Našel jsem si místo na hraní

PETR PAVLÍK - provozovatel botanické zahrady Štramberk

zaznamenala Kamila Šimková Broulová

Dovedete si představit tu nádheru, když se v noci probudíte a naproti vám sedí výr nebo tokají lelci? Na začátku 90. let jsem hledal místo, kde bych si mohl hrát. Celý život jsem dělal něco jiného a snil o tom, že jednou pro sebe najdu kus přírody. Byl jsem umělec na volné noze a po revoluci si otevřel nakladatelství, protože jsem chtěl vydávat krásné knížky.

Ve čtyřiadevadesátém jsme vydali Království české - erby a rodokmeny vládnoucích rodů, a dokonce jsem byl pozván anglickou královnou, abych jí jednu knihu věnoval.

Z nakladatelské práce jsem měl peníze a chtěl koupit rezervaci, jenomže to české zákony neumožňují. Naštěstí v té době vycházely mapy podrobných měřítek, tak jsem si koupil celou severní Moravu a začal hledat zajímavou lokalitu, která nebyla zasažena zemědělskou činností. Nechtěl jsem být sedlákem ani lesákem, ale jasnou představu o tom, co vlastně chci, jsem neměl. Tu jsem dostal až tady.

Když jsem sem přijel poprvé, bylo mi jasné, že tohle místo je ono. Šlo o starý vápencový lom zasypaný skládkou průmyslového odpadu. Muselo se ho odvézt skoro tisíc plně naložených tatrovek. Lom jsme tedy důkladně vyčistili, nerostla tu ani tráva a já přemýšlel co dál. Radil jsem se se svými přáteli a napadlo nás, že tady uděláme botanickou zahradu. Jenomže jakou?

Klasickou s kytičkami, záhonky a cedulkami, nebo přírodní? Šel jsem se podívat do protějšího lomu na kopci Kotouč. Kvůli těžbě tam nevstoupila noha botanika půl století a já tam našel opravdové poklady: asi padesát druhů rostlin, které už byly považované za vyhynulé. Rozhodl jsem se kytky z toho lomu sem přenést, a tak vlastně vznikla budoucí koncepce zahrady. Když se dělají tyhle záchranné transfery, tak se kytka vyřízne a někam se přestěhuje. Jenomže já stěhoval celé biomy, mechové bulty, kde na každé rostlo na dvacet druhů. Zničil jsem si tehdy svého kombíka. Taková bulta hlíny totiž váží metrák, a když jsem jich do auta nacpal pět i šest, tak to zkrátka bylo poznat. Přestěhovali jsme ale takhle na sto dvacet druhů! Kdybychom to neudělali, ty kytky by vzaly za své. Dnes už mokřad na Kotouči neexistuje.

Štramberk je unikátní v tom, že z botanického hlediska má ostrovní charakter. Nedávno jsem tady měl žáky ze třetí třídy, tak jsem se snažil jim to názorně vysvětlit. "Představte si, že všude v Česku žijí černovlasí, jen tady ve Štramberku blonďáci. My ale blonďáky nesmíme pomíchat s černovlasými, to by z toho byli bruneti," říkal jsem jim. Je tu vlastně genobanka štramberské flóry, mám tady ty kytičky v úschovně. Až jednou skončí těžba na Kotouči, zase je tam vrátíme.

Jak se tam dostat
Botanická zahrada a arboretum leží ve vápencovém lomu na jižním kraji města.

Praktické info
Otevírací doba: út - ne, 10 - 17 hod., od dubna do konce září.
Vstupné: dobrovolné
www.stramberk.cz