Nejde jen o zateplování

AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ

OTÁZKA: Jak funguje vaše spolupráce s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) v oblasti podpory úspor energií v bytových domech?

Program Zelená úsporám vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí loni v dubnu s tím, že se vztahuje na objekty určené k bydlení, nikoli však na panelové domy. Nastartování programu nebylo s Ministerstvem pro místní rozvoj koordinováno. Ke změně došlo až v září 2009, kdy se program rozšířil i o panelové domy. Těsně předtím se obě ministerstva dohodla na spolupráci a byla stanovena pravidla pro souběh programů Zelená úsporám a Panel.

OTÁZKA: Panel má ale dlouhou historii, prošel také změnami?

Tento název je zkrácený - správně měl program název Podpora rekonstrukcí a modernizací bytových panelových domů a byl uveden do života v roce 2001. Výčet konstrukčních soustav, na které se původně vztahoval, je uveden v příloze nařízení vlády č. 299/2001 Sb. Šlo o stavby z prefabrikovaných stavebních dílců, které velmi nepřesně označujeme jako paneláky. Loni vláda nařízením č. 118/2009 Sb. s účinností od 1. 5. 2009 rozšířila působnost tohoto programu na všechny bytové domy, bez ohledu na stavební technologii a stáří. Programu nyní říkáme Nový panel.

OTÁZKA: Kolik rekonstrukcí už jste podpořili?

Například v roce 2002 to bylo jen asi 250 milionů korun a 4500 opravených bytů. Křivka se začala prudce zvedat od roku 2006. V roce 2007 jsme poskytli dotace ve výši 4,3 miliardy korun. Do konce loňského roku jsme poskytli úrokovou dotaci za celkem 11,8 miliardy korun a počet opravených bytů přesáhl 333 tisíc. Banky dříve nerady půjčovaly družstvům a společenstvím vlastníků, ale posléze zjistily, že z hlediska poskytování úvěrů je tento segment velice zajímavý. Proto výrazně zlepšily podmínky. Dalším důvodem pomalého nástupu byla i nedůvěra vlastníků domů a bytů. Báli se úvěrů, zásahů do domů a v družstvech a společenstvích vlastníků občas také naráželi na odpor pasivních členů, kteří nechtěli vynakládat žádné prostředky.

OTÁZKA: Kolik sídlišť a starších bytových domů ještě čeká na modernizaci?

Vezmeme-li v úvahu i nepanelové domy, tak bych odhadoval, že jsme asi ve čtvrtině tohoto procesu.

OTÁZKA: Jaká jsou specifika vašich programů na rekonstrukce bytových domů?

Nepodporujeme jednotlivé opravy, dílčí zásahy, dílčí zateplení. Základním požadavkem státní bytové politiky je, aby byl investor motivován k celkové rekonstrukci, celkové modernizaci a k celkovému zateplení. Je velmi důležité, aby se nejen výrazně prodloužila životnost těch domů, ale aby byly schopny i v příštích desetiletích poskytovat dostatečný standard bydlení, který požadujeme. Nepodporujeme tedy samotnou výměnu oken nebo částečné zateplení. Zateplit neopravený, nerekonstruovaný panelák pokládáme za chybu. Může to mít i důsledky na již porušenou statiku. Jde o technologicky nebezpečný postup.

OTÁZKA: To přináší na investory větší nároky než například jednotlivé kroky k úspoře energií. Poradí si s tím?

Komplikované to je a vlastníci domů mohou bez odborné pomoci udělat řadu chyb. Náš program má proto tři části. První dvě jsou finančního charakteru, kdy poskytujeme úrokovou dotaci a záruku za splácení úvěrů prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky. Aby byly opravy komplexní, vláda diferencovala výši podpory do tří hladin a úroková dotace se pohybuje ve třech hladinách, 4, 3 a 2,5 procentního bodu podle šíře a hloubky podpořeného projektu. Motivuje to investora, aby rekonstruoval a zateploval co nejdůkladněji. Třetí část představuje kvalifikovaná odborná pomoc, kterou poskytuje více než 70 poradenských a informačních středisek. Musí mít autorizaci od Ministerstva průmyslu a obchodu, což dokládá, že disponují kvalifikovanými pracovníky. Jejich činnost se velmi osvědčila, představuje skutečně účinnou pomoc investorům.

OTÁZKA: Jaký zájem může mít vlastník domu na náročné rekonstrukci?

Především je to povědomí, že musí uspořit energie a snížit jejich ztráty, jinak mu stále porostou provozní náklady domu. To se dřív příliš nebralo v úvahu a cena nemovitosti se jednoznačně odvíjela od místa, kde stály. Na rozvíjejícím se trhu ale budou nezateplené, nerekonstruované nemovitosti ztrácet hodnotu.

OTÁZKA: Do jaké míry využívají program Panel města a obce?

