Bitva o dálnici D3 trvá už léta
První úvahy o stavbě dálnice D3, která by propojila Prahu s jihem republiky, se
objevily v osmdesátých letech. Silnější tlaky přišly o zhruba deset let později.
V té době houstla doprava na silnici první třídy protínající Benešov, Tábor a
České Budějovice a bylo nutné hledat řešení. Tím měla být dálnice D3. Ve stejné
době také začaly zaznívat argumenty ochránců přírody a dalších lidí, kterým
dálnice v přírodně cenné oblasti Posázaví připadala jako špatný vtip. Proti její
stavbě ostře protestovali. Koncem devadesátých let tak začaly vznikat různá
občanská sdružení, která se rozhodla, že plány na stavbu dálnice zastaví. Jejich
iniciativa vedla k návrhu na alternativní řešení: občanské sdružení Krajina 2000
v roce 2001 objednalo v ateliéru Promika zpracování alternativního řešení k
dálnici D3, a to jako rovnocenné náhrady k dálnici D3. Tato varianta mluví o
rozšíření silnice první třídy, jež by se stala rychlostní komunikací. Přiklonilo
se k ní například i ministerstvo životního prostředí. Odpovědí byla aktivita
druhé strany: objevila se občanská sdružení, jež dálnici D3 považují za nejlepší
řešení komplikované dopravy. Největší bitvy odpůrců a zastánců dálnice se
odehrály na přelomu tisíciletí, od roku 1999 do roku 2001. Je to dva roky, co
Posázaví navštívil i tehdejší prezident Václav Havel. K otázce dálnice však
neřekl ano ani ne. \"Je tu jakýsi dvojsmysl. Všichni dálnici chtějí, ale ne pod
svými okny. Nedělejme si ovšem iluze, že dálnice znamená jen krásný nový most.
Budou se tu určitě budovat nové a nové průmyslové zóny a ty krajinu poznamenají
možná více než samotná dálnice,\"citovala tehdy prezidenta MF DNES. Poslední rok
je klid. V lednu se zlobili zastánci dálnice a radovali její odpůrci.
Ministerstvo životního prostředí zastavilo stavbu D3 v úseku Mezno Nová Hospoda.
Své rozhodnutí vysvětlilo tím, že tehdejší Okresní úřad Benešov nedostatečně
posoudil dopad stavby na krajinný ráz daného místa. Naposledy svolala jednání
strana, která proti dálnici protestuje. Bylo to před několika dny. V Jílovém,
kde se schůzka uskutečnila, zazněly staré argumenty. Novinkou byla jen kritika
Středočeského krajského úřadu. Ten údajně s odpůrci nekomunikuje, což ale kraj
ústy náměstka hejtmana Karla Vyšehradského odmítá. Zdroj: Mladá fronta Dnes
Autor: JANA SYSLOVÁ
První úvahy o stavbě dálnice D3, která by propojila Prahu s jihem republiky, se objevily v osmdesátých letech. Silnější tlaky přišly o zhruba deset let později. V té době houstla doprava na silnici první třídy protínající Benešov, Tábor a České Budějovice a bylo nutné hledat řešení. Tím měla být dálnice D3. Ve stejné době také začaly zaznívat argumenty ochránců přírody a dalších lidí, kterým dálnice v přírodně cenné oblasti Posázaví připadala jako špatný vtip. Proti její stavbě ostře protestovali. Koncem devadesátých let tak začaly vznikat různá občanská sdružení, která se rozhodla, že plány na stavbu dálnice zastaví. Jejich iniciativa vedla k návrhu na alternativní řešení: občanské sdružení Krajina 2000 v roce 2001 objednalo v ateliéru Promika zpracování alternativního řešení k dálnici D3, a to jako rovnocenné náhrady k dálnici D3. Tato varianta mluví o rozšíření silnice první třídy, jež by se stala rychlostní komunikací. Přiklonilo se k ní například i ministerstvo životního prostředí. Odpovědí byla aktivita druhé strany: objevila se občanská sdružení, jež dálnici D3 považují za nejlepší řešení komplikované dopravy. Největší bitvy odpůrců a zastánců dálnice se odehrály na přelomu tisíciletí, od roku 1999 do roku 2001. Je to dva roky, co Posázaví navštívil i tehdejší prezident Václav Havel. K otázce dálnice však neřekl ano ani ne. \"Je tu jakýsi dvojsmysl. Všichni dálnici chtějí, ale ne pod svými okny. Nedělejme si ovšem iluze, že dálnice znamená jen krásný nový most. Budou se tu určitě budovat nové a nové průmyslové zóny a ty krajinu poznamenají možná více než samotná dálnice,\"citovala tehdy prezidenta MF DNES. Poslední rok je klid. V lednu se zlobili zastánci dálnice a radovali její odpůrci. Ministerstvo životního prostředí zastavilo stavbu D3 v úseku Mezno Nová Hospoda. Své rozhodnutí vysvětlilo tím, že tehdejší Okresní úřad Benešov nedostatečně posoudil dopad stavby na krajinný ráz daného místa. Naposledy svolala jednání strana, která proti dálnici protestuje. Bylo to před několika dny. V Jílovém, kde se schůzka uskutečnila, zazněly staré argumenty. Novinkou byla jen kritika Středočeského krajského úřadu. Ten údajně s odpůrci nekomunikuje, což ale kraj ústy náměstka hejtmana Karla Vyšehradského odmítá.
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Autor: JANA SYSLOVÁ
Sdílet článek na sociálních sítích