Jedna z nejoblíbenějších rekreačních oblasti v nevelké vzádlenosti od Brna jsou Žďárské vrchy. Ty nejsou však zajímavé jenom po stránce zimních sportů či alpinismou (Dráteník aj.) , ale nesmírně jsou zajímavé po stránce regionálně geologické, rudní geologie atd.Takže naložte kolo do vlaku, přibalte horolezecké lano a hurá do vrchů.
Tip na výlet: Žďárské vrchy a jejich geologie
Jedna z nejoblíbenějších rekreačních oblasti v nevelké vzádlenosti od Brna jsou Žďárské vrchy. Ty nejsou však zajímavé jenom po stránce zimních sportů či alpinismou (Dráteník aj.) , ale nesmírně jsou zajímavé po stránce regionálně geologické, rudní geologie atd.Takže naložte kolo do vlaku, přibalte horolezecké lano a hurá do vrchů.
CHKO Žďárské vrchy se nachází na styku několika geologických jednotek severovýchodního okraje centrální části Českého masivu, konsolidovaných koncem paleozoika variským vrásněním. Jihozápad oblasti náleží ke stráženeckému moldanubiku, budovanému silimaniticko-biotitickými migmatitizovanými a granitizovanými pararulami. V nich jsou obsaženy vložky muskovitických a dvojslídých ortorul s pruhy amfibolitů, řidčeji čočkovitá tělesa krystalických vápenců (v okolí Žďáru nad Sázavou a Studnic), výskyty serpentinitů (Tři Studně a Sklené) a vzácně i kvarcitů a skartů (Budeč).
Nejrozsáhlejší centrální a severovýchodní část CHKO zaujímá svratecké krystalinikum. Je budováno převážně migmatity a dvojslídými ortorulami, jež se střídají s různě mocnými konformně uloženými polohami svorů a svorových rul. Středem krystalinika probíhají pruhy výrazně hrubozrnných, tzv. "okatých" dvojslídých ortorul, vystupující ve sklaních výchozech např. na Zkamenělém zámku a Štarkově. Úzké pruhy v rulových horninách tvoří amfibolity a skarny, často s ložisky železných rud dobývaných od středověku např. v okolí Kadova, Odrance i jinde.
Na severovýchodní okraj oblasti zasahuje poličské krystalinikum, v jehož horninové skladbě převládají vesměs jemnozrnné biotitické ruly. Severozápadní cíp oblasti tvoří železnohorský pluton, budovaný všeradovským subvulkanicko-granitovým komplexem červenavých žul a amfibolicko-biotitických granodioritů s albitickými granity a poryfy. Od svrateckého krystalinika je oddělen hlineckou zónou, tvořící geomorfologicky nápadnou sníženinu mezi Žďárskými vrchy a Železnými horami.
Převládajícími horninami jsou zde fylity, k nimž místy přistupují biotitické rohovce, křemence a amfibolitické břidlice. Podél železnohorského zlomu zasahuje až k Velkému Dářku od severozápadu výběžek Dlouhé meze tvořený sedimenty České křídové tabule. Starší cenomanské písčité sedimenty jsou zde překryty souvrstvím vápnitých pískovců, jílovců a slínovců spodního turonu.
Na západním okraji oblasti vznikl v místech křížení zlomů ranský masiv s hlubinnými vyvřelinami peridotitů, troktolitů, olivinických a pyroxenických gaber, amfibolických dioritů a granodioritů. Vzhledem k jeho významnému sulfidickému zrudnění zde byly až do roku 1990 těženy sfalerit-chalkopyritové rudy.
V dalším geologickém vývoji byl ráz oblasti formován ve starším kvartéru (pleistocénu) mrazovým zvětráváním skalních masivů , při němž byly rozpadlé bloky hornin pomalu unášeny kongeliflukcí po svazích a hromaděny v podobě hlinitokamenitých sedimentů nebo kamenných moří. V období mladšího kvartéru (holocénu) byly vytvořeny nivy v údolích řek a vznikla rašeliniště (oblast Velkého Dářka, okolí Košinova, Krejcaru, Veselská nížina a.j.).
Po stránce petrograficko - mineralogické...
Přes poměrně malou pestrost geologické stavby Žďárských vrchů lze nalézt význačnější ložiska minerálů.
Minerály reziduí některých hornin pestré skupiny moldanubika a moravika
U Žďáru n/S - lokalita Stará vápenice nebo U Vápenice - byly zjištěny různě zbarvené typy opálů od mléčně bílé až po žlutohnědé až hnědé, někdy bíle skvrnité. Opály jsou neprůhledné, jen žlutohnědý je průsvitný. Tyto opály tvoří nepravidelné konkrece o průměrné velikosti 8 cm, s povrchem hrbolatým až voštinatým. Vzácně byly nalezeny opály s hnědavou a zelenavou poloprůhlednou centrální částí. Uvedené opály jsou zřejmě vázány na rezidua erlánů, které tvoří reakční lem kolem tělesa krystalického vápence.
Minerály hydrotermálních křemenných žil s ametystem
Jde věšinou o drobné žíly až žilníky prorážející horniny moravika a moldanubika. Z řady nalezišť známe výskyty křemenů jen z eluvií, u některých lokalit nemůžeme vyloučit ani možnost kratšího transportu křemenů. K nejznámějším výskytům ametystů řazených k tomuto genetickému typu patří prostor severovýchodně od obce Česká Mez u Žďáru nad Sázavou.
Ametysty zde tvoří volné, často oboustranně ukončené krystaly o průměrné velikosti 2 - 3 cm. Vzácně se vyskytují paralelní srůsty krystalů nebo nádherné žezlové ametysty ( ametyst na křišťálu). Krystalové plochy ametystů jsou lesklé, slabě rýhované. Ametysty jsou průhledné, mají fialové jádro, které bez ostré hranice přechází v okrajovou zónu tvořenou čirým křišťálem.
Minerály pegmatitů.
Nejkrásnější drahé kameny pocházejí z pegmatitů. Pegmatity obsahující neobvykle krásné a velké krystaly různých minerálů se nacházejí také na ČMV. Většina pegmatitových těles zde má tvar desek nebo nepravidelných čoček či šmouh. Jejich mocnost kolísá od několika málo centimetrů až do několika desítek metrů, délka pak od několika centimetrů až ke stovkám metrů. Největší frekvence pegmatitových těles je vázána na biotitické, slabě migmatitizované ruly. Pegmatity vyplňují především příčné puklinové směry.
Velké množství lithných pegmatitů, které se nacházejí na ČMV (např. Rožná), má především význam mineralogický.
Minerály magmatických hornin.
Temně zelené peridotity vytvářejí několik těles uzavřených v olivínických gabrech obnažených ve stěnových lůmcích nebo na přirozených výchozech. Troktolity skvrnitého vzhledu - pstruhovce - se dají nalézt na přirozených výchozech v údolí Doubravy
Na haldách U obrázku lze nalézt vytěžená olivínická gabra světlešedé barvy s namodralým tónem a zrny sulfidických minerálů.
Širší okolí vrchů je známé těžbou uranových rud (Dolní Rožínka, Olší, Bukov aj.)
Paleontologický výzkum Žďárských vrchů dosud nebyl proveden. Pravděpodobnost nálezů je pouze v oblasti výběžku křídové tabule - Dlouhá Mez, zejména na výchozech v zářezech některých toků do vrstev jílovců a pískovců.
ZDROJ: CHKO Žďárské vrchy