Přírodou Hostýnských vrchů

Za střed Hostýnských vrchů je považován Holý vrch (742m). Od něj se táhnou celkem 4 větve neboli ramena:

• Západní neboli hostýnská větev - vyplňuje prostor mezi údolím říčky Bystřičky a údolím říčky Rusavy. K tomuto rameni patří Obřany (704m), Bečka (725m), Skalný (730m) a Hostýn (735m), dále pak Klapinov (678m) a Pardus (672m), na jejichž svazích vyvěrají oba prameny Rusavy.
  
  
• Mezi údolím Bystřičky a údolím říčky Juhyně se rozkládá severní neboli javornická větev. Nejvýznamnější vrcholy této části jsou Čerňava (844m) se Smrdutou (750m), masiv Javorníka s nejvyšším vrcholem Hostýnských vrchů, jímž je Kelčský Javorník (865m), dále Sochová (741m), Ožiňák (661m), Tesák (721m) a hřeben Kyčera (757m), U třech kamenů (748m). Je to nejvýše položené hostýnské rameno, zásluhou Čerňavy a několika míst na protáhlém hřebenu mohutného Javorníka je zde překročena nadmořská výška 800m. Je zde také nejvíce rezeravací : Janče, Smrdutá, Čerňava, Tesák a Bernátka.
  
  
• Rozsáhlá východní neboli jurikovská větev je ohraničena údolím Juhyně a údolím hošťálkovským a ratibořským (potoky Horňanka a Ratibořka), které pak přecházejí v údolí Vsetínské (Horní) Bečvy. Páteří tohoto ramene je hřbet, který běží od Holého vrchu přes Troják, Bludný (659m), Čečetkov (687m), Háje (665m - dříve Jurikov), dále přes obec Lázy a Píškovou (578m) do Jarcové u Valaškého Meziříčí. Tento Hřbet je dlouhý 20km. Dalšími významnými vrchy v tomto paprsku jsou rajnochovický Klínec (668m) a Kunovská hůrka (587m)
  
  
• Jižní neboli ondřejovská větev má dvě části. K západní patří Ondřejovsko (631m), Hrubá Malíková (564m), Chochol (578m), Javorčí (630m), Poschlá (630m), Křídlo (506m), Barvínek (571m), (571m), Lysina (598m), Hrad (565m) a Hrádek (517m). K východní neboli lukovsko-vlčkovské větvi patří Kuželek (638m) a Solisko (546m), Grúň (557m) a Hrabčí (559m).Tato trojice je prameništěm říčky Dřevnice. Významnou lokalitou v této části ondřejovské větve jsou zříceniny hradu Lukova (521m).

V některých lesních odděleních jsou zachovány části původního bukojedlového pralesa (dnes přírodní rezervace). Souvislé lesní tratě jsou na určitých místech přerušovány pastvinami a loukami.

Z geologického hlediska jsou Hostýnské vrchy tvořeny karpatským flyšem (jíly, pískovce a slepence) a erozivní činností horských toků byla vyhloubena hluboká údolí.

Název Hostýnské vrchy platí nejméně od roku 1945, což dokazuje řada map a písemností. Název však měl úřední charakter i mezi světovými válkami. (Převzato z článku Vlast. Doležela Hostýnské vrchy - brána Beskyd)

Celé území Hostýnských vrchů se vyznačuje pestrou členitostí terénu, dlouhými stráněmi, příkře spadajícími do hlubokých údolí, kterými protékají četné vodní toky. Toto území má příznivé klimatické poměry, např. Bystřice má průměrnou roční teplotu 8,1°C a průměrné roční srážky 744mm. Původní dřevinnou skladbu zde vytvořil buk a jedle, za vhodných terénních a půdních poměrů také javor a jilm horský, v nižších polohách lípa a dub.

Původní společenstva začala postupně mizet vlivem hospodářských zásahů. Tak se stalo, že na místo původních dřevin vytváří smrk, jakožto hospodářsky žádanější dřevina, rozsáhlé smrkové monokultury. Rezervace Smrdutá poskytuje obraz mohutného suťového horského lesa, kde stromové patro tvoří klen, jilm horský a jedle.

Dále na:http://www.mubph.cz/clanek.php?id=255

ZDROJ:www.mubph.cz