Čtvrtek, 28. března 2024

Montánní geologie na Českomoravské vrchovině

Montánní geologie na Českomoravské vrchovině

Montánní archeologie na Českomoravské vrchovině: výzkum rudního hornictví středověku a raného novověku

Základní charakteristika středověkého montánního regionu Českomoravská vrchovina: Zatímco montánně historický výzkum např. Kutnohorska na severním okraji moldanubika probíhá od počátku 20. století, archeologické poznání se zatím rodí až nyní. Archeologický výzkum Kutné Hory naráží na problém stavu zachování montánních památek v městském prostředí a problém fragmentarizace výzkumu. Dalším regionem je Čáslavsko. Regiony, kde byly od středověku dobývány polymetalické sulfidické rudy s obsahem olova a stříbra, a které jsou předmětem výzkumu našeho jihlavského pracoviště, jsou Havlíčkobrodský, Jihlavský a Pelhřimovský. První zmínky o hornictví na Havlíčkobrodsku pochází z let 1257-1281. K nejvýznamnějším lokalitám patři Utín - Stříbrné Hory, Přibyslav, Ovčín - Suchá - Sv. Kříž a Česká Bělá, kde byl vedle důlního areálu zkoumán profil potoka Březina. Nálezy mincí či závaži na lokalitě Buchberg u Utína naznačují, že i zde se nacházela zpracovatelská lokalita a hornické sídliště. Specifický areál, snad zaměřený na rýžovnictví zlata, byl zkoumán u Květinova na Perlovém potoce. Význam Havlíčkobrodska spočívá nejvíce ve výzkumu hutnišť, kterých je dnes známo již několik desítek.

Druhým revírem je jihlavský, kde nalezneme staré hornické práce na lokalitách Pfaffenhof, Rudný (Schatzberg), Bílý Kámen, Rounek, Staré Hory, Pístov, Sasov, Rančířov, Malý Beranov, mezi Dobronínem a Kamennou a mezi Třeští a Jezdovicemi. Nejdůležitější hydrothermálně mineralizovanou strukturou a prvořadým rudním ložiskem je starohorská dislokační zóna, na které ve 13. století vyrostla v severním úseku (tzv. Starohorský couk) hornická aglomerace Staré Hory. Málo rozšířenými památkami jsou štoly (sv. Jan Nepomucký u Hybrálce, Trpaslík a sv. Trojice, Beranovská dědičná, Kleinwerkl). Vodohospodářská díla zastupuje relikt tzv. Rantířovského náhonu z počátků 14. století, vedoucí po levobřeží ke Starým Horám. Hutniště jsou známa z povodí Bělokamenského potoka, archeoenvironmentálně jsou stopy úpravy rud zjištěny i na Koželužském potoce.

Málo poznaný je pelhřimovský rudní revír. K nejzachovalejším pozůstatkům středověké těžby patří šachetní pásma a štoly na úpatí Čertova hrádku u Rohozné, dobývky u Vyskytné nebo Branišova. Nové výsledky přinesl archeologický výzkum zpracovatelské lokality ze 13. století v poloze Cvilínek u Černova na Hornocerekvicku. V revíru Štěpánov nad Svratkou je výjimečným komplexem s úpravnami a sídlištěm lokalita Havírna, které se dostalo odborné pozornosti a kde průzkumy byly doplněny archivním studiem a dílčími analýzami hutnického odpadu. Méně pozornosti se dostává revírům či výskytům polymetalických rud menšího rozsahu a významu (např. okolí Měřína, Radlice, Dačicko). Jistá pozornost je věnována výzkumu středověké exploatace zlata na Pelhřimovsku. Vedle kutišť a rýžovišť jako např. Zlátenka, Štůlny, Trucbaba, U havíře, stojí za zmínku dolní tok Petrovického potoka s jeho přítoky se sejpy a dobývkami na svazích či rýžoviště na břehu Želivky u vodního díla Vřesník. Významně pokročil výzkum v revíru Hory - Předín - Želetava - Opatov.

Základní charakteristika montánní acheologie na Českomoravské vrchovině: Montánní archeologie je disciplínou, zabývající se výzkumem dobývání a zpracování surovin v minulosti, převážně archeologickými metodami. V případě Českomoravské vrchoviny jde zejména o těžbu či rýžování zlata a rud barevných či drahých kovů do raného novověku. K základním otázkám výzkumu patří např. počátky exploatace zlata v regionu. U středověkého rudního hornictví je to vznik, ekonomická a technická infrastruktura hornických, úpravnických a hutnických provozů, délka jejich trvání a otázky spojené s jejich zánikem či transformací. Z dalších jsou to báňskohutnické technologie (těžba, čerpání vody, úprava rud, praní mletí, pražení a hutnictví). Do okruhu témat patří i hornické a úpravnické areály v krajině, jejich podíl na osídlení regionu, napojení na infrastrukturu dopravní a zemědělskou, či jejich podíl na odlesňování či znečištění krajiny. Dalším studovaným fenoménem jsou hornická sídliště a otázky vzniku a života městských center, jejich prostorová, sociální a ekonomická interakce s důlními a hutními provozy.

