Přírodou Mladoboleslavska: Zpět k pramenům
Stejně jako před lety, kdy jsme v přímém rádiovém přenosu putovali k pramenům říčky Klenice i teď si vypůjčím od režiséra Bedřicha Ludvíka vícevýznamový titulek, tentokrát pro čtenáře těchto novin. A vyšlápneme si za vodou.
Obrázek zachycuje jeden ze dvou pramenů Malé Mohelky, stékající do naší krajiny z Podještědí. Kolik takových pramenů si při pohledu na tento jen čtenáři dokáží vybavit! Kolik sami znají všech bezejmenných studánek, z kolika z nich pro sebe a přátele už nabírali vodu! Jako u nás v Kněžmostě pod Skalkou, ve Vlčím Poli při Hraběnčině studánce, na mnoha zastaveních v Českém ráji, anebo na Klokočce.
Ve vývěrech obestřených pověstmi či zázraků prostých. Všech ale zdarma podávajících vodu k napití, vodu teploty země, z níž vyvěrají, jiskřivou a poctivou! Kolik lidí se ještě i v této "zdivočelé době" stará o prameny, kolik romantiků o tento fenomén "opřelo" text písně, jako třeba skupina Hradišťan! Voda byla, je a stále výrazněji bude ceněna pro život lidských pokolení, někde bude dál svobodně odtékat potoky do řek, jinde se za ní budou lidé stále hlouběji zahrabávat do země a mnohde i prát!
Mám rád vůni ve strouhách i řekách, kde se voda protékáním osvěžuje a čistí, děsí mne letní hladiny rybníků, plné jedovatých sinic a z nich vzcházejícího zápachu. Voda, která svoji samočistící schopnost už periodicky ztrácí. Děsí mne "petlahve", zakotvené v lemech rákosí, sborově lupající s každou změnou teploty.
Děsí mne nepořádek všude kolem. Ikdyž jsou ještě lidé podobní těm strážcům studánek, chodící do lesa s "igeliťákem" a vracející se s odpadky, rybáři, uklízející kolem revírů a vedoucí k tomu i mládež, že jsou vodáci, čistící každý tu svou řeku, že snad jsou i jiní, jdoucí proti většině. A takovým patří s přáním krásného léta i moje poděkování.
Pavel Kverek
Zdroj: www.mb-noviny.cz