Pardubicko chce využít svoji polohu

Moderní průmyslová zóna a bezcelní Free zone v sousedství železnice, letiště, Labe - to vše na příjezdu do Pardubic ve směru od Kolína. K tomu první velcí investoři: Od března loňského roku v této lokalitě společnost Panasonic vyrábí mobilní telefony a autorádia, hlásí se japonská Toyoda, stejně jako firma Ronal. Místo jako zrozené k vybudování velké dopravní křižovatky. Není divu, že strategie regionálního rozvoje Pardubického kraje má mezi prioritami projekt multimodálního logistického centra, které by na tomto místě sdružilo výhody všech druhů dopravy. MEZITITULEK: Plány na využití letiště dostávají trhliny Jenže v poslední době záměry kraje dostávají vážné trhliny. Ekologům se daří bojkotovat snahy o splavnění Labe až do Pardubic. \"V případě Labe jsem optimista a vede mě k tomu i poslední jednání s ministrem životního prostředí,\" tvrdí krajský hejtman Roman Línek. Další ránu dostaly plány nedávným prohlášením armády, že opustí letiště. Armáda umožňuje smíšený provoz, bez ní by akciová společnost EBA provozující civilní dopravu nebyla ze svého rozpočtu schopna letiště provozovat. \"Každoročně dotujeme provoz letiště z městské kasy a je v zájmu budoucnosti celého regionu letiště udržet. Pomoci by měl jak kraj, tak sousední Hradec Králové, protože letiště je nadregionální záležitostí,\" myslí si primátor Pardubic Jiří Stříteský. Pardubický kraj již pomoc přislíbil, metropole sousedního kraje - Hradec Králové, však zůstává k volání souseda o pomoc zatím víceméně hluchá. Aby špatných zpráv ohledně dopravní obslužnosti kraje nebylo málo, zastavil ke konci uplynulého roku vrchní soud připravenou výstavbu dálnice D11 v úseku mezi Libicemi nad Cidlinou a Chýští na Pardubicku. Dal tak zapravdu ekologům, kteří se odvolali proti územnímu řízení, k němuž nebyli přizváni. Projekt dopravního centra uvažuje i s napojením na dálnici. Optimistické plány počítaly s tím, že se po ní bude jezdit z Pardubic do Prahy již v roce 2006. Verdikt soudu tuto perspektivu minimálně o rok odložil. MEZITITULEK: Špatné silnice a ještě horší mosty Rozlohou čtvrtý nejmenší kraj v republice se hned po svém vzniku vehementně pustil do výkonu všech svých kompetencí tak, jak mu je zákony postupně přisuzují. Necelé tři stovky úředníků krajského úřadu sídlí v opravené budově. V její blízkosti vyrostl za přispění kraje i parkovací dům pro návštěvníky \"regionální vlády\". Už předloni na podzim kraj převzal přes tři tisíce kilometrů silnic, nově pak školy a chystá se na transformaci zdravotnických zařízení. Hmatatelné výsledky jsou znát na silnicích nižších tříd. Jen za loňský rok do nich bylo investováno 92,8 miliónů korun, opravují se některé mosty. Na silnicích kraje jich je neuvěřitelných 982, většinou ve velmi opotřebeném stavu. O údržbu krajských komunikací se stará Krajská správa a údržba silnic, která vznikla transformací bývalých okresních správ. Jejich sloučením v jedinou krajskou SÚS ušetřil loni kraj 2,4 miliónu korun. Podle ředitele nově vzniklé organizace Miroslava Němce se snížil počet zaměstnanců, především v kancelářích, protože nová struktura odstranila některé duplicitní funkce. \"Administrativa spojená s výpočtem a výplatou mezd se zajišťuje už pouze z jednoho místa a namísto ředitele v každém okrese je již jen jediný - krajský,\" říká Němec. Nemalé prostředky kraj investuje také do propagace. I přes množství památek a zajímavou přírodu je turistický ruch v kraji teprve v plenkách. Pomalu pomáhá účast na různých veletrzích cestovního ruchu. Loni se účastnil osmi podobných akcí a vynaložil na ně kolem miliónu korun. Podle radního Ondřeje Kudrnáče, který je odpovědný za rozvoj kraje, bude ještě nějaký čas trvat, než tyto akce přinesou výsledky, a je potřeba vykonat ještě hodně práce v budování infrastruktury. Rozvojové plány kraje počítají především s podporou oblastí, které zatím byly na okraji zájmu. Jde například o region kolem Králic, Moravskotřebovsko a o podstatnou část Svitavska, stejně jako o regiony v severní části Vysočiny. MEZITITULEK: Hranice kraje mohou doznat změn Z hlediska průmyslu a zemědělství se jednotlivé regiony kraje navzájem hodně liší. Zatímco Pardubicko nemá vážné problémy s nezaměstnaností, východní část kraje marně shání investory, kteří by zabrzdili nepříznivý růst lidí bez práce. Na Svitavsku za loňský rok přibylo 624 lidí bez práce a celková míra nezaměstnanosti dosáhla v prosinci 12,4 procenta. Podobné problémy má Chrudimsko, kde se nepříznivě projevil bankrot strojírenského podniku Transporta. Aktuální míra nezaměstnanosti se tam pohybuje kolem deseti procent. Následuje Ústeckoorlicko s mírou nezaměstnanosti ve výši 7,9 procenta a Pardubicko s 6,3 procenta. Průmyslový růst nepomáhají nastartovat ani průmyslové zóny. V Moravské Třebové je již vybudovaná, ale na investory se tam zatím teprve čeká. Další zónu budují Svitavy, Litomyšl a také Chrudim. Celkovou tvář kraje ještě mohou ovlivnit snahy některých regionů o změnu hranic. Nejsilněji zaznívají z oblasti Moravské Třebové a Jevíčka. Někteří tamní obyvatelé chtějí přejít pod Olomoucký kraj a v Jevíčku zase skupina lidí bojuje za přičlenění k Brnu. Zatím se zdálo, že tuto pravděpodobnou ztrátu by mohly vynahradit výsledky iniciativy lidí z Chotěbořska, kteří deklarovali vůli přejít z kraje Vysočina do Pardubického kraje. Zájem občanů měla legitimovat anketa při loňských komunálních volbách. \"Ještě před dvěma lety bylo 91,5 procenta lidí pro Pardubický kraj. Jenže při volbách jich pro změnu hlasovalo jenom 50,83 procenta,\" říká starosta Libice nad Doubravou Jaromír Saidl. Podle jeho názoru už nemá smysl v této iniciativě pokračovat. \"Lidé se prostě smířili se stávajícím stavem. Zjistili, že kraj tak dalece nepotřebují, a je jim jedno, zda krajským městem je Jihlava nebo Pardubice,\" dodává Saidl. ZDROJ: hn region