Formy montánní archeologické terénní činnosti: Dosavadními způsoby výzkumu jsou především záchranné archeologické výzkumy hornických, úpravnických a hutnických areálů s přilehlými areály obytnými. Dále je to vyhledávání, dokumentace, monitoring a nedestruktivní průzkum zaniklých hornických, rýžovnických a zpracovatelských areálů. Ty se v krajině nejčastěji projevují povrchovými tvary, jako jámy či tahy jam s obvaly (pozůstatky kutacích jam či vystrojených šachet), vyústění někdejších štol s odvaly, sejpy, zaniklé náhony, kanály, struskoviště, haldy či aplanované deponie hlušiny, vytříděné žíloviny a rudniny, úvozy, tvrziště a pod. Součástí odborné práce je evidence, ošetření a vyhodnocení hmotné kultury specificky spjaté s hornictvím, jako např. tavící keramika a lampičky, mlecí kameny, hornické nářadí a podobně. Další formou jsou výzkumy mokřadních stanovišť v různé vazbě na zaniklé hornické a zpracovatelské areály, odběry půdních vzorků a paleoenvironmentální analýzy.

Mezioborový charakter montánní archeologie: Výzkum starého hornictví na Českomoravské vrchovině je založen na široké mezioborové spolupráci více institucí. Z povahy montanistiky je nezbytná spolupráce s geology a mineralogy. Pomocnou metodou je geofyzika, samozřejmostí jsou odběry a analýzy geochemických půdních vzorků a vzorků paleometalurgického odpadu (struska, výplně pecí, slitky a úkapky kovů, tavící keramika). V případech nálezů mincí, se provádí numismatické a materiálové analýzy, u nálezů jako závažíčka, se provádí analýza historicko metrologická. Pokud situace umožňuje, provádí se při archeologických výzkumech odběry a paleoenvironmentální analýzy vzorků na makrozbytky, pyly, uhlíky, dřeva. V úrovni terénní činnosti i analytického zpracování, zasazení zjištěných dat do technologického, územního a historického kontextu, spolupracujeme proto s řadou kolegů a institucí v regionu i mimo něj. V první řadě je potřebné uvést Muzeum Vysočiny Jihlava, Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, Ústav archeologie a muzeologie FF MU Brno, Katedru archeologie ZČU Plzeň, Ústav geologických věd PřF MU Brno, Ústav nauky o dřevě na Mendelově lesnické a zemědělské universitě Brno, nebo Archaia jih. V úrovni terénního výzkumu spolupraujeme také se ZO Cunicunulus ČSS. Jmenovitě jsou našimi častými spolupracovníky v terénu, při publikování či v roli konzultantů Karel Malý, Milan Vokáč, David Zimola, Jiří Valkony, Pavel Rous, Jaroslav Havlíček, Petr Kočár, Libor Petr, Romana Kočárová, Jiří Litochleb, Dalibor Velebil, Jiří Vosáhlo, Milan Holub, Stanislav Houzar, Jan Luna, Jiří Doležel, Karel Nováček, Jiří Prokop, Jiří Sobotka, Marek Krutiš a další.
Mapováním horních děl se zabývali mj. dříve i geologové a historici Muzea Vysočiny v Jihlavě, jako např. Zdeněk Laštovička, Radka Furychová, Aristid Franc, Zdeněk Jaroš a další.
Partnerská spolupráce se zahraničními institucemi: Naše jihlavské pracoviště splupracuje se zahraničními archeologickými institucemi formou tématických oborových výměnných exkursí, interních přednášek, přednášek pro veřejnost či přednášek v rámci výuky na tamních universitách, formou publikování a výměny literatury. Tato spolupráce se dotýká např. týmu pod vedením Marie-Christine Bailly-Maitre na středověké hornické lokalitě Brandes en Oisans ve francouzských Alpách, nebo Institutu für Archäologische Wissenschaften na Albert-Ludwigs-Universität Freiburg v jižním Schwarzwaldu. Užitečné jsou kontakty s Deutsches Bergbaumuseum v Bochumi s vazbou na Střední Porýní, či s odloučeným pracovištěm dolnosaského Landesamt für Bodendenkmalpflege v Goslaru v Harzu pod vedením Lothara Klappaufa. V úrovni presentace výsledků formou konference a publikace, je naší spřátelenou organizací Institut Europa Subterranea se sídlem v Nizozemí a členy v Nizozemí, Německu a Velké Británii. Oborově spolupracující institucí je saský Landesamt für Archäologie, jehož odborníci pod vedením Christiane Hemker a Yves Hoffmanna dokumentují středověký důlní komplex pod městečkem Dippoldiswalde. Na východ od našich hranic spolupracujeme se Slovenským banským múzeem v Banské Štiavnici, kde provádí montánní archeologii Jozef Labuda.

Konference Stříbrná Jihlava: Ačkoliv název akcentuje spíše těžbu stříbra na Jihlavsku, vítány jsou zpravidla všechny příspěvky, které se zabývají výzkumem starého rudního hornictví i v jiných regionech celé Evropy. Cílem je diskuse a výměna informací, týkajících se všemožných aspektů těžby a zpracování rud od protohistorických období až do 18. století. Vítány jsou příspěvky k metodám výzkumu starých prací či pozůstatků po úpravě a hutnictví rud. Na pořádání konference, jejímž zakladatelem je Muzeum Vysočiny v Jihlavě, se naše jihlavské pracoviště podílí od roku 2004. Dále na: http://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=montanni_archeologie

ZDROJ:http://www.archaiabrno.org, uparveno

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů