem nesmyslné, je přesvědčen Jan Řežáb, majitel developerské společnosti JRD. Ta jako v podstatě jediná na českém trhu staví nízkoenergetické viladomy. "Schvalování firem ministerstvem životního prostředí či SFŽP není systémově správné. Zasahuje do oboru, který pod ně nespadá, a vytváří se zbytečná administrativa," říká Řežáb, kterému se nelíbí ani to, že u bytových domů nemohou o dotace žádat developeři, ale až první majitel bytu.
Také Bohuslav Štancl ze svazu stavařů se obává o dostatečnou odbornost těch, kteří peníze budou rozdělovat: "Lidé ze Státního fondu životního prostředí nejsou schopni odborně posoudit žádosti, které jim přijdou ke zpracování. Nemají k tomu vztah a mnohdy ani vzdělání, jsou spíše přes tu přírodu."
Svaz se prý dokonce dlouho snažil jednat o tom, aby "stavební věci" šly přes ministerstvo pro místní rozvoj, které už má zkušenosti s obdobnými programy a také odborné znalosti, ale neuspěl. "Mohou se objevit tisíce spekulantů, kteří si dají své žádosti, a oni jim to v klidu schválí," varuje Štancl.
Nápaditým Čechům se proto meze nekladou. Nemusejí žádat o dotaci na nákladný dům v pasivním standardu, ale mohou se pokusit při nízkoenergetické stavbě o maximálně 80 tisíc na solární kolektory, dalších 80 tisíc na kotel na biomasu nebo 75 tisíc na tepelné čerpadlo. K tomu ještě dvacet tisíc jako dotační bonus za kombinaci opatření. A nejspíše se jim součet vyplatí více než stavba nákladného pasivního domu.

AUTOR: Hana Filipová