Podíl domů ve vlastnictví měst a obcí klesá, takže dnes mezi žadateli převažují družstva a společenstva vlastníků. Na začátku programu to bylo obráceně. Nicméně, objem domů ve vlastnictví měst a obcí, který je třeba ještě rekonstruovat, je pořád hodně velký.

OTÁZKA: Omezila financování uvedeného programu ekonomická recese?

V souvislosti s krizí tomu tak přímo nebylo. Velký problém nastal v roce 2008, kdy byl v rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení schválen nižší objem, než bylo potřebné. Měli jsme pouhé dvě miliardy, proto jsme museli řadu projektů financovat až v roce 2009. Loni jsme naopak měli finančních prostředků dostatek. V průběhu programu už se ale víckrát stalo, že vláda při stanovení návrhu rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení příliš šetřila a ministr pro místní rozvoj pak musel v průběhu roku požádat o změnu rozpočtu a navýšení položky pro program Panel.

OTÁZKA: A co bude letos?

Patrně bude také třeba uvažovat o změně rozpočtu, protože s naplánovanými prostředky bychom nemuseli vystačit.

OTÁZKA: Jaký je tedy hlavní rozdíl mezi programy Panel a Nový panel a programem Zelená úsporám?

Kromě toho, že Panel operuje jinou formou podpory, totiž úrokovou dotací, Zelená úsporám se nezabývá celkovou rekonstrukcí a modernizací domů, ale využívá finančních zdrojů, kterými jsou výnosy z prodeje emisních povolenek. Použití těchto prostředků je účelově vázáno jen na procesy, které vedou k úspoře CO2, tj. na úspory energií. Dohodli jsme se s MŽP, že když žadatel použije dotaci na zateplení z programu Zelená úsporám, může z programu Panel dostat podporu jen na ty další položky, které se netýkají přímo zateplení. Celkem je položek v nařízení vlády k programu Panel 38, se zateplováním souvisí jen necelá desítka z nich. Který dotační titul si investor vybere, je jeho volbou. Musí si spočítat, co je pro něj výhodnější, nikdo ho k ničemu nenutí.

OTÁZKA: Co všechno chápete jako nezbytné pro komplexní rekonstrukci domu?

V našem pojetí je to posouzení a případné opravy konstrukčních prvků, mj. především i statických vad, výměna všech rozvodů, modernizace výtahů, výměna otvorových výplní, která může souviset se zateplením. Jde však také o bezpečnost a v případě vstupních dveří o protipožární kvalifikaci. Samozřejmostí musí být rekonstrukce sanitárních bytových jader, ale kvalifikovaná. Nešetrným zásahem v jednom bytě lze způsobit řadu problémů, především z hlediska statiky. Umakartové jádro má přece docela jinou hmotnost než vyzděné. Je tu celá řada otázek, které se běžně nevnímají a mohou vést k dodatečným problémům. Proto trváme na tom, aby především u panelových domů byly splněny aspoň základní požadavky, v nařízení vlády jsou rekonstrukční zásahy rozděleny do několika skupin. Pro získání podpory ze Zelené úsporám postačí vlastníkovi splnit jen základní hladinu, skupinu A opatření uvedených v příloze nařízení vlády.

OTÁZKA: Aby žadatelé získali podporu z obou programů, musí připravit dva projekty?

Ne. Jeden projekt, jeden energetický audit, jedno stanovisko, přičemž pokud investor použije aspoň zčásti náš program, tak náklady stanoviska platíme z prostředků našeho státního fondu. Žadatel hradí vypracování projektu, i na to však v současné době mohl získat podporu od Státního fondu životního prostředí. Jeden projekt je součástí žádosti jak u nás, tak v programu Zelená úsporám. Českomoravská záruční a rozvojová banka umí rozlišit položky, na které se vztahuje dotace Zelená úsporám, a poskytne dotaci jen na zbývající část úvěru. S kombinací dvou programů již máme zkušenosti - v minulosti to byl jak program úrokový, tak dotace na havarijní stavy balkonů a lodžií. Banka to rozlišit dokázala, z technického hlediska nám to velké potíže nedělá.

OTÁZKA: Počty žádostí v programu Zelená úsporám však nabíhají poměrně pomalu...

Příprava rekonstrukcí probíhá měsíce, někdy i rok a déle. Také vlastníkům trvá často dost dlouho, než se rozhodnou k akci. Dále je třeba zadat zpracování projektu, zkompletovat příslušné doklady a zažádat o stavební povolení. Možná si autoři programu Zelená úsporám neuvědomili, že to nepůjde tak rychle, jak očekávali. Z hlediska spolupráce našich ministerstev a fondu tu však nevidím žádný závažný problém. Nabíhání počtu žádostí v programu je problém časový a možná do jisté míry také problém nastavených parametrů. Z naší strany však souběh obou programů nic neblokuje, to musím jasně říci.


JUDr. Jan Wagner, ředitel Státního fondu rozvoje bydlení